Agent 47 se v rámci „restartu” vrací již podruhé. Ponaučil se ale ze svých předchozích chyb?
Fanoušky Hitmana čekalo v posledních letech hned několik příjemných i nepříjemných překvapení. Oznámení polo-rebootu v roce 2015 bylo jedno z těch příjemných, zatímco oznámení epizodického formátu zase nikoliv. Samotné vydání první epizody v březnu 2016 nás utvrdilo, že se jedná o kvalitní a zábavnou hru. Po vydání epizody poslední pak došlo k prohlášení, že se Square Enix, tehdejší vydavatel, plánuje s tvůrci i značkou rozloučit.
Série nastoupila na jakousi šílenou horskou dráhu a budoucnost Hitmana i jeho dánských rodičů byla nejistá. Nejspíš nestačilo mnoho, abychom se dalšího dílu už jen tak nedočkali. Případně ne v takovéto podobě. Naštěstí zasáhl vydavatelský gigant Warner Bros., který tvůrčí celek IO-Interactive vzal, postavil na nohy, oklepal a dal mu peníze a čas na vývoj. A tak jsem o pár let později zase tady, u recenze druhého dílu, abych vám řekl, že problematická minulost Hitmana 2 je skutečně už jenom minulostí. A současnost? Ta vypadá nadějně.
- Vychází na: PC (testovaná verze), PS4, Xbox One
- Datum vydání: 13. listopadu 2018
- Žánr: Stealth akce
- Česká lokalizace: Ne
Davem kráčí smrt
Asi všem už je touhle dobou jasné, čím se celá série vyznačuje již od jejího zrození před téměř dvaceti lety. Na rozdíl od jiných stealth her hraje hlavní roli infiltrace za pomocí obleků a rozptylování. Vaším úkolem není jen tiše proklouznout kolem ochranky, něco sebrat, bezstarostně sejmout cíl a zdrhnout. Musíte se ztratit v davu; být viděn, ale nepozorován. Zabít váš cíl tak, aby to vypadalo jako nehoda. Donutit všechny figurky na šachovnici k přesunu na takové místo, které chcete. Musíte být kreativní. Chladní. Vypočítaví.
Předloňský díl tuto ideu dovedl takřka k dokonalosti a obrovské levely nabízely desítky způsobů, jak se zbavit těch několika lidí, na které byl vypsaný kontrakt. Mohli jste využít tucty možností a svět kolem, přičemž mimo váš dosah nebylo ani otrávení jedem, utopení, uškrcení, shození, exploze, selhání techniky nebo zkrátka jen lidská blbost. Všechno jste mohli využít a zneužít k provedení dokonalé vraždy. Z Hitmana se tak stal skutečně unikátní mix stealth žánru a sandboxu. Jak je samozřejmé, druhý díl na tohle všechno navazuje a přidává něco navíc. A už z prvních hodin je jasné, že uspěl.
V případě hratelnosti celé hry v zásadě platí, že na masivní změny oproti předešlému dílu nedošlo. Všechno funguje víceméně totožným způsobem, takže pokud jste měli s první dílem tu čest - i kdyby jen jednou epizodou - už prostě víte, co od nového projektu IO-Interactive očekávat. Opět před sebou máte obrovské lokace a bezpočet předmětů, převleků, mechanik a možností, které můžete využít a kombinovat k dosažení vašeho úkolu.
Na největší změny tak došlo především v samotných lokacích. Ty nové, které v druhém díle navštívíme, působí o něco vážněji a s trochu konkrétnějším zaměřením, čemuž dopomáhá i atmosféra. Barevné italské pobřežní městečko Sapienza nahradila lidmi přeplněná Bombaj se zarostlým vlakovým nádražím, jednoduchými budovami a opodál se tyčícím, rozestavěným mrakodrapem. Hotel Himmapan v exotickém Bangkoku zase nahradilo americké sousedství Whittleton Creek, které působí jako nová verze mise A New Life z Hitman: Blood Money. Módní přehlídku v pařížském paláci naopak zastoupila každoroční sešlost exkluzivní sekty v rozsáhlém hradě. Dalo by se říct, že nové lokace působí zkrátka méně optimističtěji a o něco chladněji. I když se to ale nemusí zdát, tahle změna, která možná ani není na první pohled tak vidět nebo cítit, je rozhodně ku prospěchu, a to i kvůli příběhu.
Celá atmosféra hry doznala několika vylepšení a jednotlivá místa, která navštívíte, působí prostě reálněji a pamětihodněji. Lidmi přeplněný miamský závodní okruh překypuje hlasitou hudbou, řevem motorů, šílícím davem a adrenalinem. Naproti tomu je například kolumbijská Santa Fortuna úplným opakem. Jde o klidnou džungli s vesničkou, v jejímž pozadí slyšíte typickou španělskou kytaru, přírodu a máte pocit, jakoby se tu zastavil čas. Z každé oblasti zkrátka cítíte jedinečnou atmosféru, která napomáhá tomu, abyste měli chuť se do těchto lokalit vracet stále dokola a prozkoumat každý kout. Díky jejich opět značné rozloze navíc znovu platí, že i po několikátém pokusu stále objevujete nové způsoby, jak zabít váš cíl či jak se dostat do nějaké oblasti, nebo prostě jen narazíte na nějakou předtím přehlédnutou událost nebo dialog. Pokud vás tak baví hledat tu nejefektivnější cestu a plnit bezpočet různých výzev, v lokacích druhého dílu se budete mít jako prasata v žitě.
