Pillars of Eternity – návrat ke klasice

Je to už skoro tři roky od okamžiku, kdy studio Obsidian Entertainment přišlo na Kickstarter s velmi ambiciózním izometrickým fantasy RPG. Při kampani jim do kasičky přispělo přes 77 tisíc fanoušků tohoto žánrů. Dohromady se vývojářům podařilo vybrat téměř 4 miliony dolarů, které následně investovali do jejich projektu. Po čase tu máme konečně hotovou hru, jež nám ukáže, jestli se autorům podařilo vrátit ke klasice tak, jak slibovali.

Klasický vývoj

Každé správné RPG začíná tvorbou hrdiny, v jehož kůži prožijete všechna dobrodružství, která vám daný svět přinese. Prvním zásadním rozhodnutím je výběr rasy a pohlaví. Pillars of Eternity vám nabídne šest ras. Ty mají své vlastní poddruhy a specifické vlastnosti. V tomto směru mě nejvíce nadchlo plemeno Godlike, bylo v minulosti spojeno určitým způsobem s Bohy. Vzhled a schopnosti tohoto plémě jsou unikátní.

„Při posezení u táborového ohně se vám obnoví životy a speciální schopnosti.“

Po zvolení rasy a pohlaví si vyberete jednu z jedenácti tříd, které nabízí jak magické, tak i kontaktní zaměření. Paladin, barbar, hraničář či mág jednoduše nemohou chybět v žádném pořádném RPG. U povolání si však musíte nastavit ještě speciální schopnosti a základní statistiky. Následně přijde na řadu kultura a společenská třída, ve které se vaše postava nacházela před začátkem jejího dobrodružství. Tato složka vylepší jeden z atributů a zvolí typ vybavení, které dostanete do začátku. Na konci zvolíte obrázek avatara, vzhled, hlas, jméno a můžete vyrazit na cestu za dobrodružstvím.

Tvorba postavy je jako celek hodně rozsáhlá. Jednotlivé možnosti jsou krásně pospojovány, takže vám vždy na konci vaší tvorby vyjde zajímavý hrdina. Pillars of Eternity se v tomto směru vrací ke starším titulům, kdy vám utváření vašeho charakteru zabralo skutečně slušné množství času. Při průchodu příběhem může každá z postav dosáhnout maximálně 12 úrovně.

Vítejte v Dyrwoodu

Hned po úspěšném vytvoření postavy se můžete vrhnout na příběh. Ten začíná na korbě jednoho z vozů karavany, která směřuje do městečka Gilded Vale. Cestou jste však přepadeni a následně přinuceni s vaší malou družinou cestovat skrz temné ruiny. Když už si myslíte, že je po všem a na chvíli budete mít klid, dorazíte na měsícem ozářené prostranství, kde spatříte nepěknou podívanou. Tajemná postava spustí podivný stroj, který se napojí na tři nešťastníky a následně vyšle do svého okolí zvláštní impulz. Od onoho zlomového okamžiku vidíte a slyšíte skutečně neobvyklé věci. Jelikož se vám váš stav, připomínající šílenství, dvakrát nezamlouvá, vydáváte se hledat pomoc a odpověď na otázku: Co to má všechno, u všech ďasů, znamenat?

„Když vám dojdou finance a suroviny, můžete se vrhnout na krádeže.“

Příběh tvůrci zasadili do rozsáhlého světa Eora, resp. jeho jižní polokoule zvané Dyrwood, skládající se z několika map. Pojítko mezi nimi pak tvoří řada cestiček. Putování z jedné lokace do druhé většinou zabere určitý čas, během nějž probíhá denní cyklus. Minimálně ze začátku musíte cestovat skrz řadu stanovených bodů. Poté, co mapu objevíte, zmíněné omezení pohybu odpadá. Byla by ovšem škoda stále užívat fast travelu, protože jednotlivé lokality jsou na velmi slušné grafické úrovni. Herní design je perfektně podtržen soundtrackem, jenž vás na vašich dobrodružstvích doprovází.

Hra plně převzala systém rychlých rozhodnutí z Dungeons and Dragons. I zde vám formou textu (žádné doprovodné cut-scény v tomto ohledu nečekejte) nejprve odvypráví část příběhu a následně vás nechá rozhodnout o tom, co uděláte v následujících vteřinách. Volby většinou závisí na tom, jaké dovednosti má vaše postava. Abych jen nemlel naprázdno, uvedu jasný příklad. Vy a vaše skupina utíkáte ke vchodu, který se pomalu, ale jistě hroutí, a aby toho nebylo málo, jednoho z vašich společníků chytí netvor. Máte před sebou tři možnosti. Nechat ho napospas, mrštit svou zbraň anebo hodit kámen. Za předpokladu, že máte malou obratnost, nepadá hod kamenem vůbec v úvahu, tím pádem si musíte vybrat mezi ztrátou zbraně či smrtí parťáka. Rozhodnutí bude jen na vás. Stejně se volby odvíjejí i při rozhovorech.

