Diskuze: PlayStation v roce 2028 skončí s vydávání her na fyzických discích

Hubert v hubertusu

Level 34

dnes 13:36 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Video hry pro mne neznamenaly jen samotné hraní, ale i vytváření sbírky a nakládání s hrami (nákup, prodej). Mít "sbírku" her na Steamu - tedy databázi klíčů opravňujících mne ke stažení - mne nikdy nelákalo. Mám mnoho známých, kterým se na Steamu nastřádaly stovky a dokonce i tisíce her. A nic to pro ně neznamená. Ani nevědí, co mají nebo nemají. A ani zdaleka je všechny nehráli a téměř s určitostí je nikdy ani hrát nebudou. Za dlouhá léta mám sbírku mnoha stovek her. Všechny v krabičkách. Celkem asi na osmi platformách. Ani já je asi do smrti nestihnu všechny hrát. Ale těšilo mne, že je mám vystavené ve skříni, můžu si je připomenout a kdykoliv zahrát. Ale především -- můžu je kdykoliv půjčit, darovat nebo prodat. Když mne přestanou těšit, tak je prostě za mrzkou stovku pustím do světa a potěším se aspoň z těch pár desítek tisíc, které tím prodejem získám. A nebo je prostě rozdám. Nevím. Ale s digitálními hrami nemůžu udělat nic. Nepůjčím je a neprodám je. Nepatří mi.

Že se to jednou stane mi samozřejmě bylo jasné už dávno. Popravdě i z toho sbírání krabičkových her se za poslední roky stalo docela nepříjemné dobrodružství. Hry se začaly objednávat dlouho dopředu a nebylo jasné, jestli se jich člověk někdy dočká. I já jsem takto přišel o peníze (viz. vydavatelství First Press Games). Zajímavé hry se začaly vydávat omezeně a vyrojilo se množství různých "limited" vydavatelství (Limited Run Games, Super Rare Games, Strictly Limited Games, atd. apod.). A velcí zavedení vydavatelé začali na placky lisovat nedodělky vyžadující "day-one-patch" a nebo rovnou jen nějaké klíče, takže hry stejně vyžadovaly stažení z internetu (viz. skoro všechny hry z poslední doby od Microsoftu).

Nemám nic proti pokroku. Ale proč mám pocit, že všechno bylo kdysi lepší? Byl výběr v tom, kde a jak si hru pořídit. Hry obsahovaly hezké tištěné manuály. Nemusely se objednávat dlouho dopředu. Nečekalo se šest let na novou hru. Velcí vydavatelé ročně dali na trh pět a více velkých her a studia v jedné generaci vyrobila klidně sérii čtyř her. Po pár letech se konzole dala koupit o třetinu levněji a nová revize byla často hezčí, menší a tišší. Dnes si můžete koupit hru jen v jednom obchodě. Studia jsou ráda, když za deset let vyrobí jednu hru a majitel je nezavře. Asi mám mít radost z toho, že si hru můžu koupit a hned digitálně stáhnout. Teda hned... Hry mají 100+ GB a tahají se mi několik hodin. A z disku ukousnou velkou část, takže pořád přemýšlím, co smazat, abych nemusel zase hodiny čekat při stahování. Asi mám mít radost, že si můžu předobjednat barevné oblečky a odemknout zamčené lokace. Nevím. Nejspíš je problém ve mně. Jsem prostě starý a pamatuju si, jaké to bylo kdysi. Mladí to neznají, narodili se do doby, kdy se nic nevlastní, vše se streamuje a ke všemu se platí předplatné. A tak jim to přijde přirozené.

PS6 pro mne přestala být atraktivní. Nejspíš asi nenabídne ani možnost vlastnit nějaké digitální klíče (alá Game Key Cards jako jsou na Switch 2), které bych si mohl v krabičce dát na poličku. Takže nové hry asi budu konzumovat stejně jako nová generace -- digitálně na PC. Jen toho budu kupovat méně a čekat jen na slevy za stovku. No asi se to Sony vyplatí, když to tak chtějí.