Recenze Mario + Rabbids Sparks of Hope – strategický muzikál

Mario a Rabbids. Dvě různé značky od dvou velmi odlišných společností. Kdo by byl býval řekl, že mohou fungovat i společně. V roce 2017 vyšel crossover Mario + Rabbids Kingdom Battle, adventura s tahovými souboji na styl XCOMu. A byl to hit. Dodnes se jedná o jednu z nejoblíbenějších her na Switch a musím říct, že jsem si jedničku zamiloval i já. Vývojáři z Ubisoftu po 5 letech přichází s pokračováním, v němž se pokusili o něco ambicióznějšího než v prvním díle. Povedlo se jim to ale?

• Platforma: Nintendo Switch
• Datum vydání: 20. 10. 2022
• Vývojář: Ubisoft Milan, Ubisoft Paris
• Vydavatel: Ubisoft
• Žánr: Adventura, tahová strategie
• Česká lokalizace: Ne
• Multiplayer: Ne
• Dat ke stažení: 5,8 GB
• Herní doba: 20 hodin (hlavní příběh)
• Cena: 59,99 € (Nintendo eShop)

Odlišný přístup, stejná zábava

Novinka nese podtitul Sparks of Hope a zničení tentokrát hrozí celé galaxii. V té totiž řádí temná entita jménem Cursa, která ovládla kromě různých bytostí také celou Bowserovu armádu. I odvěcí rivalové jako Mario a Bowser se tak protentokrát spojí a spolu s králíky i dalšími přáteli se vydávají zachránit galaxii.

Po stránce příběhu ale samozřejmě nečekejte mnoho, o ten moc nejde, je poměrně jednoduchý a přímočarý. Těšit se však můžete alespoň na pěkné cutscény a hravé dialogy. Oproti prvnímu dílu jsou zde navíc dvě postavy kompletně nadabované a ostatní alespoň částečně, což je příjemná změna.

Sparks of Hope je pojato trochu odlišně než předchůdce také po stránce hratelnosti, a to i v částech mimo souboje. Pokračování nabízí otevřenější svět, přičemž navštívíte hned několik planet s krásným a velmi různorodým prostředím. Zatímco v jedničce ale byla cesta velmi lineární, tady na vás čeká spousta vedlejších úkolů a aktivit. Nutno říct, že se po nějaké době začnou opakovat a jejich plnění už není tak zábavné. Sice na vás čekají alespoň vtipné dialogy, ale není to úplně dost proto, abych se pokoušel všechny vedlejší úkoly splnit. Na druhou stranu musím ocenit fakt, že není žádný problém jít pouze po hlavní lince, grind rozhodně není nutností a vlastně vám toho ani moc nepřidá.

Absolutní volnost

Kromě povídání s místními obyvateli a řešení hádanek na vás však čekají především samotné bitvy. Ty jsou stále tahové, ale tentokrát se můžete volně pohybovat, což vede k ještě větším možnostem plánování a kombinování útoků vašich hrdinů. Ty můžete do boje nasadit celkem tři a kromě zbraně či speciální schopnosti mají také „Sparks“. Titulní tvory, které postupně osvobozujete, abyste je následně v bitvách mohli použít. Díky nim dostanete přístup například k různým elementům, jako oheň či voda, a využívat tak možnosti superefektivity, jako to znáte například z Pokémonů.

Bitvy jsou přiměřeně náročné, mají solidní tempo a hlavně jsou zkrátka zábavné. I přesto se zde nějaké výtky najdou. Ta první je menší, týká se krátkých animací, které se spustí po použití schopnosti. Po nějaké době se totiž stanou poměrně otravnými a uvítal bych možnost si je vypnout. Ta druhá se pak týká toho, že ve hře je až moc náhodných malých bitev, které spustíte naražením do nepřítele. Většinou jsou velmi jednoduché a byl bych radši, kdybych místo tří takových narazil na jednu pořádnou bitvu. Zachraňuje to alespoň poměrně vysoká variabilita nepřátel a hlavně samotné "velké" bitvy, včetně výborných a velmi unikátních bossfightů.

Velmi se mi líbil také systém levelování. Úroveň je totiž stejná pro všechny vaše hrdiny a pokud chcete v týmu někoho vyměnit, není to vůbec žádný problém. Každá postava má stejný počet bodů, které můžete investovat do vylepšování schopností. Kupování zbraní pak zmizelo, což je za mě dobré rozhodnutí, a nyní si můžete za posbírané mince pořídit pouze různé itemy a skiny. Mimochodem hra vás občas vyloženě donutí použít určitého hrdinu, abyste skutečně vyzkoušeli všechny. Neděje se to příliš často, a tak to nepůsobí, že vám hra bere volnost ve výběru, ale právě naopak, umožňuje vám, abyste zase vyzkoušeli něco nového.

Audiovizuální skvost

Dále musím zmínit, že hra moc pěkně vypadá, snad ještě lépe než už tak dobře vypadající první díl. Sparks of Hope ukazuje, že i na Switchi se dá vytvořit pěkně vypadající hra, pokud je správně zvolena stylizace. Hardware sice občas mele z posledního a nějakým těm framedropům se nevyhnete, ale jinak hra běží na stabilních 30 FPS, což u takového žánru není problém. Větší potíže jsem měl s načítáním, které je až příliš časté a poměrně výrazně narušuje plynulost zážitku. Je mi však jasné, že za to skutečně může především hardware a ne vývojáři.

Ještě lepší než vizuální stránka je pak hudba. Kvalitní soundtrack není samozřejmost, ale přece jenom jsem měl poměrně velká očekávání, když bylo oznámeno, že se o něj postará trojice Grant Kirkhope, Gareth Coker a Joko Šimomura. Po dohrání musím říct, že jde bez nadsázky o jeden z nejlepších videoherních soundtracků za poslední dobu. Každý ze skladatelů zde přinesl něco svého a skvěle se doplňují. Kirkhope, který se staral i o hudbu prvního dílu, skvěle zvládá hravější skladby. Coker, jehož můžete znát především jako skladatele pro oba díly Oriho, zase nejvíc umí pomalejší hudbu. Šimomura pak uplatňuje své zkušenosti z japonských značek. Už skladba hrající v tutoriálové souboji je tak epická, že si připadáte, jako byste hráli remake Final Fantasy VII.

Rozhodně však nechci, aby to vypadalo, že Sparks of Hope sází čistě na grafiku a výbornou hudbu, vůbec ne. Pokud jste fanoušci tahových soubojů a chcete vyzkoušet zase trochu něco jiného, než jak to znáte z XCOMu, čeká na vás přibližně 20 hodin skvělé zábavy, kterou si ještě můžete doplnit o vedlejší úkoly. Nové pojetí hratelnosti nemusí sedět každému, ale pokud vás bavila jednička, tak vás určitě nezklame ani druhý díl.