Vyvedla se nová zběsilá FPS od tvůrců Chivalry lépe než jejich prvotina?
Tvorba vývojářů z torontského studia Torn Banner v minulosti oslovila vcelku slušný počet hráčů. Jejich prvotinu Chivalry: Medieval Warfare hraje řada lidí i přes její chyby a nedostatky dodnes. Možná právě proto se autoři nejhranější středověké FPS rozhodli jít opět cestou boje. Nyní se však přesunuli do kouzelného univerza Mirage: Arcane Warfare, kterému vládne magie a speciální dovednosti. Zda se jim jejich expanze do nové bojové sféry vyplatila, vám poví naše recenze.
Vítejte v aréně
Dvacetičlenná skupina válečníků byla železnými vraty vpuštěna do gladiátorské zbrojnice, kde jim byla trenérem dána možnost řádně se připravit na nadcházející boj. Někteří muži vzali do rukou těžká kopí a štíty, jiní se naopak vrhli k velké zásobě dýk, krátkých mečů a pomalých válečných kladiv. Po několika minutách si všichni bojovníci vybrali výstroj dle svého gusta a byli poslání k bráně, která vedla do centrálního kruhu, ve kterém se odehrávaly souboje na život a na smrt. Za hlasitého jásotu publika vstoupili do jeho středu. Velká pranice byla započata ihned po odříkání jmen zúčastněných. Všichni bojovali proti všem. Nakonec krvavou šarvátku přežil jen mohutný rek s obří válečnou sekerou, s jejíž pomocí většinu oponentů rozsekal na kusy. Za své velkolepé vítězství byl pořadateli řeže odměněn listinou, která mu zajistila účast v příštím zápase.
Předchozí odstavec prakticky prezentuje základní náplň Mirage: Arcane Warfare. Po většinu času tu budete bojovat buď s jednotlivci, nebo proti uceleným skupinám válečníků, kteří se budou na rozsáhlých mapách snažit zlikvidovat vás i vaše bratry ve zbrani. Hra je cílena primárně na souboj více hráčů, scénář pro jednotlivce tu tím pádem nenajdete. Její základní principy se však máte možnost naučit v rámci krátkého sólového tutoriálu, který vám ukáže jak bojovat a efektivně využívat škálu schopností, kterými disponují nabízené herní charaktery.
Válečník, čaroděj a tlusťoch
První postavou, kterou si máte možnost navolit je Tarant, jenž užívá při boji převážně těžké zbraně. Druhou volitelnou třídou je Vigilist, který odráží rány ostatních za pomoci velkého štítu a pořádně nabroušeného kopí. Do zad se této dvojici snaží dostat Vypress, který se specializuje hlavně na rychlost a útoky ze zálohy. Z dálky se o tento zákeřný charakter postará vědomostmi oplývající Alchemancer, jenž své protivníky eliminuje skrze ničivá ohnivá kouzla. O základní podporu party se v Mirage: Arcane Warfare stará pasti rozhazující Tinker. Zdraví vám však nevyléčí, na to tu je obtloustlý Entropist, který životy svých společníků zachraňuje z malého létajícího koberce.
„Při střetu samozřejmě není možné využívat všechny dovednosti a dostupné zbraně. Před vstupem na bojiště si vždy musíte zvolit předmět, kterým se budete ohánět, a tři schopnosti, které budete v příštích minutách používat.“
Každý herní charakter využívá v boji jinou škálu dovedností a zbraní. Zmíněný Entropista má kupříkladu k dispozici síly vysávající paprsek, odrážející se magické střely, uzdravovací granát, léčivou fontánu, létající koberec a kouzelný projektil, na který se může přenést. Osobně jsem si nejvíce zamiloval štítonošku Vigilist, která dokázala díky svým schopnostem zpomalit nebo dokonce zastavit postup většiny nepřátel. Její efektivita v boji byla natolik vysoká, že jsem s ní byl často schopen zdolat bez větších problémů klidně i dva protivníky naráz.
Při střetu samozřejmě není možné využívat všechny dovednosti a dostupné zbraně. Před vstupem na bojiště si vždy musíte zvolit předmět, kterým se budete ohánět, a tři schopnosti, které budete v příštích minutách používat. Má oblíbená štítonoška si kupříkladu mohla do svých spanilých ruček vzít buď pomalé kopí, nebo krátký oštěp, který jí umožňoval útočit častěji ale méně efektivně než s prvním zmíněným. Mimoto bylo možné její talenty zaměřit defenzivním či ofenzivním směrem. Já sám jsem preferoval silný energický štít, protivníky omračující vlnu a plošné silové pole, které bránilo mé společníky v jeho nitru.
Snížená atraktivita
Štítová hradba mé bojovnice byla efektivní hlavně ve městech, kde jsem mohl plně využít úzké cesty mezi jednotlivými kontrolními body. V otevřenějších lokacích a arénách se mi už tolik neosvědčila. Variace oblastí mi v Mirage: Arcane Warfare přišla relativně pestrá. Na svých cestách jsem zavítal na zbožím přeplněná tržiště, do pískem zavátých měst a polorozpadlých ruin. Celkem je nyní možné navštívit jedenáct map, které lze hrát v různých herních modech. Pro fanoušky klasiky tu je držení strategických bodů, aréna pro boj muže proti muži, nošení vlajek nebo dobývání pevností, které je spojeno s tažením mocného artefaktu do středu báze nepřítele, kde nakonec exploduje.
„Za sebe nákup tohoto umírajícího multiplayerového dílka nemohu doporučit, protože jeho životnost zřejmě nebude dlouhá. V případě, že se rozhodnete do něj i přes mé varování zainvestovat, předem počítejte s tím, že si bez přátel moc nezahrajete.“
Hlavní otázkou je, zda má smysl kupovat hru, která je prakticky již nyní polomrtvá. Velké množství serverů je totiž prázdných či poloprázdných. Když už narazíte na plnější místnost, většinou je tam tak vysoká odezva, že si moc nezahrajete. Osobně bych uvítal přítomnost offline režimu, který by mi umožnil hrát s přáteli na určité úrovni alespoň proti nepřátelům, jež by ovládala umělá inteligence. Absence této možnosti značně snižuje atraktivitu celku, protože časem si ho prostě nebudou mít osamělejší hráči s kým zahrát.
Má to smysl?
Pokud se tvůrcům časem podaří naplnit poloprázdné servery, možná se z jejich díla stane obstojný titul pro více hráčů. Základní předpoklady na to má, disponuje totiž vcelku zajímavě navrženým soubojovým systémem, jasně definovanými třídami a dobře navrženými bojišti. Jeho největším problémem je samozřejmě nedostatek hrajících jedinců, který lze zřejmě vyřešit jen přechodem na free-to-play.
Za sebe nákup tohoto umírajícího multiplayerového dílka nemohu doporučit, protože jeho životnost zřejmě nebude dlouhá. V případě, že se rozhodnete do něj i přes mé varování zainvestovat, předem počítejte s tím, že si bez přátel moc nezahrajete. Ke koupi tím pádem zkuste přemluvit minimálně tři další boji nakloněné společníky, kterým se líbilo předchozí dílo Torn Banner stejně jako vám.
Verdikt
Mirage: Arcane Warfare není vůbec špatný titul, jeho hlavním problémem je skomírající hráčské jádro, jehož stabilita je pro tento typ her zásadní. V dlouhodobou životnost tohoto díla moc nevěříme, z toho důvodu ho nemůžeme ani přes kladně působící hodnocení doporučit.
