SKOK ZA KROKEM

SKOK ZA KROKEM

někteří z mých přátel a známých se ptají co to vlastně píšu. tak tady je malé demo.

ajdesechlastat@seznam.cz

PROLOG

Trocha do klína kapek. To způsobilo zmatek. Zmatek je největší příběh.***Jo moderní umění. To mi vymrdalo hlavu. Nic víc není než prašno a chaos. Vjemů moře a kámen v břiše Tiše se v tom dále topím. Sám a krutě vody polykám.***Sílo mocná, nápomocná: doveď mne na konec nebo i k novým začátkům. Poznání pravdy blíž. Bolesti méně než si zasloužím přinášej i všem okolo. Všenm tvorům a kreaturám naděluj dle uvážení svého a krás dále naděluj. Přece jen jsem býval snílek a těch zbylách chvilek využiju lépe. To slíbím a pokusím držet si v sobě dál.***Když nepopliveš lidi z okna tak není den tak skvělý. Sotva co se ráno probudím už přemýšlím o tom koho bych pomluvil.***Srpem i kladivem můžeš být mlácen. To nevadí. Neztracen pěstuješ se a odvážíš se dál než zní příkaz. Ukáže se ti jednou na chvíli malou něco co za to stálo. Prchne to dřív nebo později a tak raději jen žij.„Zenit (nadhlavník) je v astronomii bod na obloze, který leží přímo nad pozorovatelem"Česká Wikipedie

1/ MOC NAD NEMOCÍ

„ Někam, kde výška nevadí"Já tady pracuju a nemám z toho radost. Jak jsem se tu ocitl? Neptejte se raději. Musel bych Vám sdělit fakta o své minulosti a to já dělám nerad. Temno a sychravo. Bolesti kila na tuny přecházejí a oči hoří. Není dobře rozmazávat nevoňavý kus. Měl jsem strach a pocit smradu co nezmizí,  co neseskrabesŽádný král nebyl v bezpečí.  Ja dostal do ruky zpet svuj život.  No jo. Neobvinuji pátou kolonu.  Komůrky jsou zaprasene a s tímhle způsobem samozrady se neda dělat asi nic,Pacienti přicházejí a odcházejí. Většinou sami. Vesměs opouštěji budovu Zenitu v sladkobolnem nevedomi. Zatím. Až příjde bomba tak bude frmol. Jo jo. Obsah látky v kapsličce je zatím malý a do další fáze vkročíme podle propagačně - indoktrinační firemní brožury připraveni.Bůh nebo Matka příroda suď jak to vlastně dopadne. Nikdy jsem si nepředstavoval svůj život tak jak zatím proběhl, ale to není důležité. Důležité je, že mám zase zlý pocit z toho co dělám a pro koho. Kariéru slibují na začátku a optimistický výhled. Legendární a skoro samozřejmý úspěch. Na šikovného člověka prý čeká všechno co si zaslouží.Pracoval jsem v nákupních hyper-kvádrech i na poli. V blátě i za přepážkou s telefonem u ucha pro chladně s klienty vyjebávající telekomunikační společnost. Nechtěl jsem sama sebe zradit a uhnout ze svého lidství. Jeden život a jedno lidství. Krátký  interval života a jediný pokus vyčistit svou duši.

2/ ZENIT – INTERNÍ VSUVKA

„ svých snů nám věnuj klubko zamotané"Modlitba v ohrožení šílenstvím

Vážení zaměstnanci, neobracím se na Vás pouze jako ředitel i majitel společnosti v jedné osobě. Chtěl bych - se stát Vaším důvěrníkem i přítelem v jedné osobě.Jak jistě víte, společnost Zenit obdržela 11. ledna 20xx povolení k navýšení kapacit.Proto vás důrazně žádám o zvýšené úsilí při naši společné práce.Věřím, že stále máme společný zájem. Slovo loajalita slýcháte dozajista ze všech stran. Já a společně se i Rada však věříme v proměnu práce v med tak sladký až běda i přátelství.Na závěr bych rád dodal něco k „ODLOŽENÉ ODMĚNĚ"Již brzy přátelé a kolegové se společně dočkáme.S pozdravem i přáním duhy malované Váš Ředitel ID 001/0001

