FIFA je zpět a s ní i očekávaný pouliční fotbálek
Je to již 26 let, co nás americká společnost EA rok co rok zásobuje novou hrou značky FIFA. Za tu dobu se z této arkádové fotbalové simulace stal, převážně v Evropských zemích, doslova kult. Fanoušci se každoročně dohadují, který z jejich fotbalových hrdinů se dostane na přebal, muzikanti se předhánějí, aby jejich hit byl vybrán do soundtracku a samotní hráči? Ti se můžou během sezóny přetrhnout, jen pro to, aby dostali alespoň o bodík lepší hodnocení svého herního avatara. Ať už patříte mezi fanoušky této série nebo nikoliv, musíte uznat, že FIFA hýbe nejen fotbalovým světem. I proto je nutné, aby se kvalita držela vždy hodně vysoko. Povedlo se to však i letos?
Vychází na: PS4 (testovaná verze), PC, Xbox One, Nintendo Switch,
Datum vydání: 27. září 2019
Žánr: Sportovní hra
Česká lokalizace: Ano
Zpátky na trávník
Největší dominantou her ze série FIFA vždy býval obsah. Díky obrovskému množství různých a originálních herních režimů se najde jen málo lidí, kteří dokáží z každého dílu vyždímat naprosto všechno. Většinou se tak zapálení hráči soustředí především na jeden až dva oblíbené módy, zbytek se pak stává pouze okrajovou zábavou. Dojem z aktuálního ročníku tak může ovlivnit i fakt, jestli patříte mezi ty, kteří každoročně tvoří svůj tým kartiček ve FUT, či preferujete klidné a soukromé budování značky v režimu kariéry. Sám již několikátým rokem opakovaně začínám sbírat hráče v mikrotransakční politikou prohnilém FIFA Ultimate Team a rád čas od času vyběhnu na trávník v doprovodu svých kamarádů v čím dál více populárnějším Pro Clubs. Nejvíce času při recenzování jsem tedy strávil právě v těchto dvou módech. Mimo to jsem se však věnoval i novému režimu Volta, ten je však tak specifický, že se na něj podíváme později v oddělené části.
Ať už se však chystáte hrát ve FIFA 20 cokoliv, jedna věc pro vás všechny bude stejná: gameplay. Vývojáři nám již půl roku ustavičně slibují přepracovaní právě této nedílné součásti každé hry. Letos se mi však zdá, že v tomto směru se hra posunula asi nejméně. Ovládání i chování všech objektů a lidí na hřišti je hodně podobné tomu z loňského roku. Po loňské premiéře se nám vrací načasované zakončení. Pokud jste se jej ve FIFA 19 naučili správně využívat, dostali jste do rukou opravdu nebezpečnou, ne-li naprosto likvidační zbraň. FIFA 20 naštěstí zmírňuje efekt této herní mechaniky a díky tomu přišel i pokles zázračných zásahů od svátečních střelců. Deus ex machina efekt však přináší jiné dílčí změny, které si tento rok pro nás vývojáři připravili.
Největší problém letošního ročníku vidím v brankářích. Ti za posledních několik let prošli velkou změnou a v předchozích ročnících jste se na jejich výkony mohli spolehnout. Tomu je však konec. Pravděpodobně v rámci větší autenticity golmani mnohem častěji vyráží balón před sebe, nikoliv do stran a to prosím do nejvýhodnějšího prostoru pro dorážejícího útočníka. Tímto způsobem padnou klidně i tři góly během jednoho utkání. A když kvůli této nesmyslně vypadající situaci prohrajete pátý zápas v řadě, vzduchem začnou létat nejen ovladače. Celkově jsou však brankáři mnohem náchylnější k chybám a nejednou se mi stalo, že při rohu prostě podběhli balón, či obranou situaci řešili velmi netradičním způsobem. Bohužel se chybovost nesnižuje ani brankářskými dovednostmi a Alisson Becker vám ve finále poslouží podobně jako třeba Tomáš Vaclík.
