Recenze Predator: Hunting Grounds

Predator: Hunting Grounds je novým multiplayerovým titulem s asymetrickými prvky od studia IllFonic, známého svou předchozí hrou - Friday the 13th: The Game. Parta až pěti hráčů si rozdělí role týmu žoldáků a jednoho Predátora a vydá se do hluboké džungle do boje na život a na smrt.

• Vyšlo na: PC, PS4 (testováno na PS4 Pro)
• Datum vydání: 24. dubna 2020
• Žánr: asymetrická first-person/third-person multiplayerová střílečka
• Česká lokalizace: ne
• Cena: 999,- Kč (Xzone)

Nějakej mizera na tebe prásknul, že seš nejlepší

Příběh hry je zasazen do filmového univerza série Predátor. V roce 2018 po události nazvané „Stargazer incident“ (příběh filmu Predátor: Evoluce) došlo ke zrušení organizace Stargazer, studující mimozemskou rasu Yautja a jejímu nahrazení znovuobnovenou OWLF (Other Worldly Life Forms Program). Několik bývalých agentů se však s tímto rozhodnutím nesmířilo, ukradlo informace o Predátorech i některé jejich technologie a rozhodlo se je prodat na černém trhu.

Pomocí prostředků získaných těmito transakcemi nyní financují guerilly v blíže nespecifikované džungli a snaží se o znovunalákání Predátorů na Zemi. Proti nim stojí elitní vojáci ze skupiny Voodoo, kteří jsou vysláni zneškodnit veškeré aktivity skupiny Stargazer. Šarvátka mezi lidmi neuteče pozornosti Predátorů a třístranná bitva je tak na spadnutí.

Příběh hry je zasazen do filmového univerza série Predátor.

Toto shrnutí se však dozvíte, naprosto bizarně, pouze pokud v hlavním menu hry zvolíte položky Extra a How to Play. Je tedy jasné, že příběh ve hře nehraje absolutně žádnou roli a spisovatelé studia IllFonic mohli akorát tak brousit tužky u CIA.

Jediná cesta vede údolím na východ, ale tam bych ani psa nevyhnal

Nabídka herních módů je velmi omezená a připravit se můžete pouze na Tutorial, Quick a Private Match. V rámci tréninkové mise se seznámíte s ovládáním Predátora. Během krátkého úvodu zjistíte, jak využívat termovizi, neviditelnost či ramenní pulzní kanón. Hra vám také představí rychlý způsob pohybu džunglí pomocí funkce, za jejíž název by se nemuseli stydět ani v EA – predkour. Tato schopnost umožňuje Predátorovi identifikovat stromy, které jsou schopny unést jeho váhu, a dovolit mu tak velmi rychle měnit svou pozici. Pohyb samotný je dobře naanimovaný a ovládání lovce vám rychle přejde do krve.

Po absolvování základního výcviku vám již nic nebrání vrhnout se do hlavní hry. Během výběru jedné ze tří velmi podobných herních map se hráči rozdělí do dvou týmů. Hra za vojáky je zobrazena z pohledu první osoby. Cílem komanda je splnit na mapě řadu úkolů, sestávajících ze získávání informací z počítačů, bránění pozic proti vlnám AI nepřátel či likvidací vůdců drogových kartelů. Na závěr mise je pak potřeba zavolat si vrtulník a stylově oblast opustit. Proti hrdinným vojákům stojí nekonečné zástupy počítačem řízených rebelů a hlavně hráč v roli Predátora. Jeho úkol je jediný – zlikvidovat celé komando a přivézt domů pár suvenýrů v podobě lebek, ideálně i s páteří.

Jeho úkol je jediný – zlikvidovat celé komando a přivézt domů pár suvenýrů v podobě lebek, ideálně i s páteří.

Hra za Predátora, viděná z pohledu třetí osoby, je mnohem taktičtější. Jelikož stojíte proti značné palebné přesile, je třeba jednotlivé vojáky izolovat (což v případě, že celý tým spolupracuje, není tak jednoduché). K tomu kromě řady predátorských vychytávek můžete chytře využívat i rebely. Stačí nenápadně spustit v kempu alarm a hráči budou mít dost starostí na to, aby si všimli, že je z korun stromu někdo sleduje. Pokud však dojde k tomu nejhoršímu a vojákům se podaří lovce porazit, nemají ještě vyhráno. Predátor může v případě smrti spustit autodestrukci a jeho hráč pak s úsměvem na tváři sledovat, jak se ji vojáci snaží pomocí puzzle rychle zneškodnit. Jednotlivá kola tak často končí smrtí všech hráčů.

Měli infra - to je docela slušný na polonahý domorodce

Hra obsahuje velmi robustní systém levelování postav. Každá úroveň kromě nových perků a zbraní přináší také loot box s řadou kosmetických předmětů. Své vojáky si tak můžete vybavit lépe, než zelený barety z Fort Bragg. V nabídce naleznete desítky typů uniforem, přileb a zbraní (které se levelují zvlášť) včetně legendární Bezbolestné. Co zde však (prozatím) nenaleznete jsou mikrotransakce, veškeré vybavení je potřeba odemknout poctivým hraním.

Tento systém customizace je důležitý zejména pro hráče Predátorů. Ti totiž z počátku mají velmi omezenou výbavu a hra za ně je až zhruba do levelu 15 velmi obtížná. Je to velká škoda, jelikož řadu hráčů toto může už v zárodku hry rychle odradit. Jak vojáci, tak Predátor mají možnost zvolit si podle stylu hráče z několika různých tříd. Některé se uplatní více při boji zblízka, jiné slouží spíše pro kradmý postup.

Co to Billyho furt žere?

Na papíře by se mohlo zdát, že se jedná o parádní multiplayerovou hru. Při prvním kole (po dlouhém matchmakingu) ale zjistíte, že tady něco nesedí. Nejočividnější slabinou hry je grafická stránka, která si nic nezadá s horšími tituly z éry PS3. Člověk by očekával, že díky této oběti aspoň nebude problém udržet hratelnost v šedesáti snímcích za vteřinu. Opak je však pravdou a kolegové se staršími verzemi PS4 hlásili časté propady i pod 20 FPS. Dalším hřebíčkem do rakve je pak i poměrně monotónní hra za vojáky (záleží na tom, jak šikovný a zákeřný je jejich protivník) a vyloženě špatná AI rebelů. Hodně špatně vyřešená je také lobby – mezi jednotlivými zápasy nemáte možnost nastavit si nové perky, či upravit vybavení, každý takový pokus znamená automatické opuštění skupiny a zdlouhavé načítání.