Podívali jsme se na taktickou multiplayerovou VR střílečku pro PlayStation 4.
Virtuální realita si na konzoli PlayStation 4 postupně nachází své místo. Společnost Sony investuje do vývoje her velké množství peněz a nabízí hráčům nové a nové tituly. Jedním z nich je taktická multiplayerová first-person střílečka od kalifornského studia First Contact, které vytvořilo smíšeně hodnocenou akci ROM: Extraction. Firewall: Zero Hour se jim povedl o poznání lépe.
Firewall: Zero Hour vás vtáhne do akce. Představte si, že ve virtuální realitě hrajete legendární Counter-Strike nebo modernější Tom Clancy's Rainbow Six Siege. Jen s tím rozdílem, že zde nejsou přímo ti hodní a ti zlí. Pouze dva týmy žoldáků mající své úkoly. Jeden celek musí všemi dostupnými prostředky ochránit cenná data, aby se nedostala do nepřátelských rukou. Útočníci zase musí data ukrást, nejprve je ale třeba prolomit zabezpečení sítě. Až poté se na mapě znázorní poloha notebooku, jenž je nutné hacknout. Útočníci to mají pochopitelně horší, obránci se mohou schovat, nastražit pasti a čekat na příchod nepřátel na jednotlivá místa. Útočníci zase mohou hacknout notebook, což chvilku trvá. Navíc jim nestačí pouze vyvraždit všechny obránce. To obránci vyhrávají po uplynutí časového limitu, případně poté, co zneškodní všechny žoldáky druhého týmu. Ve Firewall: Zero Hour totiž není žádný respawn, pokud zemřete, končíte. Zároveň jste ale nápomocni svému týmu. Bitvu sledujete z kamer umístěných po mapě a můžete kolegům radit, například prokecnout, kde se protivník zrovna nachází, kdy je nejlepší ho přepadnout atd.
V dobře sehraném týmu je radost být součástí této akce. Při mém testování jsem často narazil spíše na starší hráče, s kterými se dalo bez problému komunikovat v angličtině a kteří hlavně spolupracovali. S partou přátel bude zážitek ve Firewall: Zero Hour ještě lepší, stejně jako v jiných kooperativních titulech. Tahle hřava se odehrává v soutěžním kontraktu módů (čtyři proti čtyřem), kde se připojíte k veřejnému zápasu, případně si vytvoříte soukromou hru pro své kamarády. 4v4 zápasům jsou přizpůsobeny mapy. Celkem devět map je menší rozlohy, aby se hráči dlouho nemuseli hledat a nedocházelo tak k nudným pasážím. Zápolit budete v lokalitách z Velké Británie, Středního východu a Ruska. Jde o doky, kanceláře, skladiště, hotel nebo honosné sídlo velvyslanectví. Map není mnoho, ale v tomhle případě jejich počet zatím stačí.
Pro hraní je doporučován speciální ovladač ve tvaru zdánlivě připomínajícím pušku. Jmenuje se Aim Controller a je možné ho koupit přímo v balení s hrou. Je to pouze kus plastu se svítící bambulkou, ale díky němu budete více vtaženi do akce (vím, opakuji se) a hlavně si tuhle VR záležitost užijete se vším všudy. Při míření budete zavírat jedno oko, plížit se podél zdí a nakukovat za překážku, zatímco v klidnějších pasážích se otáčet (nechybí 360stupňový pohled) a hlídat si záda, abyste nebyli nemile překvapeni. Pokud se vám nechce do speciálního pohybového ovladače investovat, můžete hrát i s klasickým DualShockem 4. Jen to bude chtít trpělivost, cvik a hlavně v takovém případě není Firewall: Zero Hour tak vtahující záležitostí. Já osobně jsem si užil hraní s Aim Controllerem, ovládání je jednoduché a stačí vám k tomu pár tlačítek. Otáčet se navíc můžete analogovými páčky na ovladači a zároveň otáčet hlavou. Když to s hraním s PS VR budete myslet vážně, je vhodné si Aim Controller koupit. Podporují ho i další hry, třeba Doom VFR, Arizona Sunshine, Bravo Team či Farpoint.
Největší problém u Firewall: Zero Hour vidím v obsahu. Jde čistě o multiplayerovou záležitost, která pro jednoho hráče nabízí výcvikový režim s devíti scénáři, abyste se naučili vše potřebné. Poté si můžete zahrát ještě kontrakty proti umělé inteligenci. Bohužel se v této hře protivníci respawnují, jdou na vás ve vlnách a já často doplatil na nedostatek munice. Kontrakty proti AI si můžete zahrát i v kooperaci s parťáky. Hře by rozhodně prospěl další mód, třeba boj o vlajku nebo něco takového, stejně tak další obsah, například nové zbraně a mapy. Naštěstí se něco málo chystá. V listopadu dorazí balíček s novými položkami pro přizpůsobení dvanácti žoldáků a zbraní. Později se snad dostane i na rozšíření obsahu. Hráčů je zatím dostatek, ale to se může rychle změnit. Občas jsem musel delší dobu čekat na připojení, ale nebylo to nic závratného, alespoň jsem si odpočinul, mohl sundat headset a připravit se na další bitvu.
Při hraní ve virtuální realitě se mi občas dělá špatně. Největší problém jsem měl s Robinson: The Journey od Cryteku, který skutečně prověřil můj žaludek a já nebyl schopen hru recenzovat. Před hraním Firewall: Zero Hour jsem několik měsíců PlayStation VR nevyužíval, ze začátku jsem si musel na virtuální realitu zvyknout, poté ale bylo hraní v pohodě. Žaludek měl akorát problémy při rychlém otáčení. Oceňuji hlavně kratší, ale zato intenzivnější zápasy, kdy si před načtením další bitvy můžete chvilku odpočinout. Nějaké závratné škubání jsem při hraní na PS4 Pro nezpozoroval.
Pokud máte s PS VR své zkušenosti, tak grafickou stránkou nebudete překvapeni. Ano, nejde o žádný šlágr, na druhou stranu grafika je – dle mého – u virtuální reality až na posledním místě. Nejdůležitější je pro mne zážitek. A ten jsem ve Firewall: Zero Hour dostal pořádný. Proto se nebojím tuhle first-person střílečku doporučit a doufám, že v následujících měsících bude rozšířen její obsah.
Firewall: Zero Hour koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.
Verdikt
Firewall: Zero Hour je vtahující a vzrušující týmová střílečka ve virtuální realitě, která zejména s partou přátel nabízí neuvěřitelný zážitek. Zamrzí akorát absence plnohodnotného singleplayeru a méně obsahu. Jinak jde ale o nejlepší střílečku pro PS VR.
