The Swindle – zločinci vs. bazilišek

Recenzovaná verze: PC

Her od nezávislých vývojářů je v posledních pár letech skutečně požehnaně. Jelikož se většinou jedná o průměrné tituly, snaží se člověk hledat něco, co zaujme jeho pozornost. Tvůrci z Five Size Games se rozhodli vsadit na originální vzhled. Vznikla tak 2D plošinovka The Swindle, u níž mě zaujal grafický styl hned na první pohled.

Vševidoucí Scotland Yard

Kdo si myslí, že sledování a touha mít pod kontrolou celou společnost je jen problémem naší doby, se šeredně plete. Lépe řečeno, pletl by se, kdyby se The Swindle odehrával v naší dimenzi. Steampunkový Londýn byl ve viktoriánské éře velmi nebezpečným místem. Kapsáři, lupiči a jiné živly v tomto období řádili jako utržení ze řetězu. Proto není divu, že se všemocný Scotland Yard rozhodl spustit projekt Bazilišek, aby nezbednou chásku držet pod kontrolou a prakticky zredukovat zločinnost na nulu.

Plán policejních složek se ale zločincům a jejich rozsáhlé organizaci moc nelíbí. Jak by také mohl, když by přišli o všechny zdroje obživy. Vysílají tedy šviháckého lupiče Jacka, aby se o jejich problém postaral. Na svůj úkol má ale jen 100 dnů. Pak už na něj a všechny ostatní chmatáky čeká jen chladná cela.

„The Swindle není naštěstí postavené jen na jednom charakteru. Při každém úmrtí se vám do pracek dostane další člen zločinecké skupiny.“

Začínáte řadou obyčejných vloupaček. Vplížíte se do domu, prozkoumáte celou místnost, prolezete každý komín a následně seberete vše, co má určitou hodnotu. Když vás nikdo nechytne, je vše v pořádku. Za předpokladu, že se něco pokazí, je zle. Robotické stráže totiž začnou všechnu hotovost ničit. Stejným způsobem reaguje i jiná technika, která ukrývá peníze. V takovém případě musíte rychle uniknout, sice nezískáte všechnu kořist, ale zachráníte alespoň něco. Při smrti naopak ztratíte vše, co nakradete. Úspěšnost vaší akce se hodnotí podle hodnoty lupu. Ten je totiž vašim hlavním cílem.

Investice do vzdělání

Lup zastupuje zkušenosti, na kterých je založen celý vývoj postavy. Libry investujete do různých dovedností, bez kterých se váš Jack prostě neobejde. Bomby, hackování počítačů, paklíče a různé serepetičky vám usnadní plnění některých extrémně náročných úkolů. Investice do nich je nutná. Minimálně tedy do dobré znalosti počítačů. Ty v počátečních lokacích fungují jen jako úložna peněž. Časem vám ale umožní vypínat kamery, roboty a různě si hrát s elektronikou, kterou je svět The Swindle prostoupen. Škoda, že hacking jako takový není řešen moc dobře. Minihra založená na QTE mi oproti celku připadá jako hodně slabý prvek.

„Scotland Yard vám dává zabrat už od samého začátku. Jak jinak si vysvětlit, že domy městské zplodiny hlídají základní robotické stráže.“

Popravdě řečeno, Jack mi moc dlouho nevydržel, Nejdéle se dokázal udržet do dvanácté vloupačky. Pak skapal. Naštěstí dohrání The Swindle není postavené jen na jednom charakteru. Při každém úmrtí se vám do pracek dostane další člen zločinecké skupiny. Stojí vás to ale drahocenný čas, který v pozdějších fázích hry moc nemáte, anebo když už ho náhodou máte, stojí velké peníze. Díky prozřetelnosti tvůrců vám zůstane postup, který získaly předchozí postavy, které obětovaly život pro věc zločinu. Nedokážu si představit, že bych akce, které jsou někdy v polovině hry, musel absolvovat s mlíčňákem. I s vycvičeným hrdinou to byl totiž občas slušný extrém.

Scotland Yard vám totiž dává zabrat už od samého začátku. Jak jinak si vysvětlit, že domy městské zplodiny hlídají základní robotické stráže. Stačí jeden dva dny a už jsou na scéně i kamery a létající drony. Tato situace se dá označit ještě za klidovou. Bude hůř. O tři akce dál už na vás čekají bodáky a výbušniny. Ani jedna z těchto smrtelných pastí si naštěstí při aktivaci nevybírá, kdo je její přítel či nepřítel, jednoduše vybuchne či nabodne svou oběť na dobře nabroušené bodce. Stále vám to přijde moc jednoduché? Tak to tu pro vás The Swindle má ještě ocelová vrata, robotické ptáčky a kočičky a řadu jiných podivných strážců majetků vašich obětí.

Zvláštní jsou jejich reakce při nalezení těl. Oni totiž vůbec nic nedělají. Základní program, který mají, jim zřejmě nedává při nalezení kovových ostatků žádný signál k tomu, aby spustili poplach. Na stealth se tu tím pádem klade důraz jen do určité míry. U robotů se ale tento menší nedostatek dá hravě shrnout ze stolu. Kdyby se jednalo o čistě lidské protivníky, už by tu byl důvod k nespokojenosti.

