Gwent: The Witcher Card Game - letmé dojmy z hraní

Dojmy z hraní PC verze

V novinkách na Zingu jste si mohli přečíst o lákavé akci s názvem Kill the Servers, jejíž podstatou bylo zatížení a otestování serverů chystané free-to-play karetní hry Gwent: The Witcher Card Game. A to proto, aby v CD Projektu věděli, co opravit a na co se připravit, až 25. října začne uzavřená beta. Ačkoliv nebylo vůbec těžké se do této akce, která je nezávislá na přihlášce do bety, dostat, původně měl každý hráč svou účast tajit. Netrvalo ale dlouho a CD Projekt RED umožnil sdílení materiálů a ohlasů a začal hráče k tomu sdílení nabádat. A tak jsem nelenil a začal psát letmé dojmy, založené na zhruba hodině hraní.

Poznámka na úvod: Podobně jako v nedávném rozhovoru platí, že když mluvím o gwintu, mluvím o hře jako takové, zatímco termínem Gwent označuji chystanou hru, tedy Gwent: The Witcher Card Game.

Ozvláštnění klasiky

V rámci samostatného titulu se podstata gwintu příliš nemění, takže jestli jste se s touto hrou setkali v Zaklínači 3, máte nepochybně aspoň určitou představu o tom, co vás čeká ve hře s podtitulem The Witcher Card Game. Máte k dispozici svůj balíček karet různé kvality, zaměření a síly, které imitují vaši armádu. Ty vykládáte na herní stůl, který zase imituje bojiště se třemi řadami. Postupně se střídáte se soupeřem ve vykládání karet, přičemž vítězem je ten, kdo má dvou kolech ze tří víc bodů než soupeř. Neměnnou součástí gwintu je také blufování a možnost vzdát kolo, abyste si mohli šetřit některé karty a použít je později. Stejně tak nechybí karty mající vliv na celé bojiště, velitelské karty nebo možnost před začátkem zápasu vyhodit tři přírůstky ze svého balíčku a vyměnit je za jiné, náhodně vybrané.

Tuhle klasiku dokáže Gwent oživit v mnoha směrech, což jsem poznal nehledě na to, že verze určená pro akci Kill the Servers je dost ohlodaná a nabízí jen balíčky Severních říší a Příšer a nedovoluje postavit si vlastní balíček. Hra zkrátka pokaždé namíchala karty sama. Samozřejmostí jsou zcela nové karty s novými schopnostmi, díky nimž lze vytvářet nová zajímavá komba. Příkladem může být třeba stav, kdy hrajete za Sever a máte ve svém balíčku jak kartu medičky Shani, tak matky Nenneke známé z knižní ságy. Obě mají možnost povolat zpět na bojiště kartu, která je už zlikvidovaná nebo která byla použita v předešlém kole, takže je možné v prvním kole vyložit Nenneke a vrátit s její pomocí kartu, kterou zlikvidovala určitá schopnost. Například Sežehnutí (Scorch) známé ze Zaklínače 3, která si za cíl bere nejsilnější karty na bojišti, nebo nová Epidemie (Epidemic), která pro změnu cílí na nejslabší karty. Ve druhém kole můžete vytasit Shani, s ní oživit Nenneke a s oživenou Nenneke opět vrátit na herní stůl nějakou kartu. Takhle můžete velmi účinně a přitom jednoduše a úsporně vracet do oběhu už použité karty bez toho, abyste ztenčovali aktuálně používaný balíček.

Nově má ale svou schopnost i řada karet známých ze Zaklínače 3, takže je Gwent ve srovnání s gwintem v třetím Zaklínači o něco komplexnější a rozsáhlejší. Kdejaká karta dokáže vytvořit svou kopii nebo může být odolná proti určitému efektu a nově hraje roli i její kvalita. Ale nutno říct, že naprostá většina nových karet a schopností, s nimiž jsem se během té hodiny setkal, byla velmi snadná na pochopení a naučení a já poměrně záhy měl dobrou představu o tom, za jakých podmínek by se ta která karta či schopnost dala šikovně využít. Stačila hodina hraní a já už večer po ukončení akce dokázal s kolegy obsáhle mluvit o nových kartách a jejich výhodách a nevýhodách. A to jsem měl zatím k dispozici jen dva balíčky s omezeným počtem karet, co teprve až začne uzavřená beta a karet a frakcí bude víc.