3. / PRAXE  A PRACHY A KOLO ŠTĚSTÍ

„ co mi není rovno, po tom je mi hovno"Opravdová pravda

Nevidět znamená klidně žít.Civilizační choroby v tomhle století? Jo jo. Problém byl, že tu žádný problém nebyl. Skvělá fyzika, chemie a vůbec všechno. Pokrok nezastavíš člověče.Zenit...Tohle jsem celý život chtěl.Šanci, zájem i pochvalu. Než půjdu od válu a příjde řada na jiný i já si chtěl šáhnout na zlato. Bylo mi šestkrát šest, když jsem se o firmě dozvěděl. V naší vykradené a zplundrované zemi nebylo do čeho píchnout. Mladí lidé utíkali. Nejen proto, že svět se zmenšil. NO FUTURE už nebylo heslem pankerů a smutných ztracených existencí. Denním chlebem se nám staly špatné zprávy. Východ versus západ i sever versus jih se do sebe zakously tak jako nikdy v dějinách.No a co a mám v piči přístup nefungoval. Všechno se sralo. Kudy člověk šel tudy na něj káleli. Všichni a všechno. Novinářská chamraď si notovala s politiky přesně dle hesla komu do prdele tak hluboko.O právdě a lásce lež a národu ukradené staletí, byl následek podvodu z roku 1989Musel jsem si počínat surově.

4 BODY IN MOTION

„Jeden věří, druhý nevěří, jak spolu můžete dělat"?Boleslav Polívka jako Bohumil Stejskal – génius

„ Tak nám povězte, co Vás k nám dovedlo"Na jednoduchou otázku jsem byl připravený.„ Je mi 36 let a celý dosavadní život jsem se hledal. V tom zmatku a shonu jsem nasekal mnoho chyb. Po poměrně vážném pracovním úrazu nebylo kam spěchat. Bude to znít hloupě, ale říkám všem svým přátelům i známým jedno. Díky Bohu za tu ránu, do hlavy...Taková ta sladká pohovorová kundička, mne přerušila:„ Věříte v Boha"?Vydechl jsem překvapeně a poškrábal si jizvu. Nechtěl jsem se do toho zamotat a už teď jsem se rozpovídal až moc.„ Jestli jsem Vás vyvedla z míry, klidně si zapalte a pusťe si nějakou oblíbenou skladbu.„ Víte - Já se do toho nechtěl zamotat. To je tenký led.“Sládká pohovorová se pousmála a pustila Body In Motion ze soundtracku k Wipeout 2097, kterou jsem pečlivě zvolil jako odpověď na otázku „ Vyberte skladbu, která podle Vás nejlépe vystihuje: Změnu/yJeště se mi tocila hlava a erekce pomalu ustupovala, když jsem se začal vracet zpet. Což o to - pohovor to byl příjemný.  Jen jsem na sebe nemusel povedet všechno.  Dozajista tu zustaly střepy děsivých tajemství,  ktera ma každý.  Povědomí je nakonec poslední brzdou.  To me zachránilo. Slzy štěstí při p8kusu získat zaměstnání nejsou nicim neobvyklym, ujistila me ta rozebiraci kurvicka."Tady mi to podepište"nenechalal mne snít.

