Simulátor fantasy westernu může zcela pohltit, ale i frustrovat.
Vypravme se společně na tak trochu jiný divoký západ. Podivný divoký západ, kde se prohánějí nebezpečné gangy, domorodí obyvatelé, strážci zákona a lovci odměn, ale i vlkodlaci, čarodějky, přízraky a další roztodivné bytosti. Vyřešme záhadu a rozhodněme o osudu světa. Nic menšího po nás vývojáři nechtějí. Co přesně nás přesvědčí, abychom výzvu přijali a dali debutu WolfEye Studios šanci?
- Platforma: PC, PlayStation 4, Xbox One (recenzovaná verze – v rámci zpětné kompatibility na XSX)
- Datum vydání: 31. 3. 2022
- Vývojář: WolfEye Studios
- Vydavatel: Devolver Digital
- Žánr: Akční RPG, immersive sim
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne
- Dat ke stažení: 16 GB
- Herní doba: 20+ hodin
- Cena: 1149 Kč (Xbox), titul je dostupný v předplatitelské službě Game Pass
Skutečné pohlcení
Podařilo se mi nalákat na unikátní svět a jeho atmosféru? Jde o to první, s čím na vás hra vyrukuje a musím říct, že s úspěchem. Kombinace westernu a fantasy je neotřelá a na poli videoher je weird west žánrem zcela nevyčerpaným. Nemluvě o tom, že se až na čestné výjimky, jako je Red Dead Redemption 2 nebo Desperados 3, vydáváme i na klasický divoký západ trestuhodně málo.
Prozkoumávat zcela nový svět a orientovat se v něm je každopádně příjemně osvěžující a zdánlivě nesourodé skutečnosti fungují až překvapivě dobře. Autoři navíc pečlivě dávkují přítomnost nadpřirozených prvků a jejich míra viditelně graduje.
O namluvení dialogů alespoň v hlavních misích nebo cutscénách by se dalo uvažovat.
Podobné tvrzení platí i pro příběh, který zpočátku může působit obyčejně, ale s přibývajícími fantasy elementy získává další, globálnější, rozměr. Tomu, abyste se do něj naplno ponořili, napomáhají dobře napsané postavy, dialogy a složité volby, k jejichž významu se ještě dostaneme. Dále funguje také nepříliš složitá, ale hezká a temná cel shadová stylizace a grafika. Vůbec nejvíc mě pak zaujala padnoucí hudba a celkové ozvučení, které je nadmíru propracované.
O to větší je škoda, že hra postrádá prakticky jakýkoli dabing. Jediným hlasem, který k vám bude promlouvat, je vypravěč. Ten s výjimkou intra a závěru prohodí jen pár slov během příběhových misí. Uvědumuju si, že jde o menší hru, ale s Devolver Digital za zády by se o namluvení dialogů alespoň v hlavních misích nebo cutscénách dalo uvažovat. Navíc, když hra neobsahuje ani zdaleka tolik dialogů jako jiná velká RPG. Občasné zamumlání postav během rozhovorů skutečné hlasy nenahradí a hráči jsou tak odkázáni na čtení replik ve vyskakovacích bublinách.
Každá volba se počítá, každý výstřel platí
Ačkoli je Weird West RPG, nečekejte mohutné množství textu ani složité vývojové stromy. Jde totiž i přes izometrickou kameru a důraz na role-play hlavně o akci ve spojení s propracovaným immersive sim systémem, na který autoři rádi upozorňují. Bodejť by ne, když jde o zakladetele Arkane, krále všech immersive simů.
Zkušenosti vývojářů se ve hře zračí na každém kroku. Během pěti kapitol, v nichž hrajete v každé za jinou postavu, se velmi často budete setkávat s následky rozhodnutí učiněných v některé z kapitol předchozích. Záměrně píšu kapitol a nikoli kampaní, jak příběhové bloky autoři nazývají, jelikož jde o chronologicky navazující a ucelený děj.
Podobně jako třeba v Dishonored právě od Arkane, nemají následky jen rozhodnutí, která uděláte v dialozích, ale i činy přímo při hraní. Vyvraždíte nebohé obyvatelstvo jednoho z měst? Máte tu možnost, ale vaše reputace klesne natolik, že po vás půjdou lovci odměn po celém západu. Ušetříte vůdce gangu? Chvályhodné, ale počítejte s tím, že se ještě setkáte, třebaže při úplně jiné příležitosti.
Akce často o štěstí
Ve velkém měřítku, na ploše klidně i několika desítek hodin, je imerze působivá. O něco méně zábavná a chvílemi až frustrující dokáže být přímo v akci. Weird West je v bojových pasážích v zásadě twin-stick shooter. Je tedy pochopitelné, že se bude hodně běhat a spousta výstřelů nenajde cíl. Tomu se nedá příliš vytknout. Ve spojení s velkým množstvím interaktivních předmětů a nepříliš zdařilou umělou inteligencí ale vzniká na bojišti chaos, který nezřídka vede ke katastrofálnímu výsledku, třeba i popuzení dosavadních spojenců proti sobě.
