Total War: Attila – Bič Boží přichází

Rome Total War se dá považovat za jednu z nejúspěšnějších strategií, které spatřili světlo našich obrazovek. Před rokem a půl se k ní vývojáři z Creative Assembly vrátili a pokusili se obnovit její zašlou slávu. I přes značné poporodní bolesti se jim to nakonec celkem podařilo. Není tedy divu, že po čase přichází s novým titulem, jenž nese honosné jméno hunské legendy. Zda se podařilo Attilovi napravit prvotní chyby Rome II a pozvednout tuto sérii zpátky k výšinám, se dočtete v naší recenzi.

Přežijí jen silní

Éra, kdy bylo Římské impérium na vrcholu sil a ovládalo prakticky celý známý svět, je již dávno minulostí. Přílišná expanze, vnitřní spory a začlenění divochů do společnosti vedly k jeho rozkladu. Oslabená říše se stala lákavým soustem pro barbarské kmeny, jenž též touží po tom růst a sílit. A aby toho na nebohé Římany nebylo málo, pomalu ale jistě se blíží stěhování národů, ve kterém nestabilní giganti nemají co pohledávat. Krom velké migrace, se ještě na východě začíná rozmáhat agresivní kmen Hunů, který má v plánu změnit světové dějiny.

Hra vám na začátku dá pár let na rozkoukání. Některé kmeny začínají za hodně skromných a hlavně náročných podmínek, takže by asi invazi větších vojsk jen tak z fleku nezvládly. Kola se zde střídají po ročních obdobích vyznačující se řadou klimatických změn. Občas je zima extrémně chladná, jindy je naopak mírná. Celkově máte na seznámení s hrou asi sto tahů, poté započne slavná hunská invaze. Hlavním cílem kampaně je přežít řadu velkých historických změn jako jednotný a silný národ.

„Oslabená říše se stala lákavým soustem pro barbarské kmeny, jenž též touží po tom růst a sílit.“

Úvodní desítka

Stejně jako ve stařičkém Barbarian Invasion, i zde je v základní hře deset národů, které před sebou mají velmi náročné období lidských dějin. Rody jsou rozděleny na čtyři odlišné frakce. Ty disponující specifickými jednotkami, náboženstvím, architekturou a technologií. Některé z nich začnou s jasně danou provincií, jiné naopak musí svůj svět vystavět na kostech předchozích obyvatel. Žádné z uskupení to nebude mít snadné. Stín stěhování národů dopadne na všechny a otřese základy společnosti.

Tento otřes máte možnost zvládnout za pozůstatky starého řádu zastoupeného Západořímskou a Východořímskou říši. Tito potomci Starověkého Říma jsou skutečně gigantičtí, možná právě proto je bude těžké udržet v celku. Ani Frankové se Sasy to nemají lehké, startují totiž na malém prostoru, obklopeni řadou kmenů, které si navzájem konkurují. Svůj osud do dějin začnou psát Vandalové, Alanové, Ostrogoti a Vizigoti. Tato čtveřice započne svou cestu pouze s jednotkami a je jen na nich, jak se prosadí. Odkaz předků se pokusíte naplnit za rod Sásánovců, kteří jsou naprosto odříznutí od problematické Evropy, v které probíhá velký přesun lidu. Na závěr tu máme nespokojené Huny, jenž se rozhodli změnit svůj nuzný úděl a zapsat se krví do historie, k tomu jim časem pomůže legendární vůdce Attila.

„Žádné z uskupení to nebude mít snadné, stín stěhování národů dopadne na všechny a otřese základy společnosti.“

Srovnat je se zemí

Opět tu máme naše oblíbené provincie, které jsou tvořeny řadou měst. Ty mají stejně jako v základní hře omezený počet stavebních parcel, takže je nutné si pořádně promyslet, na co je chcete zaměřit. I přesto, že většina mechanizmů zůstala stejná, dočkaly se i metropole pár reforem. První z nich je přidání unikátních surovin, které jsou jen v určitých opevněních. Poté, co získáte jejich produkci, můžete postavit některé speciální budovy. Ty vašemu národu mohou přinést řadu zajímavých bonusů.