5 PRVNÍ STRACHY BEROU ZBYTKY VŠEHO

„ chtěl jsem jen v puse mít z té správné piči chlup"

Z vlastní tvorby

Jestli je normální pracovat? Tak nad tím jsem dumal v podstatě celý život. Práci pro Zenit jsem dostal. Dostal jsem svý číslo. Nebylo ani vysoko ani nízko. Postup byl možný. Plánování směn nechali na nás hlídačích. Šlo jen o to oddělat si minimální hodiny a nepřekročit ty maximální. Nebyli jsme jen hlídači. Prácovní náplň byla pestrá někdy až k posrání.Tak třeba. Pokusní králici - říkali jsme každému z nich „ další borec" nebo „ ten s vlnou" trávili nějaký čas po aplikaci Z - Bomb v karanténě.Přes den to bylo vesměs v cajku. Jenže v noci tihle „ absolventi vystrkovali růžky"Samosebou jsme něco o přípravku věděli. Šoku se kurva nevyhneš, i když tušíš, že víš. Znáš třeba, že stres je nedostatek sebekontroly a sexuální frustrace je děsivou nevýhodou nejen moderního člověka.Když jsem o tom na nočních směnách přemýšlel a kroutil hlavou nad tím, co se v lidech děje tušil jsem děsivost jedné z pravd.V knihách o vývoji člověka se vyobrazují figury chronologicky. Od k zemi ohnutých sběračů jeskynních přes týpky s kyji a nářadím až k člověku vzpřímenému. Tohle bylo právě ono. Měl jsem mlhu o bodu zlomu. Jednou, se  začneme znovu hrbit. Kéž bychom se poté dokázali navrátit alespoň k prvovýrobě. Ba kurva - to by bylo ještě poměrně báječným pádem. Co když si nás vezme moře plné dravých ryb a řas.Takoví pacienti v největšim rauši někdy sekali hlášku za hlaškou až šly mžitky před očima. Po navýšení učinné látky se něco stalo. Humor už byl vzácná a vyslechl jsem si pěknou dávku temné až smrtelně jedovaté filozofie.Na závěr směny musel kazdy z nás odevzdat hlášení. Dvě strany formátu A4 o všem možným.Na zvláštní případy jsme byli vybaveni formuláři 6/ OD RODINY DVĚ HODINY

„ každý by měl zvážit své možnosti, aneb řež, řež a pak to změř"

Na dovolenou jsem se těšil. Firma měla zdroje, co nevysýchaly. Kecům o tom, kdo to vlastně platí a proč jsem se vyhýbal. Relaxační dívky co uměly všechno. Všechno a a návdavkem pocit vítězství. Exotiku i romantiku. Dobré dobré jídlo i ubytování. Mohl jsem hladit čumáčky i hlavičky zvířat ve firemním safari i objímat stromy. Ti z nás co pili, a měli rádi ten noční rej, taky dostali tu možnost. Nachlastat se legendárně až mocně. Hlavně o ničem nepřemýšlet. Zábavní plánovači to nedovolili.No a přišlo přesně to. Další dovolené jsem se začínal děsit. Natahoval jsem své rozhodnutí, jak se dalo. Rozhodnut pevně jsem vkročil do kanceláře vyššího čísla a oznámil mu jak to letos mám.„ Pro další čtvrtletí jsem se rozhodl po dobu svého volna nevyužít relaxačních a dovolenkových služeb firmy"  Překvapeně na mne pohlédl. Nebyl jste s něčím spokojen. „Nebojte se mi to říct. Abych případné závady mohl okamžitě reportovat"„ Ne, ne tak to není. Jen bych se rád podíval na místo kde jsem vyrůstal"„ Aha - to jsou Ty Hory a Vesnice kde jste vyrůstal s tou vodní nádrží. Vzpomínám jak jste mi o tom místě vyprávěl. O Přehradě a letním koupání s přáteli. Podíval se na mě a zakýval prstem. „ Snad nechcete znovu lapat své sny a pokusit se Přehradu přeplavat. Nebo snad dokonce znovu lézt na komín.Mimochodem stále stojí"Moje chyba. Při pohovorech o zaměstnání jsem o sobě prozradil mnoho svých hříchu, snů i plánů. Exkluzivní pozice, o kterou jsem moc stál a snažil jsem se do toho dát nejvíc, co šlo. Jenomže mlčeti zlato je věčné pravidlo.

