Svět zvířat znovu volá vaše jméno.
Tails of Iron byl velmi povedenou záležitostí, a oznámení druhého díla pro mě proto představovalo velmi příjemné překvapení. Zpočátku prezentovaná verze mi však k srdci moc nepřirostla, nakonec jsem se ale odhodlal i k hraní Tails of Iron 2: Whiskers of Winter. Jak se nové krysí dobrodružství povedlo, si můžete přečíst v následujících odstavcích naší recenze.
- Platforma: PC (recenzovaná verze), PS, Switch, Xbox
- Datum vydání: 27. 1. 2025
- Výrobce: Odd Bug Studio
- Žánr: 2D souls-like RPG
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 120 GB
- Herní doba: 11 hodin+
Tails of Iron 2: Whiskers of Winter vám nabídne nový příběh
Život v říši zvířat není idylický. Detailně nám to ukázal už první díl, jenže ani tentokrát nezažijeme nic moc pěkného, protože Tails of Iron 2: Whiskers of Winter se vrací do světa, kde krysy nemají na růžích ustláno, a ten, kdo na chvíli ztratí pozornost, velmi rychle zhyne pod pařáty a tesáky jiných živočišných druhů. Namísto dobře známého krysáka Regiho ovšem v tomto příběhu dostaneme úplného nováčka. Hlavním hrdinou je tentokrát Arlo, mladý nalezenec, který má budoucnost před sebou. Jeho nadějné vyhlídky se však rozplynou během jediného dne, kdy na královský palác zaútočí netopýři – nelítostní a nemilosrdní predátoři, kteří vyvraždí téměř celou královskou rodinu.
Arlo zázrakem přežije, zatímco jeho domov leží v troskách a jeho blízcí jsou mrtví. Tato tragédie jej přiměje opustit svou komfortní zónu a vydat se na cestu pomsty, kde každé rozhodnutí může znamenat život nebo smrt. Hra na příběh sází jen do určité míry. Nečekejte žádná filozofická dilemata ani hluboké morální otázky. Arlova cesta je přímočará a jasně daná – chce zkrátka pomstít svou rodinu a obnovit zničený svět. To ovšem neznamená, že by byla méně zajímavá. Naopak, přímočarost příběhu dává prostor ostatním prvkům hry, jako jsou důkladně zpracované souboje, rozmanité prostředí a fascinující detaily, které tvoří živoucí svět zvířecí říše. Dost celku pomáhá pak jeho vypravěč Doug Cockle, alias Geralt z Rivie ze série Zaklínač.
Každá z hlavních lokací, které Arlo během svého putování navštíví, má vlastní unikátní atmosféru a obyvatelstvo. V hlubokých lesích narazíte na sovy – inteligentní, avšak ne vždy přátelské tvory, kteří bojují s invazí otravného hmyzu a žabích nájezdníků. Bažiny jsou domovem žab, které tentokrát nejsou jen Arlovými nepřáteli, ale i neutrální silou, s níž lze obchodovat či uzavírat spojenectví. Možná nejzajímavější rasou jsou pak krtci – nenápadná, ale technologicky vyspělá frakce, která ovládá stroje poháněné elektřinou. Každé z tvůrci nabízených míst je detailně zpracované a nabízí nejen nové výzvy, ale také náhled do života jeho obyvatel.
Díky více dostupným lokacím se příběh neomezuje pouze na hlavní dějovou linii. Hra obsahuje také vedlejší úkoly, které často působí jako samostatné kapitoly ze světa Tails of Iron. V těchto zakázkách Arlo obvykle pomáhá obyvatelům, řeší jejich problémy a čelí specifickým výzvám. Tyto mise jsou nejen zábavné, ale také přispívají k budování herního světa. Některé vedlejší příběhy zahrnují i dlouhé série úkolů, jejichž finále obvykle přináší střet s mocným nepřítelem, který je vám pak jakožto zdroj surovin nabízen opakovaně.
Souboje tvoří srdce hry a jsou navrženy tak, aby byly náročné, ale férové. Každý nepřítel má své unikátní schopnosti, pohyby a slabiny, které musíte analyzovat a využít. Hra klade důraz na taktiku a přípravu – špatný výběr zbraní nebo brnění může být fatální. Například netopýři, hlavní nepřátelé tohoto dílu, mají vysokou odolnost vůči mrazu, takže ledové zbraně jsou proti nim téměř k ničemu. Naopak ohnivé sekery či jedem napuštěné čepele dokáží způsobit devastující zranění.
Škála zbraní a vybavení je široká a zahrnuje jak klasické meče, kopí a sekery, tak i střelné zbraně, které jsou obzvláště užitečné proti létajícím nepřátelům. Těšit se pak můžete též na magii. Ano, Arlo má přístup ke čtyřem různým kouzlům, která lze využít k útoku na nepřátele nebo k taktické podpoře během boje. Každý hráč si tak může přizpůsobit svůj styl hraní podle svých preferencí za pomoci zbraní a zbroje s různou vahou a odolnostmi.
Jedním z výrazných prvků hry je dynamický cyklus dne a noci. Někteří nepřátelé se objevují pouze v určitých časech, což přidává další vrstvu strategie. Hráči musí nejen zvládnout souboje, ale také plánovat své akce s ohledem na čas a prostředí. Tento prvek přispívá k atmosféře hry a dodává jí na realističnosti. Přestože je hra po obsahové stránce bohatá, není bez chyb. Nejvýraznější problém představuje návrat nepřátel na původní pozice – stačí, aby hráč opustil lokaci a vrátil se, a nepřátelé jsou zpět. To může být frustrující, zvláště pokud jde o oblasti, které jste předtím pečlivě vyčistili. Další slabinou jsou bugy. Během hraní jsem narazil na několik technických problémů, jako je zaseknutí postavy nebo nefunkční společníky. Doufám, že tyto nedostatky vývojáři časem opraví, jelikož aktuálně dokáží slušně narušit celkový zážitek.
Tvůrcům se daří skrze Tails of Iron 2: Whiskers of Winter posouvat jejich značku kupředu
Tails of Iron 2: Whiskers of Winter je nadprůměrnou záležitostí, ukazující, že obstojně fungující koncept je možné opět o něco posunout skrze nový díl. Další vyprávění ze světa, kde teče zvířecí krev ve velkém, stojí na slušných základech. Soubojový systém osloví, stejně tak dokáže být celek až překvapivě náročný. Do popředí bych dal grafické zpracování a též to, že tvůrci vás nechávají hrát z velké části po svém. Excelentní práci pak odvedl samotný Doug Cockle, jemuž prezentace příběhu opravdu šla.
Je trošku škoda, že se tvůrcům nepodařilo vypořádat s menšími bugy a také některými designovými prvky, kvůli nimž nebude průchod herním světem tak příjemný, jak by mohl být. Pokud vám ale sedl první Tails of Iron, s dvojkou rozhodně vedle nesáhnete.
Verdikt
Tails of Iron 2: Whiskers of Winter je povedeným pokračováním, které prezentuje další velký příběh ze světa, kdy krysy bojují o život s řadou jiných druhů. Jestliže vám seděla předchozí práce Odd Bug Studio, tohle je takřka sázka na jistotu.
