Elektrická květina nejen pro fanoušky RTS her z devadesátých let.
Dánské videoherní studio Slipgate Ironworks vzalo na svá bedra nelehký úkol vrátit na výsluní “výpravné” RTS hry dle klasického střihu z devadesátých let, včetně velmi přístupné, ale přesto hluboké ("easy to learn, hard to master") obtížnosti, působivé výpravy s filmečky před každou misí příběhové kampaně a výrazným hudebním doprovodem, nechybí samozřejmě ani možnost mupltiplayeru proti online hráčům nebo AI. V některých ohledech se jim povedlo splnit úkol snad až příliš dobře (na hranici kopie), v jiných bude záležet na vašem vkusu.
- Platforma: PC
- Datum vydání: 24. 4. 2025 (17. 4. deluxe edice)
- Výrobce: Slipgate Ironworks (Dánsko)
- Žánr: RTS (real-time strategie)
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ano, až 4 hráči
- Dat ke stažení: 45 GB
- Herní doba: 25+ hodin
- Cena: 999 Kč
Elektrická květina
Příběh je zasazen do alternativní historie roku 1997. Kubánská raketová krize přerostla ve třetí světovou válku a díky použití jaderných zbraní je svět po třech dekádách poznamenán kromě jiného divokým růstem “elektrické květiny” jménem Tempest v radioaktivitou zamořených zónách. Tato květina dokáže nejen vysát radioaktivitu z půdy, ale navíc ji proměnit v kapalinu, která svým energetickým potenciálem překonává všechny tradiční pohonné látky či paliva. Z ruin války vzešla aliance USA, Kanady a západní Evropy přezdívaná Global Defense Force (GDF) a také aliance východní Evropy s Asií, přezdívaná Tempest Dynasty (DYN). Tyto dvě frakce nyní svedou nelítostný boj o nový svět a jeho nejcennější surovinu.
Celková zápletka sice postrádá originalitu, ale je pěkně ve stylu klasických RTS prezentována opravdu poctivě: před každou misí máte možnost interaktivního rozhovoru s jejím zadavatelem a dočkáte se také krátkých animovaných filmečků, které většinou ukazují (bez dialogů) scény z bojiště, nastavující atmosféru pro následující misi. Velitelům, jejich poradcům, nebo třeba vědcům v těchto příběhových pasážích nelze upřít osobnost či charisma, takže pohromadě s docela častými zvraty během samotných misí se hře daří vystavět docela zajímavý nový svět, včetně jeho historie a politiky. Kromě lidských nepřátel dorazí v pozdějších fázích kampaně také třetí, nelidská strana konfliktu.
Dorazí také třetí, nelidská strana konfliktu.
Je docela škoda, že kampaň ani multiplayer zatím neumožňují si tuto třetí stranu vyzkoušet, protože její design je zajímavě a citelně odlišný. Hádám je dost pravděpodobné, že v případě úspěchu hry se dočkáme tažení za tuto stranu v nějakém tom budoucím rozšíření nebo DLC. Jak jsem již naznačil, spíše než celkový příběh hry mne zaujaly zvraty v některých misích kampaně. GDF i DYN nabízejí každá 11 unikátních příběhových misí, které vám zaberou od pár desítek minut až po hodinu hraní, podle nastavené obtížnosti a podle toho, zda budete chtít plnit i vedlejší úkoly během mise, většinou je za to lákavá odměna. Zajímavé zvraty většinou souvisejí s tím, že se původně rutinní mise změní v něco zcela jiného, takže se třeba eskortní mise změní na bránění základny nebo naopak. Nechci jejich obsah přímo vyzradit, ale uvedu alespoň jeden zábavný případ, kdy máte jít dle zadání mise soutěžit s vašimi konkurenty ze stejné armády v těžení surovin, ale poměrně brzy se ukáže, že vaši konkurenti ve skutečnosti zoufale potřebují, abyste jim zachránili život před nájezdem nepřátel.
Kámen, nůžky, papír
Podobně jako ve hrách ze série Command & Conquer (jejichž inspirace je zde snad až příliš doslovná) je jádrem hratelnosti poměrně jednoduchý systém kámen, nůžky, papír. Jednotlivé jednotky tedy mají slabiny vůči sobě navzájem, takže musíte například opatrně kombinovat vojáky či vozidla proti pěchotě i letectvu apod. Nicméně vývojový strom není příliš komplikovaný a pokud si nastavíte nižší obtížnost, zvládnete AI nepřítele (v kampani i mimo ni) jednoduše přebít ekonomicky i počtem jednotek. Moje oblíbená taktika “vyrob si obří leteckou flotilu, ať nemusíš řešit terén” v takovém případě fungovala stejně spolehlivě, jako před třiceti lety. Na vyšší obtížnost vám to ale tak snadno neprojde a musíte zvládnout nejen budování pestřejší armády, ale také klávesové zkratky pro precizní řízení každé z jejích složek v hektických bitvách. Aby tvůrci nabídli více, než jen kopii klasických her, přidali pár unikátních nápadů s využíváním zdrojů (např. GDF generuje “intel” surovinu pro speciální útoky a DYN může přepnout budovy do výkonnějšího, ale poškozujícího režimu) a sekundárním odemykáním "RPG" stromu vylepšení, kde si volíte, jak chcete vaši armádu celkově vylepšit (např. pěchota má o polovinu větší dohled apod.).
Jedním z nejlepších aspektů hry je skutečnost, že klasickou hratelnost i atmosféru převedla do technického formátu, důstojného pro rok 2025. Grafika hry je detailní a působivé animace stavění základen nebo jejich explozí oceníte i na relativně slabších strojích ve 4K a důstojné plynulosti (sami tvůrci uvádějí jako minimum GTX 1060 a jako doporučenou RTX 3060). Bohužel mi přišlo, že barevná paleta je místy až příliš “arkádově” přesycená (navíc rudá barva jedné ze stran konfliktu i hlavní suroviny na mapě mne opakovaně mátla) a tomuto odlehčenému dojmu nahrávala i prakticky nonstop divoká rocková hudba. Přál bych si, aby se v těchto ohledech tvůrci mírnili, ale hádám, že to bude do značné míry otázka vkusu každého hráče. Během recenzování jsem narazil také na několik drobných technických chyb, ale kromě jedné zaseknuté mise (což vyřešil její restart) nešlo o nic vážného. Tvůrci samozřejmě slibují náležitě bohatý patch pro den 1.
Verdikt
Fanoušci klasických RTS z devadesátých let budou jako doma. Pro nováčky je klidně možné, že zážitek bude ještě lepší, jelikož nebudou srovnávat. Poctivá výprava prohlubuje příběh a svět hry, nicméně atmosféru může některým hráčům narušit relativně divoká barevná paleta i hudba. Příběhová kampaň obsahuje zajímavé zvraty, potenciál multiplayeru se teprve ukáže v následujících měsících.
