Recenze The Expanse: A Telltale Series

Po první epizodě The Expanse od Telltale a Deck Nine nebylo úplně zřejmé, jakým směrem se bude hra v následujících částech ubírat. Bude hrát prim průzkum a environmentální storytelling? Šlápnou autoři spíš do příběhu a cutscén a akci vyřeší obligátními quick time eventy? Které z dvojice spolupracujících studií do titulu více propíše svůj styl? Některé z otázek zodpoví následující recenze, jiné záměry vývojářů mi i po odehrání všech pěti epizod zůstávají záhadou.

• Platforma: PC, PS4, PS5, X1, XSX (recenzovaná verze) a S
• Datum vydání: 21. 9. 2023 (poslední epizoda)
• Vývojář: Deck Nine, Telltale Games
• Vydavatel: Telltale Games
• Žánr: příběhová adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 8 GB
• Herní doba: 10 hodin
• Cena: 1150 Kč (Xbox)

V samostatném textu věnujícím se epizodě jedna jsem chválil atmosféru, která vychází z předlohy, jíž je velice věrná. Hra slouží jako prequel a můžu prozradit, že kromě protagonistky Caminy Drummer ztvárněné stejně jako v seriálu herečkou Carou Gee potkáme ve více či méně epizodních rolích i další známé tváře. Fanouškům televizního The Expanse budou povědomé také kulisy a především hudba, která je zcela autentická a zkrátka skvělá.

V tuto chvíli dochází na přetřes příhodná otázka: užije si The Expanse i hráč, který předlohu nezná? Výchozí pozice takového člověka nebude v kontrastu s obeznámeným divákem paradoxně zas až tak rozdílná. Příběh hry odkazuje na reálie světa, především trojici frakcí, které spolu soupeří, ale ve finále vypráví komorní příběh malé posádky a několika zpravidla opuštěných míst. Nováček ve vesmíru The Expanse tedy nebude nutně ztracený, ale vzhledem k tomu, že zasazení je nejsilnější stránkou hry, je nutné se zamyslet, co mu nakonec titul přinese.

Výpravnost obětována na úkor hratelnosti

V už zmiňovaném preview jsem proti sobě postavil příjemné překvapení v podobě voleb, které by mohly mít skutečný dopad, a nerozvinutí příběhu a postav, což angažovanost hráče v dění na obrazovce dokáže naopak docela účinně utlumit. Zvláštní kontrast přetrvává během čtyř z pěti epizod a pátá přes usilovnou snahu celkový dojem nezmění.

Závěrečná epizoda se mi opravdu hodně snažila zdůraznit, že za smrt nebo přežití toho či onoho, můžu právě já.

Ve fungování voleb je na první pohled vidět systém vývojářů z Deck Nine, kteří stojí za naprostou většinou hry. Nestaví hráče před zdánlivě fatální rozhodnutí, aby potom hasili výsledek a zabíjeli postavy, které „neměly“ přežít. Ano, narážím na dřívější tvorbu Telltale. Místo toho kladou do cesty hlavní hrdinky řadu menších voleb, které mohou v samotném závěru rozhodnout o osudech řady charakterů.

Jestli vám tento způsob, který využili autoři z Deck Nine třeba v Life is Strange: True Colors, vyhovuje, nechám na vás. V The Expanse má ale jeden háček. Během pěti epizod, z nichž každá se rozsahem pohybuje mezi hodinou a půl a třemi hodinami, strávíte v opravdových dialozích s postavami minimum času. Jeho převážnou většinu věnujete „skutečnému hraní“. Vede to k tomu, že jsem si nedokázal vybudovat k posádce patřičný vztah a jak to s jednotlivými členy dopadne, mi nakonec bylo docela jedno. A to i navzdory tomu, že závěrečná epizoda se mi opravdu hodně snažila zdůraznit, že za smrt nebo přežití toho či onoho, můžu právě já.

