Nintendo se konečně rozhoupalo a vychází nový Mario pro 3DS. A jako bonus si nyní můžete udělat vlastní levely – jak fantastické můžou být, toť otázka.
Každá Mario hra je svátek pro fanoušky Nintenda a plošinovek zvláště. Bohužel alespoň co se fandů týče, Nintendo jich nedělá dost, aby pokrylo poptávku, a s každou hrou si dává dost na čas. Obvykle to pak sice bývá trefa do černého, ale pak se musí zase čekat a na Nintendo konzolích není moc co hrát. Minulý roky vyšla v jistém smyslu dost ojedinělá hra pro Wii U ve které si mohli hráči donekonečna vytvářet své vlastní Mario levely a šlo alespoň podle recenzí o naprostý hit. Super Mario Maker slavil v komunitě úspěch a devítky pršely ze všech stran. Nyní Nintendo připravilo handheldovou mutaci. Je čas se podívat, jestli hra ustojí menší obrazovku.
Lidová tvořivost je vždy vítána
Každá hra na konzoli či handheldu, jež obsahuje editor úrovní, má u mě automaticky plusové body, protože jednak jde o vzácnou věc a pak také se tím enormně zvětšuje životnost titulu a dává se příležitost pro fantazii, přičemž to s čím komunita posléze přijde, to je mnohdy neuvěřitelné. Hra, která má editor jako hlavní součást, bývá ještě vzácnější a popravdě by se plnohodnotné tituly za posledních deset let daly snad spočítat na prstech. Ne vždy byly ony editory zajímavé, nebo snadno uchopitelné a dost často hry samotné trpěly ohledně ne-editační části, kdy obsah dodaný autory byl více méně mdlý, či nezajímavý.
„Super Mario Maker je hra založená spíše na samotném editoru, než na originálních levelech a je to na ní bohužel až zločinně znát.”
Každopádně Super Mario Maker je hra založená spíše na samotném editoru, než na originálních levelech a je to na ní bohužel až zločinně znát. Pokud byste totiž titul brali jako další skvělou plošinovku v řadě, budete nevyhnutelně zklamáni, protože jde buď o vyjmuté levely z minulých inkarnací Maria, nebo v editoru upravené tematické kousky. A je to nuda, autoři v tomto směru nepřipravili jediný zajímavý prvek oživující klasiku a všechny levely, v tomto případě nazývané Super Mario Challenge, jsou zde jen k získání nových prvků do editoru.
Věc se má tak, že byť jsem ani zdaleka nehrál všechny Mario hry, tak po chvíli se dostavil jakýsi pocit stereotypu a i přes fakt, že ve výzvách se každou chvíli střídaly různé levely hned ze čtyř historických epoch série (Super Mario Bros, Super Mario Bros 3, Super Mario World a Super Mario Bros U), bylo to v podstatě stále to samé dokola a jediné oživení představovaly podmínky, jež musíte splnit, abyste dostali další extra předmět do editoru. Výsledkem pak bylo, že během hraní se u mě střídaly pocity „tohle už tady bylo“ a neskutečná frustrace. Byť jsou levely velmi kratičké už z podstaty věci, tak na dnešní dobu jsou místy dost obtížné, hra neobsahuje checkpointy a na každou sekci (čtyři levely) máte deset životů, načež pokud je vyčerpáte, se pak vracíte na začátek sekce.
Na dnešní dobu tuhá, jako týden stará houska
Ano, hra vám v případě, že jste tak nešikovní jako já nabídne pomoc a buď vám hází zvětšovací houbičky na začátku levelu, nebo extra život, ale to někdy jen prodlužuje agónii, protože tohle je ten druh hry, kdy stačí jeden kontakt s nepřítelem a jedete znovu. Asi jsem na stará kolena opravdu vyměkl, ale jak říkám, obtížnost v některých sekcích, obzvláště v případě, že chcete splnit zadání challenge a tím získat nový předmět, je dost frustrující. Ale budiž, i s tím se dá žít a člověk nemusí splnit hru na sto procent, aby si ji užil, jenže ona hra je co do „story módu“ na dnešní dobu neskutečně plochá a nezajímavá. Jediné co děláte je, že se honíte za princeznou, která stejně není v zámku a tak stále dokola. Neříkám, že očekávám spisovatelské veledílo, koneckonců jde jen o sbírku levelů z předchozích her, ale po Mario Galaxy a navíc v dnešním datu přeci jenom očekávám víc.
Uděláme si hru po svém – nebo ne?
Ale teď k nejdůležitějšímu bodu hry – tedy editoru samotnému. Je to hračka pro malé děti. Doslova a do písmene, jde o jednoduchou, snadno uchopitelnou a ne moc komplexní hračku, ve které jednoduchý level uděláte během pěti minut. To může být jak pozitivum, tak i negativum a hodně záleží na tom, jak moc kreativní jste, jak moc si vystačíte s klasickým osmibitovým 2D Mario stylem hratelnosti a jestli jste nehráli něco od konkurence. Jaké konkurence se ptáte? Ne, na Nintendu ji nehledejte, mluvím tu o LittleBigPlanet. V recenzích Wii U verze Super Mario Maker se hodně mluvilo o unikátnosti a neskutečných možnostech editoru, ale znalí vědí, že co do možností se s LBP nedá Super Mario Maker srovnávat a je jakýsi chudý příbuzný.
