Prožijete dobrý příběh, příliš „hraní“ ale nečekejte.
Pokud o pořízení a hraní As Dusk Falls aspoň trochu uvažujete, musíte se nejprve připravit na skutečnost, že i na poli interaktivních filmů debut Interior/Night strádá na hratelnosti. Nejvíc asi připomene tituly od Quantic Dream, jehož veteráni nové studio z části tvoří. Inspirací pro ně ale mohly být taky Supermassive Games nebo Don’t Nod. Zatímco hry všech zmíněných týmů se snaží hráči alespoň jednou za čas přenechat kontrolu nad postavami, v As Dusk Falls budete de facto pouze sledovat a rozhodovat o osudu dvou diametrálně rozličných rodin.
- Platforma: PC, Xbox One, Xbox Series X/S (recenzovaná verze)
- Datum vydání: 19. 7. 2022
- Vývojář: Interior/Night
- Vydavatel: Xbox Game Studios
- Žánr: Interaktivní drama
- Česká lokalizace: Ano
- Multiplayer: Ano, lokální a online až pro 8 hráčů
- Dat ke stažení: 51 GB
- Herní doba: 6 hodin
- Cena: 749 Kč (Xbox), 30 eur (Steam), titul je dostupný v předplatitelské službě Game Pass
Adventura?
As Dusk Falls skutečně balancuje na hranici pojmů hra a interaktivní film (případně seriál) víc než cokoli jiného. Podívejme se ale nejprve na momenty, kdy se nám autoři pokusí přece jen trochu hraní naservírovat.
Zaprvé jde o jakési point-and-click pasáže. Příliš nápaditosti se v nich ale neskrývá. Hádanky ani skutečně adventurní prvky nečekejte. Většinou proklikáte všechny interaktivní body, dokud nenarazíte na ten správný. Někdy se ke všem nedostanete, ale jen proto, že zbytek není pro pokračování v příběhu důležitý. Občas musíte jednat rychle, pak se ale může stát, že o vašem rozhodnutí v takové chvíli rozhodne náhoda. Interaktivní prvky totiž nejsou v prostředí nijak vyznačeny, a na některé možnosti tak nemusíte vůbec narazit. Prohledávání oblastí kurzorem není nijak zásadně na obtíž, do jisté míry nabourává popisovaný dojem pouhého sledování, ale nepřináší žádný funkční prvek navíc.
Pokud vás drcení áčka a točení páčkami baví, přijdete si na své.
Veškerá akce je pak řešena quick time eventy, a že jich není málo. Pokud vás drcení áčka a točení páčkami baví, přijdete si na své. Ačkoli ale nejsem zarytým odpůrcem podobného řešení některých situací, jako mechanismus tvořící zhruba třetinu veškeré hratelnosti, mi úplně ideální nepřijde. Obzvlášť, když hra výrazně odpouští a na většinu akcí máte víc pokusů.
Vychytralý a unikátní vizuál
Dejme tomu, že jsme se smířili s tím, čím hra je a čím není. První, co vás jistě zaujme, je vizuální stránka počinu. Menší studio se chytře vyhnulo potenciálním problémům s animací postav a lip syncem a do trojrozměrného prostředí vložila dvourozměrné charaktery. Naštěstí se nevyplnila moje obava, že scény budou statické. Vývojáři si dali na postavách opravdu záležet, obrázky se často mění, například vlasy jsou často rozhýbané, a nakonec úplně přestanete vnímat specifika vizuální prezentace.
Hra vypadá krásně dokud se soustředí právě na kreslené postavy. Hraje si s hloubkou ostrosti, a prostředí okolo tudíž hráč příliš nevnímá. Horší dojem už vrhá prostředí samotné. Krabicové modely, slité textury, zvláštní animace nebo naklonovaná zeleň. Toho všeho si začnete všímat, jakmile postavy zmizí a prostředí začne hrát prim. Není to žádná tragédie, jelikož se velmi rychle kamera zaměří zas na to hezké, ale nevšimnout si toho se asi nedá.
Příběh dvou rodin
O ději neprozradím víc, než že sleduje osud dvou rodin, které se nešťastnou shodou náhod dostanou do problému. Děj je rozdělen do dvou knih, každá kniha obsahuje tři kapitoly. Příběh je dobrý. Je napínavý, vážný až temný, náročný, může dojít ke smrtím a minimálně na první průchod musíte vážit každé rozhodnutí.
V průběhu asi šestihodinového vyprávění si zahrajeme hned za několik postav, ačkoli převažující čas strávíme se dvěma z nich. První kniha na mě byla možná trochu moc intenzivní a natažená, postavy představuje pomocí flashbacků, které narušují hodně napínavou událost. Rozumím, proč scenáristi zvolili tuto metodu namísto delší expozice, a proto jim to příliš nezazlívám. Každopádně mi druhá, klidnější kniha, přirostla k srdci o něco víc. Takže pokud budete z první poloviny příběhu rozpačití, třeba vás víc zaujme druhá část tak, jako mě.
