Recenze Song of Iron - tak trochu jiná Valhalla

V posledních letech jsme se dočkali celé řady velmi zajímavých 2D akčních her od nezávislých vývojářů. Song of Iron je další takovou, tentokrát dokonce od jediného autora, kterým je Američan Joe Winter, skrývající se pod hlavičkou studia Resting Relic. Song of Iron je jeho prvotinou, ale přesto vypadá na poměry indie scény nezvykle výpravně. Jde o severský příběh s vikinskými motivy i bohy, který se díky tomu veze na vlně zájmu o tuto tématiku, zažehnutou titulu jako God of War, AC Valhalla nebo Valheim.

• Platforma: XSX (recenzovaná verze), XSS, X1, PC
• Datum vydání: 31. 8. 2021
• Výrobce: Resting Relic (USA)
• Žánr: 2D akce
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 12 GB (včetně plné hry)
• Herní doba: 3 hodiny
• Cena: 417 Kč (Steam)

Pomstěte vaši vesnici

Jak se na severský příběh sluší, vyprávění začíná u hořící pohřební hranice, kde váš hrdina vzpomíná na brutální nájezd nepřátelského kmene a smrt milované družky v jeho náruči. Jakmile ale hranice dohoří, je na čase zvednout váš štít a sekeru, abyste se mohli vydat na cestu za pomstou. Song of Iron není dlouhá hra a nesnaží se vyprávět příliš komplikovaný příběh, úvodní minuta vám velmi účinně řekne vše, co potřebujete vědět pro svoji krvavou cestu z levé části herní obrazovky do té pravé. V tomhle ohledu může trochu připomenout třeba klasický Golden Axe.

Jak se ale budete probíjet různými částmi tohoto světa, vaši protivníci nebudou jen válečníci nepřátelského kmene, ale také samotná příroda - ať už jde třeba o medvěda střežícího brod přes řeku nebo labyrint jeskynní, ve kterých narazíte na celou civilizaci skřetů, využívajících pro štvanici na vás i jeskynního trolla. Dojde také na setkání s drakem nebo dokonce s některými ze severských bohů. Jednou ze zábavných mechanik hry je sbírání zbraní po nepřátelích a jejich následovné používání proti těm dalším - dávejte ale pozor, protože štíty je možné roztříštit a šípů do vašeho luku máte vždy jen tolik, kolik si pečlivě posbíráte (jinými slovy, jednotky). Šíp do těla také nezabije tak rychle ani spolehlivě jako do hlavy, takže musíte i v zápalu boje dobře mířit.

Vaši protivníci nebudou jen válečníci, ale také samotná příroda.

První dvě třetiny hry probíhají víceméně přesně tak, jak byste od hry tohoto žánru a dle zveřejněných upoutávek čekali. Pokud se ale dostaví lehká únava nebo třeba frustrace z ovládání, doporučuji vytrvat. Dočkáte se díky tomu působivého zvratu v poslední třetině hry, kdy se ukáže, že věci nejsou tak docela tím, za co jste je měli. Ačkoliv to není zdaleka až tak působivý zvrat, je očividné, že autor si pro tuto část hry vzal silnou inspiraci z kultovní hry Inside. Výsledkem je tedy velmi zajímavé finále hry, které v ledasčem překonává mnohem výpravnější a dražší hry.

Pěkná ale neohrabaná

Jednoznačně nejvýraznější kvalitou hry je její audiovizuální zpracování, které je nejen na poměry indie scény na velmi dobré úrovni. Dočkáte se zelených luk a lesů, potemnělých kobek plných monster a pastí, nějakého toho plavání pod vodou, výstupu na zasněžené hory a samozřejmě také svatyně a ruiny zasvěcené severským bohům. S ohledem na jednoduchou akční povahu hry a přiměřenou krátkost jsou i herní mechaniky a bojový systém zdravě navrhnuté, od rychlých nebo silných úderů přes krytí až po kotoul nebo úskok. Arzenál nabízí klasické sekery (malé i velké), meče, štíty, luk a šípy... a jedno svérázné překvapení nakonec.

Bohužel ale zážitek ze hry do určité míry kazí neohrabané ovládání, které není vyloženě špatné, ale zatímco snadnější boje s ním bez problému zvládnete, ty delší a složitější vás budou stát nějaké ty nervy. Když k tomu připočítáte občas nepříjemně vzdálené checkpointy a poněkud nefér opakované nabíhající vlny nepřátel, budete možná v polovině hraní zvažovat úplný odchod ze hry jako já. Nakonec jsem ale byl rád, že jsme tyto neduhy překousl, kromě jiného i proto, že jsem díky tomu objevil stealth vrstvu hry nebo skutečnost, že některé boje se dají řešit zábavnými alternativními způsoby (nalákání protivníka do pasti). Hlavně jsem se ale díky tomu dočkal do finální třetiny hry, která mne svými odhaleními opravdu zaujala a upřímně se těším na druhý díl.