Režisér promluvil o soundtracku nahrávaném pod taktovkou Takeshi Furukawy.
Server IGN pokračuje se své jízdě, při které uveřejňuje další a další podrobnosti ohledně exkluzivní hry The Last Guardian. Tentokrát hovoří režisér Fumito Ueda o tvorbě a nahrávání hudebního doprovodu.
„Soundtrack pro The Last Guardian vytvořil skladatel, žijící v Los Angeles. Jeho jméno je Takeshi Furukawa a osobně jsem s ním již v minulosti spolupracoval. Ale při vytváření The Last Guardian jsme se zaměřili na některá klíčová slova, ukázali jsme některé screenshoty a oznámili název hry. Pak jsme uspořádali něco jako soutěž a požádali různé lidi, aby na základě těchto podnětů vytvořili jednu skladbu. Z hudby pana Furukawy jsem měl nejlepší pocit, který se nejvíce shodoval s mými představami," říká na začátek Ueda.
Fumito Ueda nechtěl, aby byla hudba moc podobná klasickému hernímu doprovodu a aby ji hra samotná moc neomezovala. Na druhou stranu je Furukawa skladatel filmové hudby, která často zdůrazňuje emoce a je někdy ve filmech dominantní složkou, což by ve hře mohlo působit rušivě. Nakonec byl vytvořen určitý kompromis, se kterým jsou všichni spokojeni.
K nahrání bylo vybráno studio London in Air a londýnský symfonický orchestr.
Ueda dále promluvil o hudbě ve hrách ICO a Shadow of the Colossus, kde prý byla použita velmi střídmě, ale ve skutečnosti působí na lidi opačným dojmem. Porovnává pak i použití hudby ve filmech, animácích a hrách, kde je její role prakticky totožná, ale pak naráží na jiný problém. Ve filmech "ovládá" chování hlavního hrdiny režisér, a tak hudba odráží pocity, které chce tvůrce navodit. Ale ve hrách ovládá hlavního hrdinu hráč a můžou se tak dostavit úplně jiné pocity, než jaké chtěli tvůrci navodit. Proto si Ueda myslí, že by měla hudby ve hře fungovat trochu jinak.
„Pokud jde o hudbu ze hry The Last Guardian, tak je stejná jako v ICO a Shadow of the Colossus, ale nesnažíme se, aby byla s hrou příliš úzce spjata. Samá existence Trica a herního světa je vyjádřena prostřednictvím vizuálních vjemů. Takže se s hudbou snažíme držet trochu při zemi a nechceme, aby byla příliš podivná nebo příliš jedinečná. Myslím si, že v porovnání s ostatními dvěma tituly jde spíše o tradiční druh herní hudby, zatímco je velmi unikátní vzhled hry. Snažíme se u těchto dvou aspektů vytvořit optimální rovnováhu."