Nepřátelé se chovají nepředvídatelně, často se prezentují přesným opakem inteligence, podobně jsou na tom až dva členové týmu, které na své výpravy můžete vzít. Je poměrně běžné, že se jim ve větší lokaci ztratíte a následně se pro zaseknuté kamarády musíte vrátit. Na nepředvídatelnost AI doplácí i celý koncept stealthu. Autoři sice tvrdí, že lze celou hrou projít bez zabití, ale ruku na srdce, není to pravda. Rozmístění ani pohyb nepřátel stealthu nenahrávají a jde tak spíš o prvek, kterým můžete odpravit prvních pár obětí před tím, než znovu rozpoutáte armageddon.
Nejste žádným způsobem omezeni a rádi se tak vrátíte ke způsobu boje, který vám nejvíce vyhovuje.
I kvůli relativně složité orientaci v prostředí během akce (a vlastně i mimo ni) jsem si oblíbil hlavně střelbu z brokovnice, která má klasicky větší rozptyl a není potřeba složitějšího míření. Je zajímavé, že jsem takto mohl projít v podstatě celou hrou.
Ačkoli totiž hrajete za různé postavy, které jsou charakterově velice rozdílné a každá disponuje unikátním a poutavým příběhem, hratelností se de facto neliší. V každé kapitole sice dostanete určité výchozí vybavení a schopnosti postavy ji předurčují ke konkrétnímu bojovému stylu, ale jinak nejste žádným způsobem omezeni a rádi se tak vrátíte ke způsobu boje, který vám nejvíce vyhovuje.
Není chvíle klidu
Herní svět je postaven z mnoha malých lokací, mezi kterými jde (po jejich objevení) libovolně cestovat. Můžeme se tedy bavit o svého druhu semi-open worldu. Příběh vás vede od jedné hlavní mise k další, cestou ale narážíte hned na několik druhů vedlejších aktivit.
Jednak je potřeba zmínit nekonečné možnosti sandboxu. Jak už jste nejspíš vytušili, tady se meze nekladou. Dále jsou tu odměny vypsané na hlavy zločinců nebo mapy k pokladům. Ani zde nemá cenu hledat jakékoli složité zápletky.
Postavy nijak nelevelují a hra se tak vyhýbá jakémukoli grindu.
Složité zápletky ale bohužel povětšinou nenajdeme ani ve vedlejších úkolech, u kterých by se už očekávat daly. Většina z nich se omezuje na systém najdi/zabij/přines a ty, které přicházejí se zajímavějším námětem, často skončí dříve, než se stihnout pořádně rozehrát. Najdeme ale i pár propracovanějších vedlejších linií, které se týkají hlavně blízkých přátel hlavních postav a jejich potenciálních partnerů ve zbrani. Není navíc potřeba vedlejší úkoly plnit, protože schopnosti i perky se nakupují za nasbírané předměty, postavy tedy nijak nelevelují a hra se tak vyhýbá jakémukoli grindu.
Při cestování vás pak čekají náhodně generovaná setkání, ať už přátelská nebo… méně přátelská. Takových je víc a zpravidla se jim nedá vyhnout. To v mém případě vedlo k tomu, že jsem z nich byl ke konci hry už docela otrávený, a to i s přihlédnutím k tomu, že jejich náplň se omezuje na několik kombinací nepřátel a map, takže po X hodinách hraní už na vás nečeká v těchto intermezzech nic nového.
Běží a běží tak dlouho, jak jen budete chtít
Na prostřední ze tří obtížností se dá hra stihnout i pod dvacet hodin, ale to jen v případě, že se budete striktně držet příběhu a neodkloníte se z cesty. To by byla rozhodně škoda, protože svět přímo vybízí k prozkoumávání a experimentování. I ke konci hraní jsem narážel stále na nové a nové lokace, jejichž tajemství jsem ani zdaleka nevytěžil.
Neměl jsem problém ani s technickou stránkou hry. Na Xbox Series X běžela hra ve verzi pro Xbox One bez problému. Setkal jsem se sice s několika bugy, ale většinu z nich opravil quick load. Ten jediný, který mi překazil dokončení vedlejšího úkolu – ukazatel k nalezení předmětu, který na daném místě nebyl – podezřívám, že je ve skutečnosti feature, který jsem nepochopil.
Verdikt
Weird West se chlubí hlavně příběhem, atmosférou, originálním námětem a následky činů. V žádném z těchto pilířů autoři neselhávají, a proto hra funguje a baví. Vedle scházejícího dabingu se bohužel nepodařilo k dokonalosti doladit akci, která zabere většinu času a vedlejší úkoly by mohly být propracovanější. Každý si ale může zážitek dávkovat a přizpůsobovat podle sebe, a proto je snadné si hru skutečně užít a do úžasného světa podivného západu se doopravdy ponořit.