7/ DĚJ MOCNĚ VRACÍ KAMENÍ

"Slibem neurazíš"

Byrokracie probodla mou duši děsivým, vystrašeným pohledem. Kouzelně a submisivně akorát přesně. Nepočítal bych nikdy s tím jak Děj zaprášenou hlášku znovu vynese. Prekvapeny jako hřebík ocekavajice drevo, jdouci sukem, ohnut kovem.  Mozek v režimu slow motion, přesto přehřátý.Vybavil jsem si otázku i svou nedokonalou upřímnou odpověď.  Sexuální život, jsem se nebál, prodiskutovat, skoro s nikým. A při vstupu do výběru pro Zenit by to nebylo rozumné. Detektorem bych nemusel projít, Než zbytečně zaškobrtat, raději přiznat a doufat že výkyv není tak velký. Co bylo to bylo přeci.  Snad jsem se už obětoval ve prospěch firemních záležitostí dost. To že jsem byl monitorován, mi bylo jasné. Ale co Kodex Zenitu a pravidlo diskrétnosti. Jak to bylo? I v případech neúspěchu při výběru zachováme mlčenlivost o všech muškách. A na důkaz toho Vás i tak finančně odměníme.Tak průser.  Vyprávěl jsem Byrokracii historky z mého mladí na Vesnici. O Hospodě tak nebezpečné i etapě života v ní prosezené. Mezi muži, tak pracovitými, až se uchlastali i knajpě co dokázala život nejen změnit. O Řece a Místu kam se pravidelně chodila opalovat nestydatá Sousedka. Jasně, že naha. Jak jinak.  Přiznal jsem se k setkání jednoho léta, kdy jsem rozpálený nevydržel a vystřelen svým hlavním pudem do křoví kde jsem na minutu ( čas je relativní a třeba to ani minutu nevzalo) zalez a naměkko se rozpustil.  Voyeur silnější než já, probuzen. No jo.Beze strachu jsem se rozvyprávěl o večerech, kdy padlo záhadným způsobem poměrně pravidelně vice než pětadvacet procent měsíčního příjmu.  O chvilkách nebezpečí pod vlivem. Zatím jsem mlčel a Byrokracie mne narušila.  Kalibr, té ženy byl děsivý. Co kdyby a znovu jsem projektoval, co bylo dřív..."Nikdy neříkej nikdy, obzvláště plati li to o snech"Vědět, že o mně někdo ví všechno a analyzuje všechny kroky jako i veškerý multimediální pohyb je lechtivé jako peklo. Na jednu otázku jsem tehdy odpověděl až moc dobře a snadno."Co si myslíte vy o mně.?„“Sexuálně nebo normálně?„No jasně, co se vám líbí nebo nelíbí.“Libí se mně vaše nohy... Trochu růžovky ve ksichtě a pot na čele i po páteři. Tenhle můj obvykle měkkýš ztuhnul ihned když se pohladila po stehnech a usmála se" Trochu fetišismu není na škodu. Jak mne sakra tak bleskurychle vyhodnotila. Hravá manipuátorka a zkušená personalistka. „Co by jste udělal?  Jak by jste postupoval. „?„Jak jako?“ vykoktal jsem a bylo se mnou zle. Ojojoj. Hoďte to třeba do verše. Laxní holka…Bavilo mne to najednou dost k zvrhlým komurkám.  Easy.  Usrkl jsem dobré kávy  a bez přemýšlení zrobil.S končetinou spodní voňavou naložím jak etiketa zada. Kazda rada otroka a tak jinak nelze než tu věž naklanet dle návodu. Zatáhni, odtlakuj, odtlakuj, kuj, pak šest vteřin pluj. Důkazy sklidím jazýčkem.  Bud hravý jak pejsek za míčkem.  V hlavní hře správný postoj.

