Recenze Agatha Christie: Murder on the Orient Express – netradiční klasika

Kdo by neznal spisovatelku Agathu Christie a jejího belgického detektiva Hercula Poirota, který je společně se Sherlockem Holmesem od Doyla asi tím nejznámějším hrdinou detektivních příběhu. A přestože se řada novel a povídek dočkala adaptace ve slavném seriálu či některém z filmů, s videohrami to nikdy tak slavné nebylo. Zatímco příběhy se Sherlockem nám poměrně pravidelně naděluje ukrajinské studio Frogwares (letos jsme se dočkali remaku The Awakened), videohry s Poirotem byste hledali spíš v první dekádě tohoto století, poté už jich bylo skutečně málo.

Francouzská společnost Microids, jež nyní vlastní práva na tuto značku, se však rozhodla znovu do série pustit, neboť jsme se po hře s podtitulem The First Cases letos dočkali i titulu London Case a nyní ještě jednoho, poněkud ambiciózního projektu, jenž je založen na Vraždě v Orient expresu, jednom z vůbec nejslavnějších příběhu z pera Agathy Christie.

• Platforma: PC (recenzovaná verze), PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One, Xbox Series X|S, Nintendo Switch
• Datum vydání: 19. 10. 2023
• Vývojář: Microids Studio Lyon
• Vydavatel: Microids
• Žánr: Detektivní adventura
• Česká lokalizace: Ano (titulky)
• Multiplayer: Ne
• Dat ke stažení: 21 GB
• Herní doba: přibližně 13 hodin
• Cena: 949 Kč (Standardní edice), 1 199 Kč (Deluxe edice)

Hráno na sestavě:

• Procesor: Intel Core i5-13600K
• RAM: 32 GB DDR5 6000 MT/s
• Grafická karta: Nvidia GeForce RTX 4080
• Úložiště: Solidigm P44 Pro (1TB NVMe PCIe 4.0 SSD)

Moderní Poirot

Microids si za tímto účelem dokonce založili nové studio v Lyonu, které za novinkou stojí. A slovo „novinka“ tady má v podstatě dvojí význam. Nová hra sice bere známou látku a snaží se ji zpracovat velice věrně, ale zároveň přidává mnoho svého, ať už jde o další postavy (včetně druhé hlavní, hratelné), silně rozšířenou backstory i závěr či, a to je asi na první pohled nejvíce zřejmé, samotné zasazení. Zatímco původní příběh se odehrává ve 30. letech minulého století, videohra je zasazena do přítomnosti, roku 2023. Zní to možná trochu šíleně, ale jak se pokusím vysvětlit, funguje to velice dobře.

Hlavním hrdinou samozřejmě zůstává Poirot se svým spořádaným, logickým přístupem. Rád používá své „malé šedé buňky“ a umí se pochválit za dobře odvedenou práci. Stejně tak zde najdete známé postavy z původního příběhu, ať už je to Poirotův přítel a ředitel drah Bouc, doktor Constantine, princezna Dragomiroff, výpravčí Michel a spousta dalších, včetně samotné oběti vraždy, Samuela Ratchetta.

Všechny postavy si zachovávají svoje charakterové rysy či povolání (až na pár úprav), nicméně jak už bylo řečeno, celé je to zasazeno do přítomnosti. Samotný Orient expres vyjíždí k oslavě 130. výročí od prvního nasazení (k této příležitosti tak znovu vyjela dobová parní lokomotiva), postavy používají mobilní telefony, počítače a jiné technologie. Po velkou část příběhu je však nemůžete používat plnohodnotně, neboť když je vlak zaseknutý ve sněhové závěji, není signál. I tak to ale přináší různé nové možnosti pro průběh celého příběhu.

Detektivní duo

Samotné vyšetřování je opravdu zábavné a je skvělé, že se vás hra často ptá i na poměrně triviální otázky, aby vám nedala všechna řešení „zadarmo“. V průběhu narazíte na celou řadu unikátních logických miniher, ať už jde o správné seřazení událostí, identifikaci osob, svědectví (které funguje jako v Ace Attorney) či poněkud komplexnější interakce s různými hlavolamy. Některé hádanky byly dle mého názoru až příliš jednoduché, jiné vám ale dají docela zabrat.

