Série Total War se zdá býti stará jako lidstvo samo, nicméně se jí s úspěchem daří chrlit jeden zajímavý titul za druhým. Právě teď je na řadě druhé pokračování japonského dílu Shogun (neplést se shotgun).
Bohatá historie
Japonská říše bývá herními producenty poněkud zanedbávaná, minimálně v případě, kdy máme na mysli to skutečné Japonsko (Pokémoni a jiná stvoření náleží do úplně jiné kategorie). A přitom to je taková škoda, neboť země vycházejícího slunce oplývá bohatou a zajímavou historií a nabízí mnoho přírodních krás, které by se na obrazovkách monitorů nádherně vyjímaly. Díky snahám australského vývojářského studia Creative Assembly budete moci trochu té exotiky dálného východu ochutnat, a to dokonce již podruhé.
Shogun 2: Total War vás přenese do doby feudálního Japonska 16. století. V těchto dobách usilovalo devět daimyo válečníků – vůdců klanů – o vládu nad celou říší. Na začátku hry si zvolíte jednoho z nabízených vojevůdců a tím si předurčíte svůj osud a zvolíte nástrahy, které budete muset překonávat. Každý daimyo má rozdílnou historii, rodinné zázemí a počáteční zdroje. Můžete například začít jako vůdce klanu někde na izolovaném ostrově, což vás staví do obtížné situace z hlediska získávání nových území, ale na druhou stranu může být tento ostrov bohatý na suroviny a jeho válečníci věrní svému pánu. Oproti tomu takový daimyo ve vnitrozemí má takřka ideální pozici pro následnou expanzi, ovšem trpí nedostatkem přírodních zdrojů. Možnosti jsou různorodé, takže kampaň za každého z devíti vojevůdců je do jisté míry unikátní.
Válka a vyjednávání
Podobně jako předchozí hry s podtitulem Total War i Shogun 2 vyjde jako poutavá kombinace real-time strategie a taktické hry nad politickou mapou. Rozdělení funkcí těchto dvou režimů je vcelku jasné. Zatímco v RTS módu se budete oddávat krvelačným bitvám, na taktické mapě budete uzavírat spojenectví, vyhlašovat války, domlouvat obchod a činit všelijaká další diplomatická rozhodnutí tak, abyste se vyhnuli nechtěným střetům, případně jich co nejvíce vyprovokovali.
V bitvách vám bude k dispozici okolo třicítky vojenských jednotek, což je o kus méně, než v předchozích dílech, ale není to kvůli lenosti programátorů, nýbrž kvůli ulehčení samotným hráčům. Sestavovat vojska bude snazší a bude se lépe kombinovat více druhů jednotek dohromady. Zefektivní a zpřehlední to také používaný koncept kámen-nůžky-papír, který je v sérii Total War již léta úspěšně využíván a spočívá v tom, že každá jednotka je proti určité druhé jednotce slabá a naopak silná proti nějaké další. Rozšíření na verzi kámen-nůžky-papír-ještěr-Spock se neprosadilo.
Omezen (například oproti Empire: Total War) bude i maximální počet vašeho vojska, konkrétně na 56 tisíc bojovníků. Vedlejším důvodem tohoto limitu je snaha o historickou věrnost (Japonci bojovali s mnohem méně vojáky, než jsme zvyklí my v Evropě), tím hlavním je však zpřehlednění bojiště. Hráč bude nucen mnohem více taktizovat a promýšlet strategii, aby své muže nevystavil zbytečnému nebezpečí. S bitvami, kdy proti sobě každá strana pošle několik statisíců vojáků s očekáváním, jak to vlastně dopadne, se můžeme rozloučit. Další „starou“ novinkou je návrat proslovů před bitvami, díky kterým budete moci své muže motivovat k lepším výkonům. K dispozici bude zhruba 20 000 kombinací, takže nebude problém ušít svoji předbitevní řeč na míru podle různých okolností a ovlivňujících faktorů.
Jak bude zítra?
Jedním z těch faktorů bude počasí. Žhavé slunce, mlhy, které by se daly krájet, a prudké lijáky nebudou mít pouze estetickou roli, ale výrazně ovlivní možnosti a chování vašich vojáků. Pokud vám při válečném tažení třeba začne pršet, bude to mít za následek postupnou změnu hlíny v bláto, což s sebou přinese zpomalení vašich vojsk a výrazné omezení jejich hbitosti a schopnosti reagovat včas a rychle na všechny rozkazy (v dešti je hůře slyšet). Na druhou stranu taková mlha může pěkně zavařit i obráncům hradu, neboť se útočník pod hustými cáry oblakovitého oparu snáz schová a tak může být proveden náhle a nečekaně.
Samotné hrady jsou také zajímavou taktickou zbraní. Druhů pevností je v Shogun 2 hned několik a navíc každá z nich může být upgradována až do pěti úrovní, přičemž každým vylepšením získáte další vrstvu opevnění, kterou bude muset váš protivník překonávat. Vzhledem k takřka volným možnostem ohledně umisťování obranných věží a dalších posilujících struktur vašeho hradu se tak dá očekávat, že i zde bude velký prostor pro plánování a taktizování.
Na suchu i na moři
Změnou oproti „evropským“ dílům Total War prošlo i loďstvo. Japonské lodě okolo 16. století spíše připomínaly plovoucí pevnosti, které by svojí rychlostí a hbitostí žádnou malou pramičku nepřekonaly, ovšem mají spoustu jiných výhod. Tou první je, že dokáží nést obrovské množství vojáků, kteří přijdou vhod zejména ve chvílích, kdy budete obléhat nějaký přímořský hrad či pevnost. Na palubě budete také moci volně rozmisťovat lukostřelce a rovnat je do řad tak, aby vám mohli poskytnout důležitou podporu. Navíc všechny větší lodě budou opatřeny vesly, takže nebudete závislí na povětrnostních podmínkách.
Při pohledu na herní screenshoty vám musí být jasné, že od svých počátků urazila série Total War pořádný kus cesty. V Shogun 2 je každý válečník obdařen dvaapadesáti kostmi, které mu zaručí plynulý a přirozený pohyb. Preciznosti je dosahováno i tím, že zvuky všech zbraní a jejich kontaktu s ocelí/dřevem/zdí/člověkem jsou nahrány věrohodně skutečnými zbraněmi. V neposlední řadě je přislíbena mnohem lepší optimalizace, než v případě posledního dílu Napoleon: Total War, takže ke hraní nebude zapotřebí nijak zvlášť naddimenzovaný herní stroj.
Shogun 2: Total War dorazí v březnu příštího roku s českými titulky. Věříme, že v době, kdy jsou strategické hry spíše na ústupu to bude uvítané zpestření.