Příběh a vedlejší úkoly jsou v Pillars of Eternity na vysoké úrovni. Ve většině případů dávají hráči dostatek prostoru na to, aby se seznámil s daným problémem a rozhodl dle jeho vkusu a chuti. Jak již sem uvedl o odstavec výše, rozhovory a volby značně ovlivňují hráčovi statistiky.

Můj dům, můj hrad

Pillars of Eternity však nenabízí jen svět na povrchu. Po vzoru Icewind Dale jsou zde rozsáhlé dungeony tvořené řadou komplexních chodeb a úrovní. Podrobný průzkum náročnější kobky vám může zabrat klidně i několik hodin čistého času. Nenarazíte v nich totiž jen na nepřátele, ale i na pasti, hádanky a poklady čekající na odvážné dobrodruhy.

Po Eoře se, krom vaší skupiny, potlouká ještě řada dalších dobrodruhů, které na své cestě můžete potkat. Někteří z nich se k vám dokonce přidají, jiní k vaší postavě naopak nepromluví ani slovo. Půjde jim však nahlédnout do duše, v niž nejednou najdete různé zajímavosti a zvláštnosti, které majitel před okolím skrývá ve svém nitru.

„Paladin, barbar, hraničář či mág jednoduše nemohou chybět v žádném pořádném RPG.“

A aby toho pro vás hra jako taková neměla málo, po čase naleznete podobně jako v mainstreamovém Dragon Age: Inquisition své vlastní opevnění. Pevnost vám po určitých úpravách umožní v ní odpočívat, plnit speciální úkoly a různě jí rozšiřovat. Do jisté míry se dá říct, že hrad bude fungovat i bez vaší přítomnosti. Když zde například necháte společníka, nebude zahálet a vydá se na svou vlastní výpravu. Každý zámecký pán by měl mít své poddané, kterým záleží na jeho reputaci. Čím vyšší bude, tím víc kladných situací zažijete. Mimo to vám okolní oblasti budou odvádět daně, o které vás čas od času připraví bandité.

Čas nákupů

Peníze, které vám z daní zůstanou, je nutné občas pořádně roztočit. Naštěstí hra nabízí řadu předmětu, které můžete vašim hrdinům nakoupit. Obchodníci mají na krámu různorodé typy zbrojí, zbraní, šperků a kouzlených svitků. Je prostě z čeho vybírat. Některé věci si můžete vyrobit sami díky systému vytváření předmětů. Ten vám umožňuje psát svitky, vařit lektvary a kuchtit jídla.

V inventáři můžete nosit i předměty, které nepoužíváte neustále. Dají se zužitkovat jen při specifických situacích. Kupříkladu lano s hákem jsem použil při šplhání pro dračí vejce, které jsem následně přivázal k provazu a spustil dolu. Kdybych tuto pomůcku neměl, možná by se mi vzácný dračí poklad rozbil na padrť.

„V bitvách vaše skupina reaguje někdy vskutku podivně.“

Když vám dojdou finance a suroviny, můžete se vrhnout na krádeže. Oproti jiným současným RPG jsou zde však NPC na krádeže hodně citlivá. Jelikož toho asi nemají zrovna mnoho, s každým zlodějem nakládají skutečně tvrdě. Ihned poté, co zcizíte jejich drahocenné poklady, vytahují vidle a hrábě a jdou po vás. Zlodějna se tu moc nevyplatí, mimo to i když je zabijete, bude se o vašem zločinu vědět. Při vašem dobrodružství vás totiž provází reputace, kterou je dobré si neustále zlepšovat.

Kdo přežije

Podobně jako v Baldur's Gate i v Pillars of Eternity na vás čeká řada nepřátel a soubojů. Paleta protivníků je vskutku obsáhlá. Narazíte na lapky, pavouky, obry a dokonce i draky, kteří jsou daleko náročnější než již zmíněném Dragon Age: Inquisition. Každý váš sok má specifické dovednosti, takže pokaždé můžete očekávat naprosto rozdílný střet. V průběhu každé z bitvy je možné zastavit čas a rozdělit úkoly.

