Tak nemusí to být vyloženě Dračí doupě, ale prostě to interaktivní vyprávění příběhu. Pro mě to vždycky Dračí doupě bylo, ať už s pravidly, či bez nich. Můžeme tomu říkat klidně jen "hra na hrdiny", ale princip to má jasný.
Maestrodk: Potom je ale na zvážení jestli to je ještě pořád Dračí doupě nebo už je to jen nějaké hromadné vyprávění příběhu. Pravidla jsou totiž to, co z toho dělá hru.
Rappix: Jak jsem řekl, je to jen o představivosti. Když jsi někde venku na cestě, tak asi těžko seženeš kostky, papíry, tužky, pravidla, příručky a podobné. Je to prostě hra, která se dá hrát kdekoliv, jakkoliv. Stačí ti k tomu jen fantazie. Možná to pak není úplně podle pravidel, ale zábava je to pořád.
Co to je za hysterii okolo gwintu. Ne že by mně v W3 nebavil ale proti živím hráčům, to pak vyplave na povrch jak děsně osekaná je proti konkurenci. Při odemčení všech karet by to bylo jen o přebíjení ultimátek : /
Hmm, takže D&D na tisící způsob. Gygax rotuje v hrobě.
Maestrodk: Dračí doupě bez ničeho? To máš buď přátele s nezvykle dobrou pamětí a nebo hrajete nějakou řádně home okleštěnou verzi. Na druhou stranu je fakt, že dvojka má tak zjednodušené pravidla že se dá hrát i ve vlaku. Ale bez kostek a tužky se člověk stejně neobejde.
Nemusí nic vytvářet, Dračí doupě je o představivosti a dá se hrát bez ničeho, když je to nutné. Třeba za chůze, to už jsem taky zažil. Na výletě v lese.