Recenze Death's Door - nádherná pocta klasické Zeldě

Na první pohled nenápadná indie hra Death's Door si ve čtenářské anketě nejočekávanějších her minulého měsíce vysloužila jen jedno procento hlasů, takže jsme původně její recenzi ani neplánovali. Pak ale začala sbírat devítky v hodnoceních po celém světě a najednou všichni chtěli vědět, co je takhle "údajná indie hra roku" s malou roztomilou vránou v roli smrťáka zač. Takže jsme si samozřejmě museli doplnit vzdělání a výsledek nabízíme v této recenzi.

• Platforma: XSX|S (recenzovaná verze), X1, PC
• Datum vydání: 20. 7. 2021
• Výrobce: Acid Nerve (Anglie)
• Žánr: izometrická akční adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 5 GB
• Herní doba: 10+ hodin
• Přístupnost: 12+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 499 Kč (Steam)

Velké dobrodružství malé vrány

V tomhle světě jste pouze malá vrána, poctivě pracující pro úřad smrti. Vaším úkolem je vyzvednout si formulář s duší smrtelníka ke sklizení, teleportovat se do jeho lokace pomocí speciálních dveří a tam sklidit jeho duši. Takhle smrt v tomhle světě funguje a vaše práce pro úřad je nudná každodenní rutina. Jenže všechno se zkomplikuje, když zjistíte, že vám přidělená duše byla zavřena za tajemnými dveřmi, které otevřít jen tak nemůžete. Jak vám vysvětlí prošedivělá stará vrána, kterou tam najdete, budete se muset vypořádat s tajemným zloduchem, který těchto dveří zneužívá proto, aby mohl žít věčně. Váš vlastní život je teď v sázce, protože bez duše přidělené ke sklizení se nemůžete vrátit domů.

Příběh je sice stylovým způsobem praštěný, ale sám sebe bere dostatečně vážně na to, aby pravidla jeho světa byla logická a promyšlená. To oceníte obzvláště ke konci hry, kdy dojde k celé řadě zajímavých zvratů a odhalení. Stejně tak ale oceníte péči autorů, která umožnila vznik celé řady nápaditých vtípků od chování nebo dokonce jmen některých nepřátel až po takové ztřeštěnosti, jako že useknutí cedule u cesty způsobí, že titulky přestanou zobrazovat celý její text a začnou zobrazovat jen jeho neuseknutou polovinu. Opakovaně mě dojímala také animace hlavního ptačího hrdiny, který kromě jiného autenticky cuká hlavou a přešlapuje jako správná vrána. Obrovská péče a vypiplanost hry je o to úžasnější, že drtivou většinu práce mají na svědomí jen dva vývojáři, sedící zároveň na mnoha technických i výtvarných židlích.

Vypiplanost hry je o to úžasnější, že většinu mají na svědomí dva vývojáři.

Hra kromě jiného obsahuje očividné narážky či odkazy na Dark Souls a další tituly, ale její největší inspirací je klasická 2D Zelda, viděná shora. Jedná se tedy o akční procházečku, jejíž hlavní náplní je sekání nepřátel, ale ke svému postupu budete muset hledat a využívat také všemožné extra nástroje a vylepšení svého života i zásoby projektilů nebo kouzel. Na hru se přitom díváte shora v izometrickém zobrazení, což rozhodně prospívá přehlednosti akce, ale často také dojmu z rozlehlosti některých působivých lokací (nebo velikosti určitých bossů). Velkou součástí kouzla hry je také hudba, obzvláště strhující skladba "Avarice" se vám snadno dostane pod kůži a vyžene adrenalin během bojů řádně vysoko. Soubojový systém je přitom skromný, ale dokonale funkční - kromě různých typů zbraní zahrnuje také oblíbenou možnost "kotoulu" z Dark Souls série, který funguje přesně tak, jak byste čekali.

Skvělá, ale ne úžasná

Promyšlenost a uhlazenost hry se projevuje také v její přiměřené délce. Podobně jako jiné kultovní indie tituly (Inside, What Remains of Edith Finch apod.) nabízí zábavu na jeden nebo dva delší večery, ale díky tomu se nestihne dostavit pocit stereotypu nebo nudy. Čeká vás trojice hlavních prostředí a bossů, zahrnujících klasiky od lesů po zamrzlé hory nebo opuštěné hrady - plus nějaká ta extra překvapení. Ty nejlepší zážitky asi bude mít každý trochu jiné, ale osobně jsem byl naprosto ohromen estetikou a atmosférou jistého skoro černobílého souboje s bossem. Každopádně pokud si chcete hru co nejvíce vychutnat, doporučuji nespěchat a pořádně prohledat každý kout jednotlivých lokací, protože obsahují nápaditě poschovávaná vylepšení a také extra porci speciálních soubojů s lákavou odměnou.

Přestože je ale hra nádherná a zábavná, není bohužel dokonalá. Mezi její slabiny patří například určitý nepoměr mezi obtížnosti během normálního procházení a soubojů s bossy (jedná se už o třetí podobnou hru s tímto problémem v poslední době). Někteří bossové se dle mých zkušeností prakticky nedají zvládnout bez opakovaného umírání, než dostatečně nacvičíte rytmus jejich útoků. Vždy je to ale jen otázka trpělivosti a onoho nacvičení. Co jsem četl online, nebyl jsem také sám, koho poněkud rozhodila zamrzlá lokace ve hře, kde nemáte vaše pohyby tak docela pod kontrolou díky klouzání po ledu - některé úseky z této části hry bych nejraději zapomněl (především cestu k poslední schované svatyni). A na závěr se přiznám, že jsem paralelně s Death´s Door rozehrál ještě jednu podobnou, novější indie záležitost, která mi sedla po všech stránkách lépe - recenzi na ni nabídneme také velmi brzo.