Je otázka, jestli bude Gwent i poté tak snadno pochopitelný, ale věřím, že ano. Jak pro veterány, kteří v Zaklínači 3 strávili nad gwintem víc času, než by bylo zdrávo, tak pro naprosté nováčky. Tutoriál ale zatím chybí, takže absolutní nováčci budou mít nejspíš zpočátku menší potíže s rozjezdem. Zatím však platí, že nejen původní, ale i samostatný gwint je velmi snadný na naučení základních herních mechanismů. Já se považuji za příslušníka té první skupiny, tedy veteránů. Gwint jsem v Zaklínači 3 hrál opravdu při každé příležitosti, třeba i ve chvíli, kdy jsem seděl v CD Projektu a měl tři hodiny na hraní nedokončené verze datadisku O víně a krvi. Zatímco kolegové kolem spěchali, aby všechno stihli, já si stejně našel čas na několik partiček gwintu. Během akce Kill the Servers jsem se tedy cítil jako Dagon ve vodě, bez ohledu na to, že v mé oblíbené frakci Severních říší došlo k mnoha změnám.

Změna tempa

Při hraní mi ale také přišlo, že se v Gwentu dost změnilo tempo hry. Kvůli tomu, že má většina karet nějakou schopnost, je najednou všechno svižnější a rychlejší, ale možná to bude i tím, že během Kill the Servers nebyly v rámci obou frakcí k dispozici téměř žádné vyloženě slabé karty. Klasická taktika spočívající ve vyhození veškerého smetí, které protivníka přinutí vyložit hned v prvním kole své silnější karty, tady zkrátka nefungovala. A tak se stalo, že fáze gwintu, která se v Zaklínači 3 dostavila zpravidla ke konci kola nebo celého zápasu, nastala hned v samém počátku. Všichni zkrátka prakticky okamžitě musí vyložit velmi silné karty, ať chtějí nebo ne. Z toho důvodu jsou některé karty stěží použitelné, třeba Draug, jehož schopnost vyloženě závisí na slabých kartách. Věřím ale, že tohle se v betě nebo finální verzi díky většímu množství karet změní. Pro tuto chvíli může být totiž tato změna spíš ke škodě, protože občas dokáže narušit úžasnou přehlednost hry, která byla jednou z předností gwintu v Zaklínači 3. Místy jsem zažil až příliš velký chaos, v němž se lze dost těžko orientovat.

Omezený počet karet zkrátka dělal hodně. V případě Severních říší kupříkladu zcela chyběly špiónské karty, na které v Zaklínači 3 tato frakce dost spolá a které budou i po přidání podle všeho dost překopané. Tudíž to musí dohánět jinak. Oproti tomu Příšery vedené Eredinem jsou v tuto chvíli dost silné a mají na své straně jak solidní počty, tak zatraceně silné karty s výraznými schopnostmi. Když jsem hrál zápasy, v nichž byly na obou stranách stejné frakce, vše bylo poměrně vyvážené, ale zároveň snadné na předvídání kroků protivníka (za což opět mohl ten omezený počet karet). Když stál Sever proti Příšerám, občas jsem měl pocit, že Eredinovy síly mají v této formě nemalou výhodu. I tak byl ale každý zápas velmi zábavný, a to bez ohledu na to, že se mi většinou povedlo vyhrát.

Mimochodem, v Gwentu se mění i distribuce karet, které vám hra automaticky dává po každém kole, z čehož mohou vzejít zajímavé momenty. V jednom zápase se mi například stalo, že jsme s protivníkem ve druhém použili všechny karty, které jsme měli. Stav byl 1:1, takže ve třetím kole hra dala každému jednu jedinou kartu. V tu chvíli jsem si připadal jak v nějakém pistolnickém duelu uprostřed městečka na Divokém západě. Jeden protivník, jedna karta. Měl jsem ale štěstí. Zatímco já obdržet kartu se silou 7, nepřítel měl smůlu a dostal něco stěží použitelného. Ale vzal to sportovně a dohrál hru až dokonce, což se bohužel nedá říct vždy. Vzpomínám i na případ, kdy jsem jediným použitím karty Scorch usmažil celkem šest karet na hrací ploše. I když mi to moc nepomohlo, protože na obou stranách došlo k likvidaci karet stejné hodnoty (chtěl jsem to kolo zkrátka trochu protáhnout), protivníka to očividně naštvalo a prostě hru opustil a zajistil mi vítězství prakticky zadarmo.

