Co dostanete, když spojíte Myší hlídku, Dark Souls a Zaklínače?
Vývojáři z FromSoftware pravděpodobně vůbec netušili, že s vydáním Demon’s Souls, respektive spíše až s Dark Souls, připraví živnou půdu pro nový subžánr, jemuž aktuálně říkáme „souls-like“. Od doby těchto průkopníků uplynulo mnoho času a my si aktuálně můžeme zakoupit velké množství titulů, které se buď snaží napodobit kouzlo původního, ale i těch, jenž to přeci jen zkouší trochu jinak. A i vývojáři z britského studia Odd Bug (dokonce s českou stopou) se v podobných projektech zhlédli, což znamená, že si aktuálně na PC a konzole můžeme pořídit jejich titul zvaný Tails of Iron, s jehož vydáním pomohla společnost United Label. Už z reklamních materiálů bylo jasné, že se bude jednat minimálně o zajímavý projekt, a po jeho dohrání mohu konstatovat, že i velice zábavný, o čemž se vás pokusí přesvědčit několik následujících odstavců.
- Platforma: PC, PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One, Xbox Series X/S a Nintendo Switch (recenzovaná verze)
- Datum vydání: 17. 9. 2020
- Výrobce: Odd Bug Studio
- Žánr: 2D souls-like RPG
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne
- Dat ke stažení: 1,2 GB (Switch)
- Herní doba: 7 hodin
- Přístupnost: 16+
- Prodejní verze: krabicová (v říjnu) i digitální
- Cena: 899 Kč v Xzone
Krysy na zteč!
Jestliže jste viděli nějaké video, případně jste samotnou hru dokonce sledovali aktivně, tak pravděpodobně víte, o co v ní jde. Podíváme se do středověkého fantasy světa, přesněji do jednoho krysího království, které se nachází v době míru a prosperity potom, co král Rattus úspěšně porazil hrozbu v podobě nerudných ropuch. Nicméně čas utíkal, král zestárl, a proto bylo třeba zvolit silného následníka, jenž by zajistil bezpečnou budoucnost říše. A přesně v tento den začíná i samotná hra, kdy se vžijeme do srsti statečného prince Redgiho, který se musí utkat se svým statným bratrem v souboji, jenž rozhodne, kdo si z nich odnese korunu. Redgi sice vyhraje, avšak vítězství to je velice hořké, jelikož v ten moment říši opět napadnou proradné ropuchy, které ničí vše, co jim stojí v cestě. Redgimu se ovšem podaří přežít, kdy ho čeká cesta za obnovou království a poražením nebezpečné hrozby.
V srsti mladého Redgiho budete obnovovat království.
Ve své podstatě se jedná o klasický příběh o hrdinovi, který musí zachránit svou domovinu před zkázou, kdy celé toto dobrodružství je vyprávěno ve dvou rovinách. Ta první je verbální, kdy vaše cestování doprovází vypravěč, kterého zde nadaboval Doug Cockle, tedy anglický hlas Geralta z Rivie. Ten komentuje většinu důležitých událostí a nabízí pohled do myšlení samotných postav, přičemž to celé působí dojmem pohádky před spaním, která sice nenabízí nijak originální příběh, ale pravděpodobně budete mít tendence hltat každé další slovo. Druhá rovina je posléze vizuální. Už z ukázek bylo jasné, že místní kreslená grafika bude pastvou pro oči, avšak to není jejím jediným účelem. Skrze jednotlivé a stále se měnící lokace totiž nabízí opravdu obrovskou porci různých detailů, díky nimž zdejší svět působí skutečně velice barvitě a prokresleně, a to i s absencí jakýchkoli textových zápisků. A i přes to (nebo možná kvůli tomu?), že zde postavy vůbec nemluví, pouze vydávají animální skřeky a pískot, kdy všechny zdejší dialogy probíhají skrze komiksovou bublinu, v níž se vám ukážou různé malůvky, dávající vám instrukce pro další postup, se autorům u mě podařilo vzbudit velké sympatie vůči místním postavám, o které jsem se upřímně bál.
Surovost všude
A bál jsem se o ně i kvůli tomu, že zdejší, na první pohled pohádkový svět, je ve skutečnosti velice surový. Ačkoliv autoři už před vydáním zmiňovali, že se bude jednat o temnou fantasy, tak jsem stejně nebyl připraven na to, co jsem dostal. Beznaděj ze hry vyloženě sálá a upřímně jsem až do samotného závěru netušil, jestli se zde bude končit v pozitivním či negativním duchu.
Na první pohled pohádkový svět je ve skutečnosti velice surový.