8 KONZUMENTI A PRODUCENTI

„ bumerangu nabroušený proč se vždycky vracíš v tu pravou chvíli"

Naproti šéfa nebylo tak obvykle špatně. Vesměs jsme poklábosili nezávazně a neutrálně. Zabruslili hodinku nebo dve po tenkych ledech. Jenže zrovna, když jsme probírali okolnosti, bylo horko. „ Každý by měl zvážit své možnosti" Opřený vyčkával. Mlčky jsem kopíroval strop a trocha soli v navlhlých očích dávala znát duševní pohyb.„ Dobrá, pokud k tomu nic více nemáte tak chci říct zhruba tohle. Vaši výpověď beru na vědomí. Po návratu z dovolené se zastavte a probereme detaily. Pokud stále budete trvat na odchodu, ukončíme pracovní poměr. Odpočiňte si a užijte volna"Na toaletě jsem se musel opláchnout. Byrokratka měla prázdnou kancelář a tak jsme probrali časy odjezdu.Přemluvit mne k tomu, abych ji vzal sebou do svého Kraje, ji nevzalo více práce než mně před patnácti lety dosáhnout erekce. Konzumenti a producenti. Tohle dělení muselo jednoho dne přijít. Smířený se svým údělem jsem měl jedinou touhu. Odpočívat. Věnovat se zameškané popkultuře. Seznam sto nejkrásnějších videoher na dohrání i znovazahrání byl hotov a tak jsem se smířil se světem a víc nechtěl.Jo - joFallout - System Shock 2 a hlavně trilogie Last of Us bylo to co mne drželo v tom směru. Jo jo. Last of Us for All of Us bylo završením všeho toho co Naughty Dog - králové zábavy i filozofie vydřeli.9/ OD LOPATY ODPOČATÝ

„ beru tu lopatu do ruky jako trest za svůj dobrý život"Z vlastní tvorby

Potřeboval jsem pohyb. Sedavé zaměstnání. Čuníci z kanceláři co se mi tak hnusili a holky co by chtěly intelektuálně vyskočit a dobývat své čtverce nakonec jen kynuly. Zadek veliký v nepoměru na mou věru jak k věku tak zbytku těla.Proto jsem okamžitě naskočil do vesnického života a nastoupil zvelebovat Vesnici jako dobrovolník. Večery jsem trávil V Hospodě. Staří čumilové a pomlouvači plýtvající časem už tady neseděli. Někteří dávno pryč a jiní dávno časem s větrem odneseni jinam.Nová generace tajtrlíčků zabrala jejich místo jako to je vždycky a tak jsem se prací pro dobro vymlátil. Večery při západu slunce a slzou. Cigaretka a káva je ta pravá metoda jak odstranit melancholii.Flegmatikova melancholie = sangvinikova choleraByrokracie naléhala čím dál více. Jednoho víkendu se to zamotalo. Horký den a čas radosti, bikin i mladosti. Tak dobrá. Deka, láhev vína i šortky na zem padlé. Koupání.„ Budeme si tykat a pusu"Nakonec nahá a krému tolik z tuby vymáčknuto. Jasně že naschvál. Brnkla struna a byl ZMATEK.Nejprve pod ručníkem ručka a do trička malí Chlastači lapení. Okamžitě zaschli pulci v parnu.Byl to Rej Ruch jenz vládll.Každý fígl jsem použil. „Biologické hodiny" - pověděla mi své přání tajné. „Mapovala jsem a nebojím."„Překonat tak délkou aktu stopáž alba Surrender od Chemical Brothers - Toto je můj return"Smál jsem se, protože v máslových ústech tvarem vloženým, to prostě jinak nešlo.