Celkově je vyšetřování poměrně podobné tomu, jaké známe ze Sherlocka od Frogwares, a to včetně myšlenkové mapy. Poněkud mě ale zklamalo, že i když máte často na výběr několik možností, správná je jen jedna, a pokud uděláte chybu, hra vám nedovolí pokračovat a musíte se opravit. Jde tedy o čistě lineární zážitek, což je škoda, protože bych ocenil, kdybych se mohl vlastním nedopatřením dostat k trochu jinému, fakticky nesprávnému rozuzlení.

Přestože ve vlaku se budete pohybovat po většinu času hraní, není to zdaleka jediná lokace. Je to především díky tomu, že se vývojáři rozhodli po poměrně odvážný rok a přidali druhou hratelnou postavu, detektivku Joannu Locke. Ta Poirotovi jednak pomáhá v přítomnosti, ale především si za ni zahrajete ve flashbackových sekvencích při vyšetřování únosu Daisy Armstrong. Tenhle případ je samozřejmě zmíněn i v samotné knize a hraje důležitou roli, nicméně příliš podrobností v ní neznáme. Ve hře se můžeme podrobně seznámit s jednotlivými postavami a pořádně zjistit, co se vlastně stalo.

Kontrast mezi mladou americkou policejní detektivkou a zkušeným Poirotem je poměrně velký, ale právě proto funguje tato kombinace tak skvěle, neboť zážitek výrazně zpestří. Zdaleka nejvíc se mi pak líbily poslední hodiny celého příběhu, které přidávají úplně nový děj, jenž navazuje na závěr originálu. V této části se podíváte hned do dvou významných evropských měst a přepínáte mezi oběma hlavními hrdiny, zatímco se snažíte rozluštit finální záhadu.

Příběh je rozhodně nejsilnější částí celé hry, ať už jde o dobře napsané dialogy, povedené herecké výkony či prezentování zásadních dějových zvratů a určitých „Aha!“ momentů. Zvraty hra opravdu nešetří, tím už se ostatně vývojáři chlubili před vydáním. A ačkoli spoustu z nich můžete znát z knihy či filmu, najdete zde i celou řadu nových.

Kompromis

Asi nejrozporuplnější částí hry je vizuál a celkové technické zpracování. Pochválit rozhodně musím poměrně unikátní stylizaci, jež je nejvíc vidět na modelech postav, a skvěle dokresluje atmosféru v Orient expresu. Komornější prostředí vývojářům prospělo a některé nedostatky šlo efektivně skrýt. Ty se však naplno ukázaly ve venkovních lokacích, které silně postrádají na detailech a interaktivitě prostředí, slabší jsou také animace obličejů. Na těchto věcech je nejvíc vidět, že hra neměla tak vysoký rozpočet a někde se zkrátka šetřit muselo (na druhou stranu je díky tomu hra velice nenáročná, grafická karta při hraní v podstatě spala). Ozvučení také není kdovíjak působivé, na druhou stranu musím vypíchnout povedený soundtrack, jenž skvěle doplnil vypjaté momenty i vyšetřování a řešení logických hádanek.

Nakonec bych ještě doplnil, že hra, stejně jako spousta jiných titulů od Microids, má českou lokalizaci v podobě titulků. Nicméně překlad je do hry opravdu dobře integrovaný, protože nejde jenom o titulky v dialozích, ale také texty na různých cedulích či v psaných dokumentech. Bohužel není čeština úplně bezchybná, překlad některých termínů se mi moc nepozdával a občas trochu nefungují integrované texty (jednou se mi například zobrazil jiný, než měl). Chyb ale není tak moc, jenom je dobré na ně upozornit. Doufejme, že budou opraveny, protože jinak jde o velmi dobře odvedenou práci, a je příjemné vidět menší společnost, která do lokalizací investuje. Do češtiny je přeložen dokonce i název hry a její logo.

Celkově vzato jsem si moderní pojetí Vraždy v Orient Expresu velmi užil. Když pomineme horší technické zpracování, přílišnou jednoduchost některých hádanek či až moc velkou lineárnost, čeká na vás silný příběh s různorodými logickými minihrami, skvěle napsanými i zahranými postavami a příjemným hudebním podkresem. Je to sice netradiční Poirot, ale Poirot to pořád je, a zasazení do dnešního světa funguje až překvapivě dobře. Tuhle hru bych tak vřele doporučil nejenom fanouškům knih, seriálu či filmů s tímto belgickým detektivem, ale také celkově hráčům detektivních adventur, kterým poslední roky dominovali hlavně Frogwares se Sherlockem.