Už jsem zmínil rozhodnutí. Opravdu těžko hodnotit jejich dopad. Na konci každé kapitoly se zobrazí strom rozhodnutí, kde – opět obdobně jako u her od Quantic Dream – můžete zjistit, kolik jiných situací jste neviděli a kolik procent hráčů naopak zhlédlo stejný scénář jako vy. Je to pěkný bonus, který má navíc velmi praktickou funkci. V každém stromu je hned několik míst, odkud můžete příběh znovu spustit a hra vám navíc dá na výběr, jestli chcete přepsat současnou pozici, vytvořit nový save nebo si scény jenom projít bez dalšího ukládání.
Hru jsem dohrál vcelku jednou, následně jsem právě pomocí této funkce prošel znovu některé části a do třetice jsem hru rozehrál zhruba do poloviny v lokálním multiplayeru (na ten ještě dojde řeč). Dospěl jsem k názoru, že dopad rozhodnutí se zásadně neliší od ostatních titulů podobného ražení. Některá jsou skutečně klíčová, jiná se za klíčová jen maskují. Některé události se stanou bez ohledu na záměr hráče, jiné mohou proběhnout diametrálně jinak. Aspoň za dvě dohrání As Dusk Fall rozhodně stojí.
Domácí hráči pak zejména ocení kompletní titulky a texty v češtině. Za to si vývojáři zaslouží veliké plus.
Celkovému vyznění příběhu pomáhá taky velmi dobrý dabing, který už tak vizuálně i charakterově zajímavým postavám dodává další špetku života. Domácí hráči pak zejména ocení kompletní titulky a texty v češtině. Za to si vývojáři zaslouží veliké plus, protože titul tohoto žánru by byl bez znalosti jazyka zcela nehratelný. Snad jen na několika místech není úplně zřejmé, koho se určité rozhodnutí týká, což může být dáno překladem, stejně tak ale formulací původního textu.
Sami nebo ve skupině
As Dusk Falls obsahuje vedle režimu pro jednoho hráče taky multiplayer. Autoři ho pojali jinak než třeba nedávné The Quarry. Zatímco ve hrách od Supermassive Games si hráči rozdělí jednotlivé postavy, a ty potom ovládají a rozhodují za ně, v titulu od Interior/Night se o rozhodnutích hlasuje. A to ať už hrajete lokálně nebo online.
V obou případech se může hry zúčastnit až osm hráčů. Online můžete hrát pouze s přáteli a každý musí hru vlastnit (nebo ji mít staženou v rámci Game Passu). Lokálně se mohou připojit čtyři gamepady a ostatní jsou odkázáni na mobilní aplikaci. Ta je velmi prostá, funguje v zásadě jen jako touchpad, veškeré dění se odehrává na herní obrazovce. Ale je plně funkční, připojení je svižné pomocí kódu, gesta nemají výraznější odezvu. Všechno funguje, jak má.
Ačkoli není As Dusk Falls úplně párty hra a plný potenciál multiplayeru odhalí jen málokdo, jde o sympatický režim.
Sám zkušenost plného počtu hráčů nemám, ale musím si klást otázku, jestli na obrazovce s osmi kurzory nevznikne zmatek, i v menším počtu se můžete na moment ztratit. Koneckonců sázka na kurzor i s využitím gamepadu je trochu zvláštní, přece jen pro hry podobného typu existují „konzolovější“ způsoby ovládání, ale zvyknout se na to dá.
Zábavnost multiplayeru pak spočívá hlavně v tom, jestli hrajete s lidmi, kteří – doslova – přistoupí na vaši hru. Autoři chtějí, abyste o rozhodnutích diskutovali, což poněkud narušuje častý časový limit, ale není ani tak přísný, aby celý koncept zbořil. A ačkoli není As Dusk Falls úplně párty hra a plný potenciál multiplayeru odhalí jen málokdo, jde o sympatický režim.
Verdikt
Nejdůležitější je vědět, že As Dusk Falls je v první řadě interaktivní drama a až potom hra. Splňuje povinnost dobrého příběhu, který ozvláštňuje grafickým zpracováním. I to má ale nedostatky, když dojde na záběry prostředí. Quick time eventy se v žánru stále drží a příliš zábavy nepřinášejí. Trochu navíc působí i point-and-click pasáže. Všechno ale dohání systém rozhodování a podpořená znovuhratelnost, ačkoli ani tady autoři nevystupují ze zažitých formulí. Multiplayer je příjemný bonus. Hledáte-li hru „skoro jako od Quantic Dream“, potom je As Dusk Falls dobrá volba.