10 FUTURE IS NOW NEBO NĚCO

„Všechno má svůj čas a svou dobu"Orion - český raper

Co se stalo, občas neobstojí v dějinách. Žádný život, není marný, myslel jsem si vždy. Každý život bude vzorcem. Ano vzorcem. I život sebevraha nebo alkoholika není zbytečný tuším dnes. Někde tam v tom největším COMPUTERU to chrastí. Jednou se vrátí někdo jako Ježíšek nebo alespoň Vláďa Menšík. Bude znovu dobře. A co Já? Takhle teda ne!Nic mne nezastavilo. Dobře jsem se rozběhl a skvěle jsem se odrazil. Vyměnil jsem Normalitu za Chaos.Nejsem Kratos. Nejsem legenda. Nevadí. Opustil jsem Byrokracii po roce života.Marné pokusy absolvovat Surrender ji přestaly bavit. Pak jako se jí vrátil čich o sluch a bylo zle. Bylo po Bajce. Vrátil jsem se k sebedestrukci a plýtval vteřinami hodinami až k hůlce a vrásek součtům.Je už to dávno. Nedalo se to vydržet. Nemohlo to byt jinak. Rozdíl mezi pravdou a lží už dávno nehledám.Nic není nemožné - kurevská hláška dne, byla rozeslána totiž zrovna v den, kdy toho bylo moc. Nějaká ta obvyklá hádka a spánek v oddělených cimrách by nevadil. Kde není láska, lepme alespoň stereotyp a zvyk.Fyziologicky nebylo možné ,sama sebe škrcením zabít až do chvíle kdy nejlepší z mých kolegů podepsal POKUS. Kdyby to bylo vtipné. Jenže není. Nebo je. Nevím. Pokaždé mne to děsí. Vzal dávku. Smál se. Plakal. Vtipy vykládal. Zazpíval. Skákal. Masturboval a tak silně ejakuloval. Dochází mi vlastně ještě něco. Nemohlo to být poprvé. Proto tam byly stěrače. Proto.Nebo nebyly a moc jsem zlý? Nevím.Slyším se křičet. Pak tahle hláška:„Všichni měli ruce od krve - jen já pysk.“Když se začal mlátit polovina pozorovatelů se smála. Proč si mě vybral jako Neutrála. Mé svědectví stejně ničemu nepomohlo.Zbytek znám z vyprávění protože mne Otroci hranatí vyvedli a spoutali.Druhá hláška:„Sundejte ho ze mě, než ho zabiju. Stisk vlastních rukou jako rotvajler. Svině ho nechaly bez kyslíku. Každá korporace na Světě opravdu a platí to pro všechny epochy myslí jen na zisk.  Nic se nedá dělat. Není kam a není proč. Po měsíci ho vypli.Trval jsem na tom jak to bylo. A na tom, že pravda i láska zvítězí všem havlům, stalinům i hitlerům navzdory.Přátelé - kamarádi - není to tak. Ten mrak je deka a kovová tuna na hlavu padajíc.

11/  ABSENCE SNŮ

Největší z vítězů je sekáč s hodinkami přesnými az do konce. Rozhodnutu bylo už davno myslel jsem si často.  Ve svetlejsich dnech odnasen na paprskul povznesen nad realitu jsem se citil lepe. Nenapadne mi do plánů opet něco vlezlo. Rodinnými chvilkami otresen a znechucen promazlenym sexem svázán jen na chvíli. Utekl jsem,  proto že jsem chtěl.  Nemusel, ale chtěl. Všechno co je dobre je zdrave, rozsoudil jsem to snadno a vratil se znovu k zapomenutym vyskam alkoholismu,  Nejprve aby se lepe mrdalo jednu.  Povolil jsem si občas mi druhou aby to bylo zábavnější a třetí jsem si zdůvodnil jako naplast na neprichazejici erekci. Posleze se kola roztočia. Jak by ne, když jsem mazal pečlivěji než tenkrát. První zvratky,  facky vynechám  Opuštěn a nepochopen, roztrhan na kusy se srdcem vytrzenym. Deklasovan.Ulice i chodníčky lesem plne blaznu. Tu šanci neztratit se jsem promeskal.EPILOG NEVYPILOVANÝ

„ Popelavě šedá sedá na obličej barva. Jen jaterní skvrny vyniknou"Z vlastní vysypané makovice