Každopádně tuto surovost krásně podtrhují i místní souboje. K odpravování protivníků zde budete používat jednu lehkou zbraň, jednu těžkou a jednu na dálku, přičemž mezi jejich službami lze volně přepínat za pomoci stisku příslušného tlačítka. K tomu se ještě nesmíte zapomenout bránit (ať už samotnou zbraní či štítem), parírovat, uskakovat a dělat kotouly. Přiznám se, že z počátku mi zdejší střety připadaly poněkud neohrabané a těžkotonážní, avšak postupně jsem jim přišel na chuť a vzhledem k náladě titulu do něj i perfektně sedí. Navíc každá potyčka představuje výzvu, kdy vítězství zanechá opravdu příjemné pocity zadostiučinění, jenž jsou častokrát umocňovány stylovými, leč zdrcujícími zakončovacími údery. Nicméně je třeba říct, že vám hra i leccos odpustí, takže je vhodná pro nováčky. Navíc na vás ve většině případů nebudou útočit více než dva nepřátelé najednou, tudíž nedochází ke zbytečnému zahlcení. Ukládání je pak provázeno odpočinkem na lavičce (zdejší obdoba ohníčků), jichž ve zdejším světě naleznete požehnaně, stejně jako zásob broučího džusu, za jehož pomoci si doplňujete životy (obdoba Estus Flask).
Experimentovat je základ
Upřímným překvapením pro mě taktéž bylo, že hra je vrstevnatější, než jsem původně čekal. Nechybí zde tak různé RPG prvky, jako je nacházení kusů výbavy, s nimiž se dá poměrně dobře experimentovat, takže si lze postupně vytvářet všemožné buildy, jenž budou odpovídat vašemu stylu hraní. Navíc vás hra k tomuto experimentování i poměrně dobře vybízí, kdy si správnou kombinací výbavy můžete výrazně usnadnit jednotlivé střety. Kromě toho lze ještě během putování narazit na různé suroviny, z nichž zámecký kuchař vytvoří pokrm, za jehož pomoci si navýšíte maximální životy, popřípadě můžete navštívit i zdejšího kováře, který vám výměnou za plánek vyková další zbraně či zbroje.
Ve hře můžete různě experimentovat s výbavou.
Kromě toho taky budete plnit různé vedlejší questy, avšak u nich velice brzy zjistíte, že ono slovíčko „vedlejší“ je poněkud zavádějící, jelikož se jim nevyhnete. A s tím přichází i jeden ze dvou největších neduhů celého titulu, jímž je poněkud roztahaná a rozvláčná druhá třetina, v níž budete pendlovat tam a zpátky skrze již prozkoumané lokace, abyste se mohli posunout v ději dál.
Ach, to skákání
Ovšem druhým, a dle mého názoru daleko větším prohřeškem, je poměrně problematický pohyb a skákání. Redgi na vaše pohyby páčkou reaguje neplynule, což může vést (a častokrát i povede) k frustraci při skákání, jelikož zde chybí potřebná přesnost. Nedostatek přesnosti pocítíte i v soubojích, kdy nejednou minete úder, jenž by reálně měl vyjít, avšak to se neděje zase tak často, aby to vyloženě unavovalo či otravovalo.
Pohyb a skákání je poměrně problematické.
Hru jsem odehrál na Nintendu Switch (většinu času v handheld režimu), na němž běží bez vážnějších problémů, kdy se mi snad jenom v jedné lokaci stalo, že došlo k trochu nepříjemnému poklesu snímků za sekundu. Považuji ale za vhodné zmínit ještě jeden problém, na který jsem narazil. Na začátku hry se mi povedlo rozbít mou první uloženou pozici, kdy jsem seanci ukončil bez toho, aniž bych si odpočinul na lavičce. Po následném načtení se ovšem má postava ocitla kompletně mimo mapu a já nemohl dělat nic jiného, než začít hrát úplně od začátku na jiném slotu. Po prohledání internetu se mi nepodařilo najít nikoho, kdo by měl podobný problém, takže věřím, že jsem výjimkou. Avšak pro jistotu hru vždy před vypnutím uložte na správném místě.
Velké srdce v malém těle
Tyto problémy ale v konečném důsledku nezabrání tomu, abyste si průchod užili mírou vrchovatou a neustále byli fascinováni detailností a surovostí místního světa, díky čemuž celé putování slupnete na posezení jako malinu a okamžitě budete chtít přídavek, jehož se snad v budoucnu dočkáme. A to rozhodně není málo.
Verdikt
Příběh o jednom krysím království, které se nachází ve válce s ropuchami, překvapuje svou surovostí v soubojích i vyprávění a fascinuje uhrančivým a detailním vizuálem. Kdyby prostřední část nebyla až příliš rozvláčná a pohyb naopak nabízel více přesnosti a intuitivnosti, jednalo by se v podstatě o dokonalý nástupní můstek do subžánru souls-like her.
