inFamous - Recenze

inFAMOUS je PS3 exkluzivita, která možná není až tak exkluzivní jak by se mohlo zdát. Samotné označení "The best of PS3" podle mě není zrovna dvakrát pravdivé. Ono je sice pravda že takto kreativní titul se na PS scéně neobjevuje nijak zvlášť často, ale přece jenom se na to podívejme máme tu Prototype, se kterým jsem si tuhlo hru chtě nebo nechtě neustále ztotožňoval. Dále tu máme Crackdown, který sice není na PS3, ale i tak mi inFAMOUS připadalo jako slušná předělávka. Jediná věc ve kterých se tyto tři hry liší jsou schopnosti hrdiny. V Prototype je to nadměrná síla a vraždící "paznecht" v Crackdown je to naopak super-oblek a v inFAMOUS máme Cola, který vyniká v tom vrhat na nepřátele elektřinu, ale kde jí nabral? Na to se podíváme v mé recenzi.

Králíček duracel by si neškrt...

Pokud si myslíte, že nejsilnější živá baterie je králíček z reklamy na alkanické baterie mýlíte se. Takový Cole z post-apokaliptického města Empire City má nejen pořádnou výdrž, ale také schopnost všelijak manipulovat s elektřinou a abych nezapomněl umí se znovu nabíjet z různých předmětů, které tuto elektřinu obsahují. Tyto jeho schopnosti můžete časem vylepšovat za hlavní a vedlejší úkoly. Colovi schopnosti měli být hlavním tahákem celé hry a to hlavně proto aby si hráči oddechly od zbraní a jiné palebné síly. Bohužel se to až tak nepovedlo. Ne že by zprvu nebyli zajímavé, ale časem začínají být dosti stereotypní. Další zajímavou věcí je takzvaný ninja faktor, tedy hopsání ze střechy na střechu a lození po nich. Opět musím říct to co předtím zábavné to sice je, ale maximálně tak na hodinku nebo dvě.

Navíc vylézt na nějakou menší budovu občas trvá víc než tři minuty a to už je opravdu docela dost času. Když začnete hrát bude vám hra připadat jako, že nabízí nespočetné množství možností, to je ale jen na oko. Jakmile seskočíte pár budov a pobijete pár nepřátel stane se z toho akorát otravná mlátička.

Letím, ale nevím kam!

Vizuální stránka je opravdu, ale opravdu úšklebná. Mnohokrát se mi stalo, že jsem se rozběhl, skočil a textury se nenahrály pomalu ani když už jsem byl na zemi. Dále tu máme strašnou mimiku, kdy v menších cutscénách sledujete, jak se dvě postavy spolu baví a přitom každá čumí někam úplně jinam! To není ani zdaleka všechno představte si že postava začne hýbat pusou a vy se až po dvaceti sekundách dozvíte co vlastně řekla. To výrazně snižuje zážitek ze hry. Nevím jestli se vývojářům nechtělo pracovat s grafikou nebo to byl záměr, ale pokud byste čekali alespoň dostačující cutscény vysvětlující příběh, mýlíte se. Cutscény jsou brány komixově a tudíž se z nich dozvíte tak maximálně hlavní zápletku. Efekty blesků, ale musím pochválit, jelikož se mi opravdu líbilo napájení například z auta nebo sloupu. Co mne na hře, ale zamrzelo nejvíc, byli úkoly. Nevím proč, ale zdálo se mi že rozhodnutí, která jste zde mohl učinit, byla příliš nudná. Né protože by jich bylo málo, ani protože nebyli dostatečně vysvětleny, ale protože jsem neviděl žádné následky. Nic žádná cutscéna ve které by bylo vidět co jste udělal. Když uděláte dobrou věc hra se vám neodvděčí tím jak vidíte štastné lidi jak pijí čistou vodu nebo hltají jídlo, ne. Ale proč? Bude to nedostatečná motivace rozhodnout se tak jak nám to říká srdce. Nečekejte rozhodnutí ala Mass Effect. Samotné úkoly jsou mnohdy opravdu zajímavé, ale děláte v nich vesměs to samé a tak se objeví stereotyp.  Ale co se vlastně stalo? To vám řeknu v dalším odstavci.

Bum! bác! ahá já mám schopnosti! tak co s nimi uděláme...

Byla jednou jedna teroristická organizace a ta se rozhodla vyhodit celé Empire City do povětří. Zrovna dvakrát se jim to nepovedlo ve městě nastal chaos, vládu nad městem převzal gang takzvaných Reapers a k tomu všemu jste ještě Vy dostal super schopnosti spojené s elektřinou. No a co s nimi? Budete je využívat v prospěch lidu, a nebo se budete starat jenom o sebe? Karma není zrovna tak důležitá jak by se mohlo zdát. Krom toho že vás lidi nebudou mít rádi a budete střílet červené blesky (které se mi mimochodem líbí víc) se nic moc nezmění. Hra je opravdu hodně nelineární a to bude možná její problém. Možná je to jenom můj problém, ale u pořádné TPS (3PS pro některé ;) si potrpím na alespoň trošku té linearity a né jenom bezmyšlenkovité běhaní po mapě. Podle mě se více linearity vyskytuje i v té GTA čtyřce. Ne že bych chtěl z inFamous udělat Mafii II, ale trochu toho faktoru by to zde chtělo.

Hopsa hejsa ratata a blesk!

Takhle nějak to probíhá při gameplayi souboj. Skočíte na římsu, vylezete na barák kde vás už čeká Reaper s brokárnou nebo kalachem, vyskočíte na střechu a úskokem se dost neefektivně ukryjete za nějakou bednu, z poza které naperete do Reapra 220 voltů a ten se odebere ke spánku a možná přitom ještě spadne dolů ze střechy. Postupně se vám odemykají nové a nové schopnosti a vylepšení a ke schopnostem bych měl dodat, že je použijete jen málo kdy, jelikož si při rychlém gameplayi zapamatuje max čtyři komba. Velký problém se taky skýtá v tom že nikdy přesně nevíte, jestli už je nepřítel mrtvý nebo ještě potřebuje dorazit. Někdy leží nehybně na zemi a zatím co vy se snažíte sejmout ostatní on v pohodě vstane a ze zadu vás dorazí. Na reálnosti nepřidává ani fakt že nepřátelé jsou přesní jako břitva a to i na nejlehčí obtížnost. Úskoky vám nepomohou, protože stačí na chvíli vykouknout a Reaper  vám v klidu dá headshot na sto metrů. Divné že? A to nemluvím o tom že někdy je dojít na určené místo daleko těžší než samotný úkol. Hlavní chybou je, že nepřátelé jsou silní už od začátku a vy získáte dostatek schopností na likvidaci, alespoň pěti teprve až v půlce hry. Do té doby nepřátelé nijak nepolevý.

... zde pokračujte v psaní ...