„Problémem je, že ať už se snažíte, jak chcete, z editoru nikdy nedostanete nic jiného, než jen dalšího Maria.”
Problémem je, že ať už se snažíte, jak chcete, z editoru nikdy nedostanete nic jiného, než jen dalšího Maria. Velmi oceňuji jednoduchý a přehledný systém, kdy z nabídky uchopíte, co chcete a stylusem velmi přesně umístíte, kam chcete. Navíc jednoduchým přetažením jednoho předmětu do druhého můžete zkombinovat vlastnosti a tak dostat létající želvičky, po kolejničkách jezdící vláček lebek nebo nekonečný boxík s mincemi. Dvěma kliky můžete přehodit celé grafické ztvárnění do výše zmíněných čtyř stylů a s tím i odpovídající hudební složkou a některými specifickými proprietami. Mazání, přidávání, editace, okamžité vyzkoušení naeditovaných částí a tak dále – vše je velmi rychlé, jednoduché a snadno pochopitelné a za to musím Nintendo zkrátka pochválit. Jenže v databance editoru je jen šedesát předmětů a s tím můžete udělat jen tolik a tolik variant toho samého.
Konkurence byla založená na vlastnostech materiálů, jejich kombinování a vyřezávání tvarů a výsledkem bylo, že šikovní hráči postavili levely v Limbo stylu, ve stylu plastikových LEGO stavebnic, vnitřku nechanických hodin, vymysleli fígl, jak přinutit hru tvářit se jako top-down závodní arkáda, mechanický počítač, hudební nástroj – cokoliv. Zde jste velmi limitováni omezeným počtem elementů a jejich kombinací. Rychlý level spíchne v mžiku i malé dítě a lze ho udělat jednoduchý, nebo pekelně obtížný, že i veterán a milovník retra hořce zapláče, ale nic víc.
Někdy je jednoduchost spíše na překážku
Přijde mi to tak trochu jako plýtvání, protože systém, který Nintendo pro hru připravilo je opravdu elegantní a snadno se s ním pracuje, ale nakonec jednoduchá čtvercová mřížka do které se vsazují jednotlivé elementy, omezená délka levelů a nemožnost opravdu hluboce kombinovat logiku stojící za programem hru zbytečně sráží. Přitom ne že by Nintendo nemělo čas se podívat, jak to konkurence dělá a dát do své hry víc a lépe. Upřímně řečeno, i ten co do možností nejjednodušší díl LittleBigPlanet pro věkovité PSP má co do editačních možností víc co nabídnout.
S tím se pojí i další problém a tím jsou internetové služby Nintenda. V době psaní recenze bylo na hru stále ještě embargo a nešlo posílat, ani přijímat vytvořené levely na server, takže jak vypadá vyhledávání nejlepších vytvořených levelů, jestli hra má nějaké filtry a hodnocení, to zkrátka nevím. Ale podíval jsem se, jak to vypadá na Wii U verzi, která je přeci jenom v mnoha ohledech bohatší a má pokročilejší interface a bohužel musím konstatovat, že na dnešní dobu to je děs. Příznivci Nintenda asi budou říkat něco jiného, ale bohužel, to nemění nic na faktu, že Nintendo dělá tyhle věci jaksi po svém a dost zaostale. Vztaženo na poněkud slabší a nemotornější 3DS to znamená, že ani zde to asi nebude žádná sláva, ale mohu se mýlit, takže tuto část vynechám v hodnocení. Jen si myslím, že bychom neměli čekat nic extra. Navíc hra nepodporuje kromě street passu žádný jiný druh multiplayeru a to mi přijde jako vyložená škoda, protože takový co-op by hře v zábavnosti pomohl neskutečně.
Takže jak to celé shrnout. Super Mario Maker 3DS je dobrá hra, ale není skvělá. Funguje výborně co do editační stránky a po kratičkém tutoriálu se v ní vyzná i malé dítě. Vypadá hodně dobře (dobrá, levely ze Super Mario Bros vypadají na dnešní dobu děsivě, ale tomu se dnes říká Pixel Art), skvěle se hýbe a zvučí a ovládání také nemá chybu. Bohužel hře schází hlubší smysl, protože její obsah je z veliké části buď recyklovaný z minula a chybí jí nápad, nebo je omezená díky nedostatku předmětů a vlastností v editoru a tudíž z ní skoro není možné dostat něco víc, než prostou plošinovku. Opravdu tím jediným nápadem a nejlepší stránkou celé hry je onen editor ale ten, pokud nejste vyložení fandové Maria a máte tvořivého ducha, vám přijde fádní a jednoduchý až nepříjemně brzy.
Super Mario Maker koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.
Verdikt
Zábavná hříčka, která bohužel nevydrží díky malému množství předmětů pro editor. Hra benefituje z propracované ergonomie skládání levelů a samotné hratelnosti, bohužel její potenciál je značně limitovaný. Přesto doporučení hodná pro všechny věkové kategorie.