Co se pohybu jednotlivých sportovců týče, na hodnotě opět vzrostla hráčova rychlost. Ačkoliv gameplay se mi nezdá rychlejší než u loňského ročníku, určitých úprav se dočkalo především hráčovo zrychlení. Pro vysoké obránce pak je skutečný oříšek bránit takové rychlíky jako je třeba Wilfried Zaha, Douglas Costa a jim podobní. Lehkou proměnou pak také prošel způsob bránění, kdy je kladen mnohem větší důraz na přesnou reakci hráče u ovladače. Nestačí jen zmáčknout odpovídající tlačítko pro odebrání míče, velmi důležité je vyčkat na ideální okamžik. Z počátku to může být poměrně frustrující a stopeři si od vás vyslechnou spoustu nepěkných slov, všemu však brzy přijdete na kloub a tato mechanika vás dokáže ještě více ponořit do zápasu.
Vypadá to ale moc hezky!
U grafické stránky není příliš potřeba se dlouho zdržovat. Je totiž již zvykem, že virtuální fotbálek od EA je na té nejvyšší kvalitě. Stejně jako u předchozích ročníků, je veliká část hráčů vymodelována do nejmenších detailů. Především pak v ligách, se kterými mají ve FIFA podepsanou spolupráci. Detailně vytvořeného dvojníka tak mají i menší celebrity než třeba Marco Reus, či Harry Kane. Byl jsem opravdu překvapený, jak precizně vypadal třeba takový Adrián, náhradní brankář v Liverpoolu.
Příjemnou změnou prošlo i komentátorské duo. Nových hlasů jsme se dočkali již v předchozím ročníku a to pro zápasy Ligy Mistrů a Evropské Ligy. Tentokrát vývojáři zašli ještě dál a dvojici hlasů, která zažila svoji premiéru v loňském roce, uslyšíte i v běžných zápasech. Martin Tyler a Alan Smith však nevymizeli, bez toho by to snad ani nebyla FIFA. Společně s Derekem Rae a Lee Dixonem se za mikrofonem spořádaně střídají, téměř každý zápas tak bude komentovat někdo jiný. Samotný komentář je pak přesně takový jaký znáte z dřívějších let. Ačkoliv má své vysoké kvality, najdete v něm i spoustu chyb. Martin Tyler se vám tak třeba nestydí věšet bulíky na nos a tvrdit vám, že gólman ze čtvrté anglické ligy patří mezi nejlepší hráče na světě. Derek zase naopak neumí počítat, protože vždy když se odpískala penalta, překvapeně začal vykřikovat, že se v tomto utkání kope již několikátá.
V samotných zápasech pak zažijete opravdu hutnou atmosféru. Všechno vypadá senzačně už od prvního momentu začátku přenosu. Diváci na hlavní tribuně dokáží z barevných destiček vytvořit logo snad každého týmu. Vypadá to opravdu efektivně a když se to spojí s úvodní znělkou Champions League, máte o perfektní zážitek postaráno. V případě že hrajete za nějaký velkoklub, dočkáte se i klubových chorálů. Během zápasu to na tribunách také žije a diváci nemají problém ukázat co si o dění na trávníku myslí. Ze všech sil podporují své hrdiny, zároveň však neodpouští. Stalo se mi tak, že domácí fanoušci začali pískat na jednoho ze svých hráčů, za špatně podaný výkon. Po této stránce FIFA 20 funguje opravdu brilantně a je zábavou se ponořit do každého utkání.
Není fotbal jako fotbal
Jak jsem již dříve psal, hry ze série FIFA každoročně přinášejí největší porci obsahu a to v rámci všech herně-sportovních konkurentů. Je až k nevíře, kolik “hovadin” se dá s jedním sportem vymyslet. FIFA 20 tak přináší většinu modů z let minulých, letos je však obohacená o nový režim Volta. Nejvíce novinek se pak dočkal oblíbený Ultimate Team. Nové herní mechaniky najdete ale také v Pro Clubs, či v režimu kariéry.