Druhou novinkou je praktika politiky „spálené země“. Jak již určitě víte, města vám po jejich dobytí nabídnou řadu eventualit, jak s nimi naložit. Nyní přibyla revoluční volba. Osadu můžete nyní vypálit do základů, díky čemuž zlikvidujete nepřítelovu produkci vojáků a přísun financí, na které protivník dozajista spoléhá. Po jeho poražení můžete vesnici znovu za určitou částku obnovit a vrátit jí zašlou slávu.

Čas jízdy

Doba, kdy jste mohli mít tolik jednotek, kolik se vám zamanulo, je už pryč. Stejně jako minulý díl, i Attila volí taktiku omezeného počtu jednotek vedených generálem. Armáda i její vojevůdce časem získávají zkušenosti a ty jim umožňují vylepšovat své bojové dovednosti. Každé z vojsk se může specializovat na jiný typ boje. Kapitán dané skupiny má příležitost své body zainvestovat až do 13 schopností, jenž vylepší jeho základní dovednosti. Mimo vylepšení zpřístupněné úrovněmi, má rovněž přístup ke třem členům družiny, kteří různě posilují dovednosti celého praporu.

Značným přerodem prošel styl boje. Tamtam je éra, kdy elitní těžká pěchota dobývala každé bojiště. Vůdcovskou korouhev od ní převzala jízda. Ta je levná a v kombinaci s lehkou pěchotou dokáže těžkooděnce bez problému rozdrtit. Je tedy nutné začít armádu hodně kombinovat, protože původní model ze Starého Říma už neobstojí proti konkurenci. Mírným vývojem prošly i střelecké jednotky, které jsou o něco výraznější než v Rome II, což je dobře. Mechanizmus bitev se výrazně nezměnil, jediné co prošlo menší obměnou je možnost přidat určité procento poražených nepřátel do svých řad. Škoda jen, že některé neduhy nezaznamenaly žádnou reformu.

„Tamtam je éra, kdy elitní těžká pěchota dobývala každé bojiště.“

Stejně jako v Rome II, i v Attila není možné manipulovat s družinou vojáků bez velitele. Tato touha plně vložit do hry RPG prvek je mírně iritující. Člověk si totiž občas nostalgicky vzpomene, jak vedl do bitev jednotky bez velitele a následně po heroickém vítězství jednoho z válečníků povýšil do šlechtického stavu.

Ve směru armády vypadá Attila jako pouhý reskin původní rok a půl staré hry. V Rome 2 autoři použili schopnosti, které přidávali v bezplatných aktualizací. To mělo za následek, že vás žádný z vojáků výrazně neoslovil, a to jak vzhledem, tak dovednostmi.

Velký tah

Zásadním elementem nového Total War je stěhování národů, které dává hráčům řadu eventualit, jak přežít složité období hunské invaze. Frakce již nemusí být vázány na jedno místo, ale mohou se dle potřeby přemísťovat a opouštět svá teritoria. Když pro frakci nemá daná lokace dostatečný potenciál, je nutné, aby se vydala na cestu. Před tím, než se tak stane, zničí své původní osídlení a odtáhne. Podobná reakce nastane, když některému z kmenů obsadíte poslední město. Automaticky se z něj stane kočovná horda, která bude hledat nové osídlení.

V celku tento prvek působí skutečně pozitivním dojmem. Nejednou se mi stalo, že můj soused a spojenec jen tak z ničeho nic sbalil svých pět švestek a opustil své území. Jindy zas naopak kočovný kmen přepadl jedno z mých pohraničních měst a založil si v jeho ruinách menší stát.

