OlliOlli 2: Welcome to Olliwood

Určitě to všichni znáte – stěžovat si na to, že jsou dnešní hry příliš snadné, je prostě v kurzu. A ano, určitě je na tom mnoho pravdy a mainstream opravdu zažil v posledních letech rapidní pokles obtížnosti, ale stále se najde mnoho her, které pro vás mohou být velkou výzvou. Z poslední doby třeba plošinovka Ori and the Blind Forest nebo právě vycházející akce Bloodborne. Vedle těchto bez pochyby hardcore her se co do obtížnosti staví minimálně jako rovnocenný soupeř právě OlliOlli 2: Welcome to Olliwood.

Položte skateboardy, chopte se ovladačů

Zatímco v minulosti měli fanoušci skateboardingu co hrát, v současnosti mohou pouze oprašovat staré klasiky. Kdysi kralující série Tony Hawk se s posledními díly moc nevytáhla a pokračování dobře přijatého Skate od EA je zatím v nedohlednu. Mají tedy fanoušci virtuálního skateboardingu důvod ke smutnění? Ti bystřejší vědí, že to není tak docela pravda, protože loni se objevila neskutečně návyková OlliOlli.

Hra vyšla teprve loni a už dnes tu máme její pokračování. Logicky tak nelze očekávat nijak převratné změny, ale jak u dobrých her rádi říkáme – proč měnit to, co funguje. OlliOlli 2 je tedy jen drobnou evolucí, která se projevila ve vybroušení toho dobrého a vylepšení toho horšího. Na první pohled jde samozřejmě o grafické zpracování, které si logicky drží rádoby osmibitové grafiky, ale nabízí větší detaily a celkově pestrost prostředí. Všímavější jedinci pak uvidí také celkově plynulejší gameplay, což je u tak rychlé hry velmi potěšující.

Jádro hry tedy zůstává stejné, s postavičkou projíždíte dvourozměrným světem z leva doprava a na nejrůznějších skokáncích, zábradlích či jiných překážkách provádíte triky. A pokud jsem v úvodu mluvil o vysoké obtížnosti, kterou známe ze starých her, právě z oněch starých klasik si hra bere opravdu hodně. Za provedené triky sbíráte body, přičemž jednotlivé triky se na sebe samozřejmě dají řetězit, body sčítat a násobit a svatým grálem každé úrovně je samozřejmě projet celý level v rámci jednoho velkého komba.

„Hra je natolik rychlá, že z počátku stěží dokážete provést nějaký lépe bodově ohodnocený trik, natož pak ještě dobře načasovat přistání.“

Tvůrci však na tento jinak klasický model šli opravdu chytře, protože zatímco v sérii Tony Hawk bylo nejjednodušší řetězit na sebe ty nejsnazší triky, OlliOlli to dělá přesně naopak. Pokud chcete královskou dávku bodů, musíte ukázat opravdu ty nejtěžší triky a jejich bodový zisk pak potvrdit či naopak ztratit dobře načasovaným přistáním. Při dopadu je totiž nutné zmáčknout tlačítko X (na PS4), čímž docílíte onoho správného přistání. Pokud jste doposud neměli s hrou tu čest, na papíře to vypadá jako jednoduchý koncept. Při reálném hrají vám, ale dokáže pořádně zavařit. Hra je natolik rychlá, že z počátku stěží dokážete provést nějaký lépe bodově ohodnocený trik, natož pak ještě dobře načasovat přistání.

Welcome to Olliwood

OlliOlli 2 je totiž všechno, ale rozhodně ne jednoduchou hrou. Naštěstí obtížnost, která je opravdu vysoká, pramení z vyvážené hratelnosti, takže nejde o absurdně a schválně extrémně vysoko nastavenou obtížnost. To má za následek jediné – z neúspěchů budete vinit pouze sebe a ne hru, jak jsme často svědky u jiných titulů. Díky tomu vás hra bude neustále bavit a i přesto, že budete selhávat často, ale opravdu často, nedáte si pokoj, dokud danou úroveň nedokončíte.