Při soubojích si u postav musíte hlídat jejich životy a výdrž. S tímto systémem jsem měl čest již nedávno při hraní českého RPG Inqusitor. Zde je však o něco vlídnější než v uvedeném titulu. Když je hrdina pod útokem a dostává rány, je na něj vytvářen určitý tlak. Ten je schopen zvládat jen v případě, že má dostatek výdrže. V momentu, kdy mu dojde síla, padne hrdina únavou na zem. Čas od času se vám tedy může stát, že bitvu prohrajete jen kvůli tomu, že vaše skupina neudrží prvotní nápor, který na ní protivník vyvine.

„Příběh a vedlejší úkoly jsou na vysoké úrovni.“

Když už jsou členové družiny na pokraji smrti, je nutné si odpočinout. Při posezení u táborového ohně se vám obnoví životy a speciální schopnosti. Resetu kouzel se dočká například klerik s mágem. Jejich silná kouzla jsou totiž limitována na daný počet použití, takže si leckdy musíte pořádně rozmyslet, jestli je má cenu aktivovat. Některé vlastnosti můžete ale používat při každém souboji například dvakrát. Po skončení šarvátky se automaticky bez odpočinku resetují.

Je celkem škoda, že na sebe některé skupiny nepřátel navzájem neútočí. V kobkách se například setkáte s rytíři a pavouky, kteří se naprosto ignorují a jdou jen po vás. Vím, že bych toho chtěl možná moc, ale rozhodně by nebylo špatné, kdyby na sebe protivníci reagovali.

Nikdo není dokonalý

V bitvách vaše skupina reaguje někdy vskutku podivně. Při některých soubojích vůbec neútočí na své nepřátele, popřípadě, když už útočí a cíl na pár milisekund zmizí, začnou protivníka znovu plně ignorovat. Stejně reagují i při přehození zbraně. Hra vás tímto způsobem nutí neustále zápas stopovat a určovat hloupým společníkům jasný cíl. Jelikož je zřejmě jejich AI na bodu mrazu, je nutné partu stále úkolovat, bez vás si prostě ani neuprdnou. Chápu, že tvůrci chtěli navázat na retro styl, ale přeci jen některé prvky si mohli do určité míry odpustit. Ona správa šesti charakterů, které občas nic nedělají, není v některých momentech moc zábavná. Když už tak mohli dát postavám různé typy chování, aby dokázali jednat i sami bez vašich rozkazů. Tak, jak tomu bylo například ve starém Neverwinter Nights či Baldur's Gate. Větší iniciativa by členům party rozhodně jedině prospěla. Když jim obluda nestojí přímo před čumákem, neútočí.

„Při průchodu příběhem může každá z postav dosáhnout maximálně 12 úrovně.“

Chování AI nepřátel není také zrovna ideál. Podobně jako vaši společníci reaguje na vaší přítomnost, jak se jim to hodí. Někdy se může stát, že bojujete s jednou skupinou a opodál stojící protivníci se jednoduše nezapojí. Ignorují vás do té doby, než na ně zaměříte svou pozornost. Krom laxní AI, jsem se v Pillars of Eternity setkal ještě s řadou menších bugů a nedostatků. Nejvíce mě v průběhu hraní, vyjma líné AI, štvalo to, že protivníci stříleli skrz zdi. To mi čas od času pěkně zatopilo. Jelikož jsou dungeony dlouhé, občas se stane, že se jeden z charakterů ocitne na pokraji smrti. A právě v ten moment nastupuje lučištník za zdí, který ho jedním šípem pošle na druhý břeh řeky Styx. Další drobností je zasekávání postav o zdi a jejich nesmyslné běhání na místě. Ale tyto chybné aspekty snad vyřeší první patche.

Zásadním problémem pro některé hráče bude dozajista v prvních měsících absence české lokalizace. Hra totiž obsahuje řadu textů a rozhodnutí, jenž je nutné v průběhu hraní učinit. Leckdy stačí špatně přeložená věta a neštěstí je na spadnutí. Bez lepší znalosti angličtiny se jednoduše v tomto titulu moc daleko nedostanete. Časem snad bude obohacen o českou lokalizaci od fanoušků, i když v případě tolika textu si tím nejsem úplně jist.

Úctyhodný nástupce

Od vydařené kampaně na Kickstarteru urazilo Pillars of Eternity skutečně dlouhou cestu. Dá se říct, že na jejím konci tu máme hodně vydařené RPG, které se podobá legendárním klasikám. Jejich spirituální odkaz se za pomoci PoE přesunul do současnosti. Díky výbornému příběhu, perfektnímu soundtracku, krásné grafice a vydařenému soubojovému systému bude toto dílo jedním z nejvýraznějších titulů, které tento rok zavítají na naše obrazovky. Rozhodně se těšíme na budoucí datadisk, který svou kvalitou bude snad dosahovat kvalit základu.