Věci nejsou tím, čím se zdají být.
Těžko tomu věřit, ale od vydání prvního dílu mysteriózní 2.5D adventury Oxenfree už uteklo neuvěřitelných 7 let. Příběh o skupině teenagerů, které na opuštěném ostrově provází podivné tajemno se u hráčů dočkal velmi vřelých ohlasů. Hra pracovala s pocitem a estetikou béčkových osmdesátkových filmů ještě než to bylo „cool“. Tvůrcům, z tehdy nezávislého Night School Studio, (tvořené hlavně bývalými zaměstnanci Disney a Telltale Games) se mixem tajuplné atmosféry, možností ovlivňování příběhu a zajímavým storytellingem podařilo vytvořit moderní pohled na adventury, který stojí za to vyzkoušet. Dá se to stejné říct i o pokračování, které vzniklo pod hlavičkou Netflixu?
- Platforma: PC (recenzováno), PlayStation 4, PlayStation 5, iOS, Android, Nintendo Switch
- Datum vydání: 12.7.2023
- Výrobce: Night School Studio
- Žánr: adventura
- Česká lokalizace: ano
- Multiplayer: NE
- Dat ke stažení: 5 GB
- Herní doba: 4–6 hodin
- Cena: od 475 Kč (Steam)
Ať žijí mileniálové
Dobrou zprávou je, že Oxenfree II: Lost Signals se drží atmosféry, kterou nastolila první hra. Stejně jako v jedničce se celý příběh posouvá zejména skrze rozhovory a řešení hádanek. A stejně jako v jedničce možná občas nebudete chápat, co se děje. Ale to je dobře, protože to přesně patří k celému kouzlu této adventury. Je dobré zmínit, že k hraní Oxenfree II není potřeba hrát předchozí díl. Náctiletou Alex a její skupinku kamarádů z prvního dílu totiž vystřídala třicátnice Riley Poverly a místní hodinový manžel Jacob Summers, který vám po většinu herní doby dělá společníka. Nové postavy si tedy užijete i tak. Osobně bych nicméně doporučil si jedničku zahrát, jinak se ochudíte o pár referencí a i příběhových vazeb. Pro ty línější Netflix připravil fajn shrnující video.
Společně s protagonistkou se změnil i ráz rozhovorů. Riley není teenagerka jako Alex, takže se najednou neřeší mladické nešťastné lásky, ale problémy stárnoucích mileniálů. Hledání smyslu života, rodinné problémy nebo hodnocení chyb z minulosti. Jak Riley, tak Jacob jsou postavy se kterými se dokážete velmi jednoduše ztotožnit, řeší spolu věci, které se dějí většině z nás. Díky tomu vás opravdu zajímá, jak jejich osudy dopadnou a nejedná se o pouhé ploché figuríny bez špetky uvěřitelnosti.
Příběh dvojky se odehrává 5 let po událostech prvního dílu a sleduje cestu Riley, která se vrací do svého rodného města Camena kvůli zdánlivě rutinní práci - rozmístění vysílačů po městě. Jak to tak bývá, brzy se z této práce vyklube mnohem víc a ukáže se, že věci nejsou tím, čím se zdají být. Společně s Jacobem, který hledá svého ztraceného psa ale i smysl života, se vydává na cestu po tajemném prostředí plném překážek. Jakoby nestačilo, že se Riley musí vypořádat s nadpřirozenými entitami z rádia, které připomínají The Board z Controlu. Ještě se v Camenu přihlásí o „slovo“ skupina podivných sektářů.
Klid a znepokojení v jednom
Hratelností je Oxenfree II velmi podobný jedničce, i když přichází s pár změnami. To největší je přítomnost vysílačky, ta vám umožňuje komunikovat s lidmi, kteří nejsou ve vaší blízkosti. Jde o skvělé rozšíření vyprávění příběhu, celé prostředí působí mnohem živěji. Na různých frekvencích se setkáte s místním stárnoucím podivínem, mladou hlasatelkou školního rádia nebo třeba rangerkou. Rozhovory s těmito lidmi pak fungují jako takové vedlejší úkoly, většinu z nich dělat nemusíte, ale podle mě se jedná o kvalitní rozhovory a interakce, o které by bylo škoda přijít. Část hratelnosti tvoří i nutnost řešit „hádanky“. Pokud nepatříte mezi fanoušky složitých hlavolamů, nic se neděje. Jde o vizuální puzzle, které nejsou příliš složité a i méně zdatní řešitelé nebudou mít problém.
Společně s dialogy tvoří největší a nejdůležitější část hry chození. A to je bohužel jedna z mála věcí, ve které hra z mého pohledu trochu pokulhává. Od prvního dílu se sice situace opravdu zlepšila, ale neustále se vracíte po stejných cestách a backtracking je tu přítomný ve velké míře. Prostředí je sice zajímavé a správně tajemné, ale když se procházíte potřetí tím identickým lesem, začne vás to lehce štvát. Frustraci naštěstí rychle rozdrtí skvěle napsané dialogy, takže vlastně ani nemáte příliš času si ji pořádně uvědomit.
Atmosféru dodává skvělý soundtrack, který jako by vypadl z osmdesátkových filmů. Jasně je to dnes už trochu klišé a 80's téma zažívá inflaci, ale synťákové tóny společně s tajuplným lesem dodávají ten správný „feeling“. Hudba jde ruku v ruce s ambivalentní náladou, která se táhne celou hrou. Zdánlivý pocit klidu totiž dokáže vystřídat znepokojení. Plusem je i skvěle zpracovaná česká lokalizace.
Oxenfree 2: Lost Signals bych doporučil každému, komu není cizí slovo „mindfuck“. Nezáleží, jestli milujete Twin Peaks, nebo Dark. Tuhle na první pohled roztomilou adventuru totiž provází nálada, za kterou by se nemusely stydět některé rádoby hororové filmy. Protože přece věci ani rádia nejsou tím, čím se zdají být. Není divu, že by se hra měl v budoucnu dočkat i seriálové adaptace.
Oxenfree i Oxenfree 2: Lost Signals jsou součástí předplatného od Netflixu. Stačí si otevřít mobilní aplikaci a můžete hrát. Už jen kvůli tomu jistě stojí za vyzkoušení.
Verdikt
Pokračování navzdory modernímu pojetí dialogů a příběhu místy působí téměř jako ze staré školy. Je to malé dobrodružství, které má dalekosáhlé důsledky, v němž vystupují zapamatovatelné postavy, které si nikdy nejsou jisté, zda zachraňují celý svět, nebo svou kůži. A určitě stojí za vaši pozornost. Fanoušci Twin Peaks si mohou k finálnímu hodnocení bod přidat.