Jednou jsi dole, jednou nahoře

Naštěstí vás na začátku moc nežene čas, takže si můžete vybírat, jestli se pustíte do akcí, u kterých budete balancovat jako provazochodec anebo zůstanete u vloupaček, které sice moc nevynesou, ale dají se označit za podniky s nulovým rizikem. Takto si můžete počínat možná prvních deset dní, pak už musíte naskočit na rychlejší a také náročnější notu. Projekt Bazilišek je totiž umístěn hodně vysoko a vy si přístup do nových čtvrtí musíte koupit. A jelikož z jednoduché akce moc peněž nekápne, musíte se poohlédnout jinde. Jak se ale s oblibou říká, risk je zisk. Městské lokace s vyšší ostrahou jsou sice tvrdým oříškem, po jeho rozlousknutí se vám dostane několikanásobně větší odměny než u lehce střežené chudiny, která nemá pomalu co do „huby“. Úspěch při krádežích odměňuje The Swingle tím, že vám krásně násobí získané zkušenosti, tedy lépe řečeno hotovost.

„Generování je prostě prvek, který hraje převážně na to, jestli máte štěstí. Jednou se vám může podařit rozjet se už při prvních úrovních. Při jiném začátku nemusíte ani po pár akcích narazit na větší hotovost.“

Náhodně generované úrovně působí v mnoha případech dvousečným dojmem. V prvních momentech vám to přijde jako perfektní nápad, díky kterému se vám lokace nebudou opakovat a vy vždy najdete v levelech něco zcela nového a neokoukaného. Radost z objevování nových míst ale zmizí v moment, kdy se před vámi objeví úrovně zaměřené například na zdolávání viktoriánských počítačů. Na ně je nutné použít hackování. Jeho cena není sice příliš vysoká, ale když vám dá The Swindle v prvních misích jen pár liber, dostanete se k ní až po pár loupežích. Mimo to, provedené loupeže nebudou z 99 procent úspěšné, jelikož se všechna dostupná měna bude ukrývat v mašinkách s obřím monitorem.

Generování je prostě prvek, který hraje převážně na to, jestli máte štěstí. Jednou se vám může podařit rozjet se už při prvních úrovních. Při jiném začátku nemusíte ani po pár akcích narazit na větší hotovost. Rozhoupat se tedy k větším akcím pro vás bude hodně náročné. Přesto, že tento aspekt do určité míry zvyšuje obtížnost, dá se považovat za kladný aspekt. Minimálně tedy v mých očích. The Swindle vždy s něčím dokáže překvapit. Zlatou mušku v této hře musíte jednoduše chytit, když se vám to podaří, bude hraní procházka růžovým sadem. Pokud vám ale uletí, stane se z ní očistec, který pravděpodobně nedokončíte. Protože jak již bylo řečeno, k získání Baziliška máte jen daný počet pokusů, který bez peněž nerozšíříte. Úplatky platí přeci jen všude.

Výrazným prvkem The Swindle je na 100 procent jeho grafická stránka. Ta je vyloženě krásná. Londýn díky autorům získal určité kouzlo, které si hráči mají možnost vychutnat snad v každé úrovni. Postavy a jejich vzhled má též něco do sebe. Celek je krásně podtržen hudebním a zvukovým doprovodem, který perfektně zapadá do tohoto atmosférou prostoupeného titulu.

Špatný skokan

U The Swindle se chyby hledají těžko. Největší a také nejotravnější z nich je dozajista ovládání. To by se v jistých momentech dalo označit za toporné. Nejvíce se tato topornost projeví například při skákání. To je podstatnou aktivitou hry. Do budov, šachet a různých ventilací se dostáváte právě díky rádoby ladnému skoku, který často nefunguje zrovna ideálně. Jelikož si The Swindle zakládá na smyslu pro detail a přesnosti, je právě skok častým důvodem vašich úmrtí. Po dvacáté oběti se vám ale snad dostane do krve a úmrtnost značně sníží.

Určitou vlnu nespokojenosti u mladších hráčů vzbuzuje také absence rozsáhlejšího tutoriálu. Nové tituly přeci jen učí, že neustále vodění za ručičku je ideálnem, po kterém každý hráč sní. The Swindle vám ale nechá prostor na to, se s hrou jako takovou pořádně seznámit, osahat si jí a při tom též nejednou skonat. Každému to může sednout jinak. Musíte ale sami uznat, že na objevování nových věcí je vždy něco krásného.

Náročná přesto kvalitní

Kvalitních 2D plošinovek s originálním nápadem není nikdy dost. The Swindle je i přes pár menších nešvarů jednou z nich. Krásné grafické ztvárnění, chytlavá hratelnost a prostředí, z něhož vyzařuje atmosféra, mají zkrátka něco do sebe. Za sebe mohu The Swindle jedině doporučit, jestli se nebojíte náročnějších výzev, je to hra právě pro vás.

Počítač na recenzi zapůjčil Grunex.com.