Vše pro rodinu

Jelikož je rodina základem státu, je na ní v Total War: Attila kladen ještě větší důraz než v předešlém dílu. Boj o moc a rozhodnutí, jenž mění misky vah, jsou téměř v každém kole. Skoro to až vypadá, že si tvůrci zajeli na návštěvu do Paradox Interactive a převzali pár věcí z jejich Crusader Kings II. Volby se totiž nikdy neprojeví hned. Rodinná pouta zde působí zajímavě, u jiných titulů bych je možná uvítal, ale u této série mi moc nesedí.

Rodinný krb však není jediným místem, kde budete muset zapojit své diplomatické schopnosti. Vztahy s okolními státy jsou pro hru zásadní, prohlubují její komplexnost. Problém je, že AI občas podniká naprosto nelogické kroky, za které by se nemusel stydět ani chovanec Ústavu pro choromyslné diktátory.

Abych jen neplácal prázdnou slámu, uvedu menší příklad. Představte si malou zemičku někde v Británii, která má jednu provincii a její síla je skutečně nepatrná. Jednoho dne se z nudy rozhodne vyhlásit válku národu, který zná jen z balad. Zásadním problémem je, že daná frakce silou převyšuje trpasličího agresora desetkrát a její rozloha je rovněž trošku někde jinde. Místo aby se po řadě prohraných bitev britský kmen vzdal, provede několik sebevražedných útoků a následně odmítne nabídku ke smíru. Logika houpacího koně.

„Rodinná pouta zde působí zajímavě, u jiných titulů bych je možná uvítal, ale u této série mi moc nesedí. Navíc AI občas podniká naprosto nelogické kroky v diplomacii.“

Když selže chatrná diplomacie a nechcete, aby vaše zem vstoupila do války, je možné použít pro poškození nepřítele tři typy speciálních agentů. Ty jsou schopni rozpoutávat nepokoje, zpomalovat armády a otrávit nepřátelské generály. Jejich vliv ale nemusí být vždy negativní, pro spojenecké armády mají řadu bonusu, které mohou dopomoci k jejich vítězství.

Za předpokladu, že zklame jednání i agenti, je nutné vydat se na bitevní pole. Umělá inteligence i zde předvádí skutečně nevídané kousky na jakoukoliv obtížnost. Hodně podivně probíhá obrana měst, kdy protivník plně ignoruje zabrání věží a zaměří se jen na vaše jednotky, díky tomu mají střílny dost prostoru na to, aby zdecimovaly nepřátelské síly. Výhry dosáhnete tím, že rozmístíte vojsko okolo věží, střed města je stejně všem ukradený. Při obléhání naopak počítač opouští výhodné pozice a přechází do útoku.

Časem jsem se začal bitvám vyhýbat. Lépe řečeno, řešil je za pomocí automatiky. Když máte větší armádu, je výhra vždy jasná. Osobně jsem se zapojil jen tehdy, když byla šance na vítězství mizivá, do tohoto okamžiku to nemělo cenu.

Barbarian Invasion II

Řekněme si to narovinu, Attila je prakticky jen datadiskem k Rome II. Jelikož jsem měl možnost hrát předchozí díl hned po vydání, musím uznat, že minimálně po stránce funkčnosti se autoři dokázali trošku poučit a hra už mi nepřipadá jako jeden velký beta test, i přesto ale mají tvůrci v tomto směru před sebou ještě dost práce.

Když ale vezmeme v potaz, že časem možná vývojáři technické nedostatky napraví, přináší Total War: Attila pár zásadnějších změn, které pravděpodobně pomohou mírně zlepšit pověst, která byla minulým dílem značně pošramocena.

Total War: Attila vychází 17. února 2014. V našem obchodě GameExpres.cz ke hře získáte bonusové DLC s Vikingštími předky v hratelných frakcích Dány, Juty a Géty. Předobjednejte již dnes a podpořte Zing.cz - PC verze za 899 Kč. Hra obsahuje české titulky.