Když jsem se probral, chvíli jsem se třásl.  Pokusil jsem se rozhýbat svou preleženou ruku. Ještě mám alkohol v krvi. Zjistil jsem to ihned po nárazu do stěny. To mě sice potěšilo. Méně však ten úder. Další jizva na vrasčitém ksichtu. Tradiční prohlídka kapes dopadla poměrně dobre. Dva zapalovače krabička startek jemne pokrcena. Trocha drobaku dala dohromady skoro kilecko. To bude dilema a dlouhe rozhodování mezi snídani a lahvovym piveckem.Mozna v celych lidských dějinách nebylo mnoho větších prasat než jsem ja. Dost bylo premysleni. Znovu se ozvala žízeňNa začátku je to sranda. Vždycky to asi musí byt ohromna legrace. Proc bychom se jinak pokaždé vraceli do naleven. Každý vypity litrik na začátku maze kola. Odvaha a euforie. Kruh přátel a veselí.Mezi praci a spánkem ležela zábava. Dalo se to stíhat prvnich pet let. Pondělí az patek jako každý i ja chodil do prace. První výplata se rozpustila. První vypujcene peníze mne ponorily. V krysim zavode jsem nemohl vyhrát. Poznal jsem už tenkrát jak silne si zadelavam na prohru? Asi kurva ne. A tak to tak muselo dopadnout.  Muselo nebo nemuselo - tak je kurevske dilema. Položen do svých myšlenek jsem odmalička dumal a všem svým cílům jsem se zdaleka vyhnul. Všichni ti ambiciozni, progresivní a dravi lide mne srali.Mohl jsem se vymlouvat mna nezajimavy a bez budoucnosti region. Podle mustru odmítat demokracii nebo rastoleny těmi kurvickami a novodobou šlechtou. A ve vyskach pivniho nebe se nechat unášet na penovem mráčku. Nepoznáš když to přijde.  Sestym smyslem pod vedením likérů a piv.Jo komu smrdí rum tomu smrdí prace. Nejen rumem ziv je člověk. Ani první pivni sklenice plna vina mne nevarovala. Základní kamen prohry nebo korektneji kurevskeho debaklu byl položen. Ulice plne lidi me vydesily. Hledal jsem si mene napadny koutek. Namísto zachodoveho papíru poslouží sice leták , ale kde se schovám se svými starostmi. V cizím městě plném cizích lidi bych se neměl stydět nebo někoho bát. Poradmto však bylo stejne. Zbytky studu ve fragmentech člověka.  Taky nervozita a strach z všudypřítomných kamer. Všichni a všechno ma oci. A ja uz to dele nevydržím.  Kdysi tvedili ti blázni o kamerovem dohledu že slušný člověk se nemá ceho bát. Co však slušný clovek, za kterého se i v tehle silene bide považuji stále,  pořád ma furt i přes ty klacky pod nohy mi padající. Kam zamiri slušný člověk se svým hovnem? Ranni pohyby metabolismu jsem ještě na chvíli přestal bez toho aniž bych ukapl a donutil jsem se k pomalejšímu běhu k lesíku. Bylo to to nejhezčí misto co jsem si našel.  Škoda.  Krásnější placek jsem neviděl dlouho. Bylo tam ticho. Jen potůček si bublal svou každodenní práci. Ptáčky jsem zaslechl zřídka a stolice ridka tak riskantní padla zrovna tam kde dalo by se posadit. Třeba je se odrazit a život nakopnout znovu. Ted je je však třeba jit nakoupit.Láhve nebo paštiku?Pamatujte lide dobří budte dobri. K přírodě i vesmíru.  Moc vás prosim a uchopte otěže pevne. Umocnete svou silu. Vesmír v nas i z nás povstal jen pro radost a krásu. Verte sile svého hlasu slovy klasiku. Často držíme něco v sobě a nedokážeme to osvobodit. Je to blíž než kdy jindy. Vytratí se to. Myšlenky.Možná uznaní skutečnosti jediné by mi v kritických chvilkách pomohlo. Požádat o pomoc v momentu šílenství. Pro začátek nezačínat pokaždé znova. Tak jo.Pointa tu není - jen bilance