Jedinou výjimku tohoto pravidla tvoří akorát první mise odehrávající se v novozélandské vilce v Hawke’s Bay. Jde o malou, krátkou, jednoduchou a nijak pamětihodnou misi, za kterou by se (v rámci rozlohy) styděly i staré díly této série. Hitman 2 tak sice nabízí šest lokací, stejně jako předchozí díl, v praxi jich je ovšem “jenom” pět.
Ve dvou se líp zabíjí
Tenhle jediný nedostatek v rámci misí naštěstí vynahrazují další změny a novinky, kterých jsme se dočkali. Například vylepšené uživatelské rozhraní dělá život zabijáka mnohem snazší. Vylepšená mapa, ukazatele nebo tzv. picture-in-picture, ukazující v levém horním rohu důležité věci, které se aktuálně dějí, jsou rozhodně vítanými úpravami. Některé nové předměty - především kufřík, do kterého můžete uschovat větší zbraně (zejména odstřelovací pušku) - zase pomůžou dalšímu experimentování. Tentokrát dokonce fungují i zrcadla a všechny postavy vás v nich mohou vidět. Vykročení ze skříně v koupelně už tak není vždy tou nejlepší cestou. Těmi nejdůležitějšími obměnami jsou však dva nové herní módy.
V první řadě je to režim Sniper Assassin, který je dostupný jak v singleplayeru, tak kooperaci pro dva hráče. Jeho fungování je v zásadě velmi podobné, ne-li takřka stejné jako v tehdejším Sniper Challenge před vydáním Absolution nebo mobilním Hitman: Sniper. Vy, případně vy a váš parťák, sedíte na vyvýšeném místě s výhledem na rozsáhlou lokaci a v ruce třímáte sniperku. Prozatím bohužel jediná mise, kterou Sniper Assassin nabízí, vás posadí naproti masivnímu sídlu v Rakousku s osmnácti cíli. Někteří se pohybují po střeše nebo balkónech, jiní v zahradách, někdo je mezi davy lidí a někdo teprve přijíždí na chystanou svatbu, jež co nevidět začne. Stejně jako v rámci normálních misí, i tady můžete zvolit váš přístup; můžete využít různých rozptýlení a nehod, případně prostě jen experimentovat nebo všechno hlava nehlava postřílet. Stejně tak se můžete věnovat různým výzvám nebo hledání sběratelských předmětů, jako jsou zahradní trpaslíci, holubi nebo gumové kachničky. I když tento zajímavý mód nabízí pouze jednu misi, na několik hodin rozhodně dokáže vydržet a ta lehká pachuť, kterou po sobě zanechá zmíněná první mise kampaně, je díky tomu přeci jenom spravená.
Druhým režimem je pak o poznání zajímavější Ghost. Jedná se o unikátní kompetitivní multiplayer, jenž do klasické hratelnosti, kterou všichni známe, přidává souboj s druhým hráčem. Vy a váš soupeř začínáte na tom samém místě, s tou samou výbavou a stejným cílem. Vaším úkolem tak není jenom cíl najít a zneškodnit, jak už je ve zvyku, ale udělat to dříve než váš protivník, a to ještě tak, aniž by si toho někdo všiml. Jenom tichá vražda se počítá a hráč, který jako první získá pět bodů, vyhrává. Každý si ale přesto hraje ve své vlastní hře a navzájem se můžete ovlivňovat velmi omezeně. Jednak za pomocí tzv. ghost mincí, fungujících jako normální mince, akorát ovlivňují i NPC v protivníkově světě, a jednak pomocí ghost beden, které se po celé mapě objevují. Ty nabízí náhodně generované předměty, zbraně nebo obleky, jež můžete vy nebo váš protivník sebrat. A to i před nosem toho druhého. Pokud tak dostanete velmi dobrý převlek, díky kterému se nemusíte ve většině mapy neustále schovávat, můžete mít nad vaším protivníkem výhodu. On ale zase může najít třeba nedocenitelný paklíč, který mu dovolí se do těchto lokací v první řadě dostat. I tohle vytváří zajímavé situace a spolu s náhodně generovanými cíli tak musíte z vteřiny na vteřinu reagovat a improvizovat.
Jde o vcelku fascinující nápad, který může zážitek ze hry okořenit stresovými momenty, kdy proti někomu bojujete. Režim Ghost je však zatím jenom v betaverzi a jako bojiště nabízí pouze Miami s tím, že vývojáři do budoucna plánují přidat i nejen zbytek lokací, ale také další mechaniky, které tento zábavný nápad povedou dál.
