Recenze Ghost of Tsushima: Director’s Cut - způsob života

Ghost of Tsushima loni zabodoval u hráčů po celém světě, kteří mu přisoudili ještě vyšší hodnocení, než novinářské recenze. Velmi zjednodušeně lze hru popsat jako variaci na Assassin´s Creed sérii, která je ale celá zasazená do historie (neobsahuje žádné matoucí pasáže ze současnosti/budoucnosti), nezahltila svůj svět tolika repetitivními aktivitami a hlavně: nabídla naprosto dech beroucí estetiku, kterou podtrhuje úplným skrýváním uživatelského rozhraní (podobně jako třeba Red Dead Redemption 2). Důležitý je také kvalitní bojový systém a působivý příběh, přestože se ikonickými samurajskými filmy inspiroval možná až příliš a je díky tomu poněkud předvídatelný. Nyní hra dorazila v rámci nové kategorie "Director’s Cut" vylepšených edicí pro novou konzoli PlayStation 5.

• Platforma: PS5 (recenzováno) PS4
• Datum vydání: 20. 8. 2020
• Výrobce: Sucker Punch Productions (USA)
• Žánr: Open World RPG
• Česká lokalizace: ano, titulky
• Multiplayer: až 4 hráči
• Dat ke stažení: 60 GB
• Herní doba: 40+ hodin
• Přístupnost: 17+
• Prodejní verze: krabicová i digitální
• Cena: 1.999,- Kč (Xzone)

Výprava na ostrov Iki

Zdaleka největším lákadlem pro fanoušky původní hry je samozřejmě zbrusu nová část hry, ve které se vydáte do nové lokace za rozšířením příběhu. Ostrov Iki je přístupný od druhého aktu hry. Můžete do něj ale vstoupit také kdykoliv později, klidně třeba až po dohrání hlavního příběhu. To se může docela hodit, protože bitvy a nepřátelé na ostrově Iki jsou poměrně intenzivní, takže se vyplatí tam přijít s vylepšeným vybavením a schopnostmi - samozřejmě ale záleží také na obtížnosti, kterou si pro svoje hraní nastavíte.

Pokud jste čekali, že příběh bude jen samostatným přílepkem bez hlubšího významu pro celkovou hru, mám pro vás dobrou zprávu: autorům se povedlo přijít se zápletkou, která organicky zapadá do Jinova osudu a doplňuje natolik klíčové informace o jeho rodině a minulosti, až se člověku nechce věřit, že to vývojáři neměli vymyšlené předem. Nebudu samozřejmě nic vyzrazovat, jen zopakuji zápletku známou z upoutávek: na ostrově Iki řádí agresivní skupina tajemných Mongolů, jejichž řady jsou plné šamanů a vede je tajemná Orlice - vaším cílem je zastavit tyto nepřátele, než se vydají pustošit Cušimu. Jak se ale ukáže, ostrov Iki má pro hlavního hrdinu Jina speciální význam a minulost se zde působivě prolne se současností. Výsledkem je obohacení celkového příběhu hry a jejího protagonisty způsobem, který mi přišel působivější než finále původní hry a napravil můj dojem z klišé předvídatelnosti originálu. Škoda jen, že výborný dojem z příběhových pasáží občas kazí "generické open-world" animace a kamery některých sekvencí. Také mi přišlo, že některé z největších bitev byly zbytečně natahované, ale zase je pravda, že v nich zažijete nejpůsobivější momenty z celé hry.

Ostrov Iki má pro hlavního hrdinu Jina speciální význam.

Ostrov Iki je ale mnohem víc, než jen hrstkou nových příběhových misí. Jde o plnokrevnou novou lokaci, která je obsahově stejně bohatá, jako regiony Cušimy z původní hry: najdete zde všemožné vedlejší aktivity k plnění, od dobývání pevností nepřátel či hraní na píšťalu pro kočky (!) a osvobozování regionu až po mystické příběhy s odměnou v podobě unikátního vybavení nebo dokonce extra příběhové mise nad rámec hlavního příběhu. Získáte také možnost odemknout nové schopnosti, které pro jistotu nebudu rozebírat, abych vám nezkazil překvapení. Herně nejdůležitějším přídavkem je nový typ nepřátel, kterým jsou zmínění šamani: vnáší totiž do každé bitvy nový prvek, kdy nejprve musíte najít a vyřídit je (většinou tak trochu schované na okraji bojiště), aby přestali svou magií posilovat nepřátele okolo. S ohledem na mimořádnou estetickou kvalitu hry je ale dost možná nejlepší vlastností ostrova Iki jeho krása, včetně nádherných pláží, vodopádů nebo zarostlých vypálených vesnic. Ostrov Iki obsahuje nejhezčí lokace z celé hry. Podle obtížnosti na ostrově strávíte zhruba pět hodin příběhem a přibližně pět dalších vedlejšími aktivitami.

Další vylepšení

Původní hra se již dříve dočkala patche, který umožnil její hraní v (upscalovaném) 4K rozlišení a 60 fps na konzoli PlayStation 5. Rozbor tohoto řešení můžete tradičně najít u expertů z Digital Foundry. Tehdy šlo opravdu pouze o zvýšení plynulosti, nic jiného. Director’s Cut na PS5 přichází se dvěma grafickými módy (výkon nebo grafika), které jsou na první pohled stejně plynulé a těžko k rozeznání - sám se těším na jejich analýzu od Digital Foundry, ale z toho co jsem viděl předpokládám, že režim grafiky opravdu běží v nativním 4K a předpokládám, že bude mít dodatečná vylepšení, jako jsou anizotropní filtrování. Každopádně jsem hru odehrál v režimu grafiky a připadala mi nádherná i zcela plynulá.

Jak se dalo čekat, haptická odezva v DualSense ovladači přidává zážitku nový rozměr, i když mi občas připadlo, že ji autoři využívají snad až příliš (třeba i během úvodní animace loga hry, poklusu koně, zafoukání větru apod.). Nepodceňujte také působivé ozvučení reproduktoru ovladače, který v určitých pasážích přehrává třeba šepot a nádherně se doplňuje s 3D zvukem hry (pokud máte odpovídající zvukové vybavení). Tvůrci zapracovali také řadu nejčastěji požadovaných vylepšení fanoušků, takže najdete ve hře novou možnost uzamykání nepřátel, alternativního ovládání nebo třeba vizuálního skrytí vašeho toulce s šípy. Fajnšmekři ocení také novou synchronizaci mimiky na japonský dabing. Přidejte k tomu vynikající online herní mód (naše dojmy zde) s úžasným raidem a máte opravdovou "režisérkou edici" hry, tedy nejlepší možnou verzi pro všechny fanoušky Cušimy.