Pojďme tedy začít s FIFA Ultimate Team. Jediný herní mód, který je ovlivněný mikrotransakcemi, však patří mezi ty vůbec nejpopulárnější. Tím si jsou v EA Sports vědomi, a proto se jej snaží každý rok obměňovat, aby hráčům vždy přinesli důvod znovu se vydat na cestu nekonečného grindu či ještě hůře kupování tajemných balíčků. Alespoň jsme se dočkali tabulky pravděpodobnosti. Doporučuji však zůstat ve sladké nevědomosti, šance na dobrý los jsou opravdu mizivé. Princip Ultimate Team zůstává pořád stejný, nakupovat kartičky hráčů a z nich vytvořit váš vysněný tým. Pozor musíte dávat na jejich souhru, kondici a smlouvy. A když už do sebe všechno zapadne, zbývá jen otevírat balíčky a modlit se, ať v nich je třeba Ronaldo, nebo jiný Ronaldo, nebo Ronaldinho… Asi už vím jak pojmenuji své dítě. Největší novinkou je, že se nový UT hraje na sezóny. V průběhu asi padesáti dní jsou vám předkládány různé úkoly za jejichž plnění získáváte zkušenostní body. Pomalu se tak posunujete po žebříčku a sbíráte odměny za každý záchytný bod. Tato mechanika je asi nejvíce podobná battle passu z Apex Legends, naštěstí si za vstup do nové sezóny nemusíte zaplatit, alespoň prozatím. Plnění úkolů je zcela dobrovolné a pokud se jej nechcete účastnit, nic vám nebrání v tom, aby jste je ignorovali. Žádný obsah vám nebude odepřen, jen se nemusíte dostat k některým exkluzivním předmětům nebo hráčům. Většina módů zůstala stejná jako v minulém roce, jen singleplayerový hráči se museli rozloučit s offline sezónami. Vylepšení se však dočkali přátelské zápasy. Pokud jste postřehli novinky z režimu Výkop v loňském roce, nyní jsou k dispozici zde. Konečně si tak můžete tyto zápasy se ztřešťěnými pravidly zahrát online se svými kamarády. To jsme se teda načekali! K dispozici jsou tak všechny možnosti z minulého roku, jako zápas bez pravidel, či postupná eliminace, ale také některé nové zajímavé kousky, jako například záhadný míč, jež mění své vlastnosti pokaždé, když opustí hřiště, nebo vám hra náhodně zpřehází některé hráče s vaším protivníkem. Těchto módů je daleko víc a přináší nový rozměr zábavy do tak konzervativního sportu, jakým fotbal je.
Režim Pro Clubs jsem si letos šel vyzkoušet do jednoho z nejlepších týmů v České republice a současného držitele mistrovského titulu Royal EFC. Ačkoliv sám se tomuto režimu moc rád věnuji, kluci v něm mají odehráno podstatně více hodin, a tak jsem pečlivě naslouchal všemu, co si o novinkách v tomto herním módu myslí. Větší důraz je kladen na vylepšování hráčových statistik. Mnohem více tak pocítíte vás herní postup a to, jak se váš hráč postupně zlepšuje. Samozřejmě to pocítí i hráči, kteří stojí tváří v tvář lepšímu protivníkovi. Pro Clubs ve FIFA 20 vás tak mnohem více motivuje, abyste na sobě pracovali. S tím je spojeno i větší počet dostupných atributů, které se dají vylepšit. Je jich tentokrát více, než budete schopni odemknout a tak je zapotřebí přemýšlet, který z nich se vám bude hodit a který pro svou hru potřebovat nebudete. Třešničkou na dortu je to, že všechny ty šílené módy o kterých jsem psal ve spojitosti s Ultimate Teamem si můžete zahrát i zde. Věřte tomu že s dalšími deseti kamarády je to neskutečná zábava.