Kdo potřebuje zbraň, když máte po ruce Dianu?
Hitman 2 přitom nenavazuje na předešlý díl jenom v rámci hratelnosti, ale také příběhem, zabývajícím se minulostí Agenta 47 a záhadným shadow clientem. Příběh a jeho vyprávění tentokrát funguje trochu jinak a bohužel se nedá říct, že lépe. Vývojáři hry v tomto případě neudělali podobnou chybu jako minule, kdy se snažili všechno natahovat, ale zkrátka do všeho skočíte po hlavě a hned zkraje dostanete odpovědi na ty nejpalčivější otázky z minula. Události prvního dílu jsou tedy pro pochopení jeho pokračování naprosto stěžejní.
Bohužel to stejnou měrou vede k chaosu. Dříve, než se stačíte rozkoukat, vás hra zbombarduje několika jmény, aliasy, skupinami, společnostmi, postaveními, rolemi a do toho se ještě snaží vyprávět něco z dětství Agenta 47. Co nevidět se tak začnete ztrácet v tom, o co vlastně jde a čeho se snaží všichni dosáhnout. Bohužel tomu ani nepomáhá fakt, že všechno opět končí cliffhangerem a že téměř všechny vaše cíle postrádají jakoukoliv osobnost. Diana vám sice před každou misí prozradí, že ten a tamtem je svině nejvyššího kalibru zodpovědná za tohle a tamto, ale zaprvé to není nijak důležitá informace a zadruhé není ani zajímavá. Většinu času tak budete někoho zabíjet jenom protože vám to hra řekla a důvod vás prostě zajímat nebude. Vaše cíle mohla pro mě za mě nahradit i nějaká silueta z papundeklu na kolečkách a výsledek by byl úplně stejný.
Změnou navíc prošly i CGI filmečky mezi každou misí. Tentokrát se nejedná o detailní a provedené animace, nýbrž sérii statických, lehce rozpohybovaných obrazů. Jde určitě o překvapivou změnu, snad způsobenou hlavně nedostatečnými zdroji nebo časem na vývoj klasických CGI cut-scén, ale rozhodně mi nijak nevadí. Ba naopak. Tyto “statické animace” jsou překvapivě kvalitní, koukatelné a co víc, snad až na jednu výjimku opravdu zábavné.
Ve zkratce tedy příběh nového dílu pořád funguje jako lepidlo mezi každou misí, které se v první řadě snaží odůvodnit fakt, že pokaždé navštěvujete jinou lokaci. Bohužel se z toho ale brzy stane tak trochu guláš a ani kvalitní dabing nebo zmíněné animace to nezachrání.
Pokračování, nebo jenom velký datadisk?
Hitman 2 se dá velmi jednoduše popsat jako taková alternativní verze prvního dílu (jehož recenzi si můžete přečíst pro dodatečnou ilustraci). Představte si ho, jenom tam dejte jiné lokace. Na jednu stranu to stačí a fanoušky čeká opět pořádná zábava, na druhou stranu platí, že těch změn přeci jenom mohlo být trošičku více. Hlavně co se týče chování umělé inteligence. I předměty mohly být zajímavější. Pro spoustu zbraní, které si odemknete, zkrátka nenajdete žádné využití. Kdo potřebuje hlasitou brokovnici nebo samopal, když vás hra tlačí spíše k tichému hraní, plížení a minimálnímu násilí?
Na lidi, kteří tuto hru pozorují spíše zpovzdálí, může Hitman 2 působit jako takový polotovar, na kterém je vidět spousta nedostatků - ta zmíněná umělá inteligence, nijak velký počet misí nebo ty předměty. Ovšem každý, kdo už ho hrál nebo hrál první díl, ví, že tahle hra dokáže zazářit v jiných, důležitějších ohledech. Do popředí se zkrátka dostává experimentování, potřeba vymýšlet kreativní řešení k problémům a prozkoumávání obrovských a detailně zpracovaných lokací. K tomu si ještě připočtěte tři obtížnosti, zábavný Sniper Assassin a kompetitivní Ghost s obrovským potenciálem a hned se ty váhy srovnají. Hitman ani Hitman 2 zkrátka nejsou úplně typickými stealth hrami a i z toho důvodu jsou tak zábavné.
Hru koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.
Verdikt
Není vůbec překvapivé, že Hitman 2 funguje v podstatě jako větší datadisk k prvnímu dílu. Pokud se vám tedy směr, kterým se Hitman z roku 2016 vydal, nelíbil, nejnovější počin IO-Interactive nebude vůbec jiný. Pokud jste se naopak nové podoby této série nemohli nabažit, tak tady se budete mít jako Agent 47 se strunou v ruce. Lepší atmosféra, nové mechaniky, lepší uživatelské rozhraní a nové herní módy jsou více než dostatečnými důvody se opět vžít do kůže ikonického holohlavého zabijáka a nehledět na těch několik nedostatků.