Co do herního obsahu toho hra totiž nabízí poměrně dost, i když v mnoha směrech recykluje již dokončené úrovně. Hlavním režimem je zde kariéra, která nabízí na základní obtížnost amatér 25 úrovní rozdělených do pěti rozdílných prostředí. Podíváte se tak například na divoký západ, zagrindujete na aztéckých chrámech nebo kolotočích v zábavním parku. Právě prostředí doznalo od prvního díly největších změn. Je detailnější a především má každá trať daleko promyšlenější level design. Každá z úrovní navíc nabízí pět výzev, které odemknou danou trať v profi obtížnosti. Zatímco na první obtížnost vám totiž stačí dojet do cíle (a ano, i tak triviální věc je v OlliOlli 2 často pořádný oříšek) a odemkne se vám další level, v pro režimu už musíte splnit předem dané podmínky. Většinou jde o nahrání určitého množství bodů nebo nutnost předvést předem dané triky.

„Chvalitebným vylepšením je konečně přítomnost žebříčku, kde si můžete volně prohlížet nejen výkony svých přátel, ale podívat se jak si stojíte v rámci všech hráčů OlliOlli 2.“

Pokud vám neujedou nervy u kariéry, dozajista s vámi pocvičí režim Spots, který nabízí padesátku nových úrovní, které však nejsou tak dlouhé jako ty z kariéry a to z jednoduchého důvodu. Vaším úkolem je totiž projet celou úroveň v rámci jednoho komba. Hra končí, pokud nezvládnete nějaký trik nebo se dokonce jen dotknete země. Především v tomto režimu oceníte novinku druhého dílu a tím jsou manuály, díky kterým můžete řetězit triky i když zrovna negrindujete po zábradlí, nebo nesvištíte vzduchem. Jednoduše si dáte na rovince manuál a body se stále přičítají. V tomto režimu totiž o body jde především, a jakmile dokončíte úroveň, zobrazí se ty vaše a současný rekord nejlepšího hráče, přičemž vidíte i váš kumulativní souhrn bodů za všech padesát úrovní. Chvalitebným vylepšením je konečně přítomnost žebříčku, kde si můžete volně prohlížet nejen výkony svých přátel, ale podívat se jak si stojíte v rámci všech hráčů OlliOlli 2.

Nelze zapomenout ani na Daily grid, což je režim, který každý den nabídne speciální výzvu, která je unikátní především v tom, že máte pouze jeden pokus. Jedna malá chyba a není šance na opravu, právě v tomto režimu můžete využít všechny své nabyté zkušenosti. Rád bych ve výčtu módů zmínil i původně oznámený lokální kooperativní režim pod názvem Combo Rush, ten však datum vydání nestihl a měl by být doplněn v rámci pozdějšího patche. To je obrovská škoda, právě OlliOlli 2 vypadá jako skvělá hra pro splitscreen.

„Ovládání na PS Vita je pohodlné a překvapivě i přesné, analogová páčka u PS4 ovladače však dokáže pochopitelně nabídnouz více pohodlí.“

Co naopak potěší je přítomnost cross-buy a cross-save, tedy pokud si zakoupíte PS4 nebo PS Vita verzi, druhou zmíněnou dostanete automaticky zdarma. Potěší i synchronizace uložených pozic, takže můžete směle pokračovat na dovolené na kapesní konzoli a po návratu domů navázat kde jste skončili. Logicky si na Vitě hru tolik neužijete, ale jedná se o velmi povedenou verzi. Ovládání je pohodlné a překvapivě i přesné, analogová páčka u PS4 ovladače však dokáže pochopitelně nabídnouz více pohodlí.

OlliOlli 2: Welcome to Olliwood je unikátní hrou, která rozhodně není pro každého. Pokud vám ježdění na skateboardu nijak neimponuje a dvourozměrná hardcore plošinovka není váš šálek kávy, rozhodně si hru nepořizujte. Stačí však, abyste splňovali jedno z kritérií, a budete se královsky bavit. OlliOlli 2 dokáže to, co dnes již mnoho her neumí – i přes vysoko nastavenou laťku obtížnosti vás bude neustále bavit a hnát kupředu. A je jedno, jestli daný level děláte po páté nebo po padesáté. Touha úroveň dokončit s nejlepším možným výsledek je až překvapivě obrovská. Druhý díl navíc značně vylepšil to, v čem jednička zaostávala, což sice ve výsledku nepřináší mnoho novinek, ale pokud vás první díl bavil, OlliOlli 2 je zkrátka povinnost. Díky jednoduchému vizuálu se nabízí editor úrovní, který by rozhodně hře rozhodně prospěl a neuškodila by ani možnost upravit si svou postavičku, ale to už jsou spíše jen zbožná přání do budoucna.

OlliOlli2: Welcome to Olliwood je do 31. března 2015 zdarma na PlayStation Store ve verzích PS4 a PS Vita pro držitele předplatného PS Plus. Jinak stojí 269 Kč.