Další změny

Beze změn přirozeně nezůstalo ani uživatelské rozhraní a obecně grafika celé hry a ilustrace jednotlivých karet. Na všechno se ale zvyká velmi snadno a všechno zároveň nabízí několik šikovných prvků. Třeba pohyblivé ilustrace nejvzácnějších karet, mezi něž patří třeba běs nebo Geralt, který je stále jednou z nejvýraznějších hrdinských karet odolných proti všem efektům (stejné vlastnosti mají i zlaté varianty řadových karet, které lze vytvořit různými schopnostmi). Nová grafika zkrátka není nijak rušivá a totéž platí o příjemném hudebním doprovodu a také o zvucích a dabingu různých karet. Stejně tak chválím ovládání. Možná že tvůrci doporučují k hraní gamepad, ale i s myší a klávesnicí se Gwent ovládá dost snadno a navíc tvůrci zachovali ovládací prvky ze Zaklínače 3, jen je trochu rozšířili o různé alternativy. Kolo tedy můžete vzdát nejen tradičním podržením mezerníku, ale i dlouhým kliknutím na minci v levé straně obrazovky, která jasně ukazuje, kdo je zrovna na řadě s výkladem karet.

Za pozornost stojí také hlavní menu, bez ohledu na to, že je v něm většina věcí zamčená nebo nepoužitelná. Na úvodní obrazovce uvidíte nejen různé typy měny, jejíž účel zatím nehodlám odhadovat, ale i záložky pro singleplayer, tutoriál, stavbu balíčků karet, obchod nebo možnost hrát s kamarádem. Jak se tedy zdá, ve finále bude mít Gwent vážně co nabídnout a mohlo by jít o zatraceně obsáhlou hru. Potěšil mě také fakt, že i když jsem hrál v rámci akce, která měla za cíl zatížit a ideálně zcela shodit servery, hra byla po většinu času stabilní a matchmaking mi našel soupeře velmi rychle. Až hodinu před koncem akce začaly servery hry konečně padat a já se nikam nepřipojil. Všichni hráči ale neměli takové štěstí, zaregistroval jsem třeba občasné stížnosti na časté pády krátce po zapnutí hry.

Působivý příslib

I když byla verze Gwentu dostupná v rámci Kill the Servers velmi omezená, stejně jsem se u ní skvěle bavil. Všechno je obsáhlejší, členitější, komplexnější, v tuto chvíli také hektičtější, ale stále chytlavé a návykové. I nadále navíc platí, že základy se můžete naučit velmi snadno a většina nových schopností a karet je navržena natolik dobře, že se dá na jejich podstatu a využitelnost velmi rychle zvyknout. A navíc díky nim nemají veteráni Zaklínače 3 až takový náskok před absolutními nováčky. Příjemně překvapila i stabilita hry a povětšinou dobrá funkčnost všech potřebných online služeb. Což je zvlášť překvapivé s ohledem na fakt, že jde vlastně jen o pre-betu, která měla ty servery shodit, ne je využívat lépe a rychleji než řada již hotových multiplayerových titulů.

Na základě té hodiny hraní tedy můžu říct, že je Gwent: The Witcher Card Game velmi slibnou záležitostí, která navíc dělá dojem, že jde o skutečnou multiplayerovou hru a ne jen o lehce vylepšenou minihru ze Zaklínače 3. Myslím tedy, že se máme určitě na co těšit. Jen musí CD Projekt RED dát pozor na celkovou vyváženost hry a jednotlivých frakcí a nabídnout co nejvíc karet.

Závěrem ještě jedna zpráva pro ty, kteří se Kill the Servers akce nezúčastnili, ale chtěli by si ještě hru vyzkoušet. V pátek proběhlo první kolo testování serverů a v zítra od 20:00 do půlnoci bude druhé a zároveň poslední, které by mělo nabídnout o trochu víc obsahu. Doporučuji se tedy přihlásit na oficiálním webu, třeba se ještě stihnete úterní akce zúčastnit. Jestli vás bavil gwint v Zaklínači 3 nebo máte obecně kladný vztah ke karetním hrám, rozhodně bych vám to doporučil.

Redakce Zing.cz hraje na notebooku ASUS GL552.