Přitom samotný příběh nijak zásadně neselhává. Nevypráví sice žádný hrdinský epos, vesmír The Expanse nikam neposouvá, ale zároveň do něj zasazuje velmi slušný děj, který splňuje většinu náležitostí pro to, aby hráče zaujal. Jen v kontrastu především s tituly od Telltale jako The Wolf Among Us nebo The Walking Dead nedokáže nadchnout tolik. Polemizovat se dá i nad rozhodnutím vydávat hru epizodicky. Není to vyloženě na škodu, ale narozdíl od jmenovaných her jsem neshledal přílišné opodstatnění ve scénáři. Cliffhangery na konci epizod spíš nečekejte.

Hratelnost za každou cenu

Nejen příběhovým adventurám od Telltale, ale i dalším podobným zástupcům žánru, se často vyčítá, že omezují hratelnost na minimum a stávají se buď walking simulátorem, nebo dokonce interaktivním filmem. Někteří vývojáři jdou výtce vstříc, gameplaye se zbavují zcela a interaktivními filmy svá díla přiznaně nazývají. Telltale se ve spolupráci s Deck Nine rozhodli jít opačným směrem a vsadit úspěch The Expanse na hratelnost. A to i za cenu obětování množství cutscén, které by mohly zmiňované vyprávění řádně nakopnout.

Velká většina hratelnosti v prvních třech epizodách spočívá v průzkumu vraků lodí nebo opuštěných základen. Až na výjimečné pasáže, na které ještě dojde řeč, vás žádná přirozeně přicházející akce nečeká. Poletovat si jen tak ve stavu beztíže je ale docela příjemné. Pohyb je zábavný a vyprávění pomocí prostředí, onen pověstný environmentální storytelling, v základu funguje. Po určitém čase ale začne být explorace poměrně vyčerpávající a může i nudit.

Dá se říci, že naštěstí ředí vývojáři průzkum akcí nebo hádankami. Jenže naneštěstí je obojího pekelně málo a obojí má jednu jedinou variantu. Akcí rozumějte vyhýbání se průzkumným dronům (ve hře celkem dvakrát), hádankami velmi snadné spojování jakýchsi obvodů (počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky). Ani jedna aktivita nepřináší výzvu. Podobně jsou na tom i quick time eventy, kterými vývojáři řeší boj. V tomto případě ale nepovažuji absenci výzvy za chybu, spíš bych se obešel úplně bez nich.

Obzvlášť ve čtvrté epizodě jsem pak litoval času, který jsem mohl trávit s postavami, ale z nějakého důvodu jsem se ploužil naprosto lineárními koridory a bojoval s vlastními přeludy. Nebýt tísnivé atmosféry, ozvučení a příběhového závěru, považoval bych celou část za vyloženě nadbytečnou.

Pořád kvalitní zážitek

Pokud na něčem vývojáři po vydání dvojice epizod zapracovali, je to technická stránka. Stěžoval jsem si na bezprecedentní doskakování textur a neobvykle dlouhé loadingy. Ani na jedno jsem v druhé polovině hraní nenarazil. První jmenovaný problém vymizel zcela, načítání znatelně zrychlilo.

Rád bych přes veškerou kritiku zdůraznil, že jde v případě The Expanse stále o nadprůměrný zážitek. Jistá míra zklamání vychází především ze znalosti tvorby jak Deck Nine, tak Telltale, kteří zde figurují převážně v roli vydavatele. Tam, kde se dříve sázelo na budování vztahů se v The Expanse sází na budování atmosféry a průzkum, což ubírá jistou váhu rozhodnutím, která jinak rozhodně mají dopad.

Když ne jinak, překračují oba týmy vlastní stín aspoň na poli audiovizuální prezentace. O zvuku, respektive hudbě, už jsem psal, totéž platí i pro dabing, za grafiku se autoři také vůbec nemusí stydět. Srovnání by snesla snad jen mimika True Colors, ale kolem a kolem jde i přes výraznou stylizaci o to nejkvalitnější, co jsme od Deck Nine nebo Telltale viděli.