Heroes of Might and Magic V

Jako každý správný Čech, který fandí hokeji a pije pivo, jsem samozřejmě hrál s nadšením heroesy trojky. S tím pivem a hokejem to byl fór (já spíš limonádu a fotbal), ale rozumíme si. 

Heroes of might And magic 3 jsem sice hrál, hlavně pozoroval jak je hraje bratránek a hráli jsme to i mezi sebou v coopu. Když jsem hrály trojky bylo mi tak 10 nebo 11 let. A to vážně není hra pro takové "Kida". Kdežto s heroesy pětkami jsem se střetl v mých asi 13-15 letech a to bylo o poznání něco jiného. Už jsem chápal některé mechaniky z trojek, ale už jsem to mohl rozklíčovávat sám. Už jsem na to měl "hlavu". A byla to totální zavislácká záležitost. Ke hře jsem se vrátil docela nedávno a dohrál to včetně všech DLC. Nechal jsem v tom tak 200 hodin minimálně, spíš víc. Já miluju ten žánr, neustále zde v recenzích tvrdím, že jsem na recenzích vyrostl a dnes už si je nemohu tolik dopřát díky tomu že už jsem kovaný konzolista. Moc rád jsem z tohoto stereotypu zase na chvíli vypadl a ponořil se do mé milované nostalgie.

Nehodlám tu vypisovat jednotlivé mechaniky hry. Má to být spíš taková óda ode mě směřována k této videohře. Oproti jiným se mi ta stylizace líbí. I ten přechod do 3D. I když k trojkám mám stále velký respekt a beru ho jako toho největšího pána v této sérii. Pro mě to budou pětky, už jen proto, protože nejsem zkrátka generace trojek. Když vycházeli trojky, mě bylo asi 8 let. Přesto jsem měl to štěstí a viděl jsem je a hrál celkem brzo po vydání díky rodině (majetnějším bratrancům). Hra má boží hudbu, stejně jako trojky. Dokonalý soubojový tahový systém, jaký mají jen HOMAM hry. Nevím co k tomu dodat. 

Je to droga, totální. Prostě sakra dobrá strategie no. U těch dobrých bych strávil celý život. Ono je možná sakra dobře, že na konzolích tyto tituly nevychází. Je to nostalgická záležitost pro mě a pro mě osobně jsou pětky ty nejvýznamější Heroesy, protože jsem u nich vyrostl.