Režim Kariéra jak už je zvykem se dělí na dvě různé části. Be a Pro, kde se zhostíte role jednoho hráče na cestě za věčnou slávou, nebo můžete usednout na trenérské křeslo a pomoci svému týmu dosáhnout těch největších úspěchů. Be a Pro letos moc změn nepřineslo. Můžete však naskočit do role kteréhokoliv hráče na okruhu, odejít s ním do důchodu a začít tak v jeho kůži kariéru trenéra. Pokud tak chcete zažít návrat Cristiana Ronalda do Manchesteru United v roli hlavního trenéra, FIFA 20 vám tuto možnost nabízí. Trenérská kariéra však několik změn přinesla. Kromě toho, že si nově můžete vytvořit trenérku, vývojáři změnili systém morálky jak jednotlivých hráčů, tak i celého týmu. Ta má docela značný vliv na výkony v zápasech, ale i osobní rozvoj každého sportovce. Pokud se tak váš hráč cítí v týmu dobře, mnohem rychleji se zlepšují jeho statistiky. Spokojenost fotbalistů zvyšují nejen výkony v zápasech, či plnění daných slibů, ale také nové tiskové konference a pozápasové rozhovory. Ty se konají v souvislosti téměř s každým zápasem a během tří otázek máte možnost zvolit odpovědi a navýšit, nebo klidně i zhoršit morálku jak celého týmu, tak i každého hráče jednotlivě. Funguje to poměrně pěkně a ačkoliv se časem naučíte vybírat správné odpovědi, donutí vás celý tento systém mnohem více přemýšlet při podepisování nových smluv, či při tvoření zápasových soupisek.
Zbylé módy už se novinek nedočkaly. Režim Výkop dostal všechny nové režimy z Ultimate Teamu a také si zde můžete v lokálním multiplayeru zahrát pouliční fotbálek Volta. Stále zůstávají i obyčejné online sezóny, nebo také kooperační možnost hraní. Je toho opravdu hodně a každý si může přijít na své. To jsme však ještě nemluvili o tom nejnovějším a nejoriginálnějším. Pojďme se tedy vydat zpátky do ulic a vyzkoušet si, co nám přináší Volta Football.
Fotbalový underground
Volta Football se má stát nástupcem velice oblíbené fotbalové odbočky FIFA Street. Tu jsme měli možnost naposledy hrát v roce 2012 a od té doby všichni fanoušci touží po jejím návratu. Ačkoliv Volta FIFA Street velice připomíná, v hratelnosti a pojetí jsou si tyto dva režimy na míle vzdálené. Je totiž potřeba si uvědomit že Volta nám přináší pouliční fotbálek, jak ho známe třeba z našeho dětství, kdy jsme si vytvořili branky z prázdných lahví od pití a s kamarády se honili za kulatým nesmyslem. Na rozdíl od FIFA Street tak zde mají menší vliv na hru různé fintičky, parádičky a jiné kejkle, naopak týmová spolupráce je klíčem k úspěchu. Samozřejmě do kliček se dostanete mnohem častěji než v klasickém zápase, to je ale převážně dáno menším herním prostorem a podstatně rychlejší hratelností.
Na začátku recenze jsem říkal, že Volta je specifický režim s vlastními pravidly a hratelností. Největším rozdílem od ostatních zápasů ve FIFA 20 je v rychlosti. Zápas se hraje v obrovském tempu a rychlost fotbalistů, je několikrát větší než v běžných utkáních. Zároveň se částečně mění i ovládání a některá tlačítka se můžou chovat jinak než jste zvyklí. Připravit se také musíte na manuální zakončování, tedy že míč vystřelí přesně v tom směru, jakým nasměrujete páčku. Pokud jste nikdy tohle nastavení nevyzkoušeli, čekají vás těžké začátky. Vesměs je ale Volta velice příjemným osvěžením a zajímavou alternativou běžného fotbalu.
Bohužel moje dojmy nejsou pouze pozitivní a k tomuto novému režimu mám i několik velkých výhrad. První se týká čeho jiného než “brankářů” . Alespoň tedy těch hráčů, kteří střeží svatyni ve hře “na posledního”. Když totiž takový fotbalista k chytání nemůže používat ruce, kolikrát je, jako by tam ani nebyl. Jejich zákroky jsou zprvu k popukání, při delším hraní však máte chuť prohodit ovladač televizí. V tom lepším případě dokáží první střelu záhadným skokem vyrazit, než však dodělají animaci zákroku, střílející hráč se stihne dostat k dorážce, ve které již není nikým bráněn. Takto jste často odměněni i za dobře postavenou obranu a v takových situacích, které jsou hodně frekventované, jste prostě bezbranní. A v tom horším případě? Hráč jen prapodivně uskočí, jako by se bál dostat ránu od míče. Hodně to kazí dojem z jinak velmi zábavného fotbálku. Druhá moje výtka a možná i veliké nepochopení je absence soukromého online zápasu. Ačkoliv máte možnost soupeřit s živými protivníky ve Volta League, hra nenabízí možnost zahrát si online proti vašemu kamarádovi. A já se ptám: Není právě hra s kamarády to co nás na FIFA bavilo vždy nejvíce?
Volta nahradila i režim Cesta Alexe Huntera. Kromě běžných zápasů nabízí i příběh vámi vytvořeného avatara. Obrovské stadiony tak vyměníte za undergroundové fotbalové minihřiště, kde se pokusíte vytvořit tým pro blížící se mistrovství světa ve futsale. Musím uznat, že asi 6 hodinový příběh mě zaujal. Postupně řeší třeba rozdíly mezi generacemi, či určité genderové rozdělení společnost… jak moderní… Osobně jsem od něj moc nečekal, dostal jsem však zajímavý herní kousek, kterému nechyběly i nějaké ty nečekané zvraty. Navíc reflektuje i to, jestli jste si pro své hraní zvolili ženu či muže. Podle této volby vás čekají rozdílné rozhovory. Navíc vás tento story mód krásně provede celým režimem. Představí vám různé druhy zápasů, které si ve Volta můžete zahrát a ukáže vám celou paletu různorodých lokací.
Čas na rekapitulaci
FIFA 20 toho nabízí opravdu hodně, a proto je potřeba si v rychlosti zrekapitulovat vše, co nám letošní ročník nabízí. Jak je již zvykem, největší sílu má v nabízeném obsahu, ve kterém si každý milovník fotbalu najde to svoje. Velké a oblíbené módy se dočkaly nových vylepšení a novinky si tak užijete třeba v Ultimate Teamu, v režimu kariéry, ale také v Pro Clubs. Samotný gameplay prošel inovací především v bránění kde je potřeba vyčkat na správný okamžik k odebrání míče. Největším trnem v patě jsou však brankáři, kteří až nepřirozeně často vyráží míč na kopačky protihráčů. FIFA 20 však svojí hratelností nadchne všechny své dlouholeté fanoušky a namíchne všechny milovníky konkurenčního PES. Tyto dvě hry totiž ve svém podání fotbalu stále zůstávají naprosto odlišné. Volta sice přináší rychlý, akční a zábavný fotbal, který ale výrazně k zemi sráží nepochopitelné chování bránících hráčů a nemožnost hraní online zápasů s přáteli.
Verdikt
FIFA 20 opět dokázala, že je pořád kam se posouvat a přináší nám ročník plný zajímavých změn. Zábavnou arkádovou hratelnost kazí snad jen brankáři. Zajímavým herním módem je i Volta, který přináší zábavný a rychlý pouliční fotbálek. Nebýt frustrujících zákroků bránících hráčů mohl to být režim na který se bude dlouho vzpomínat.
