3D technologie, aneb bublina hodná splasknutí?!

Pokud jste posledních 5 let nežili na místě, kterému je lidská civilizace cizí, pak vám nemohl uniknout fenomén, nesoucí název 3D. Je tomu tak, 3D zobrazení nám je vnucováno téměř všude, minimálně co se týče elektroniky. Především výrobci na dálném východu se snaží 3D technologie procpat všude a udělat stereoskopickou 3D díru do světa. Je to ale správné? Má 3D pro běžného uživatele smysl a reálné využití? Není to jen veliká bublina, která co nevidět splaskne? Odpověď na tyto a spoustu dalších otázek najdete ve vámi právě čteném příspěvku.

Historie

Ačkoliv se může zdát, že je tu s námi 3D teprve chvíli, není tomu tak a i tato technologie má svoji historii. Již na konci 19. století jsme se s touto technologií mohli historicky poprvé setkat. byly promítány dva filmy naráz a pozorovatel se na ně díval pomocí stereoskopu. I když byla tato metoda funkční, byla značně nepraktická a naprosto nevhodná pro použití v kinech. První 3d kameru si nechal patentovat frederick Eugene Ives, a to již v roce 1900. 3D anaglyfická projekce použivá červeno-zelené brýle. Poprvé byla představena veřejnosti již v roce 1915. Edwin S. Porter a William E. Waddell v divadle Astor představili veřejnosti několik testovacích snímků, včetně záběrů Niagarských vodopádů. Postupem času se 3D technologie zdokonalovala a stále zdokonaluje. 3D tu bylo, je a i nadále bude. Mnoho lidí si ale myslí, že 3D technologie je prostě 3D bez rozdílu. Není to pravda, 3D rozdělujeme ještě na několik typů, o kterých si nyní něco povíme.

3D Technologie – Jakou cestou se vydáte vy?

Jak již bylo zíněno, není 3D jako 3D. Každý "typ" 3D má své klady a zápory, ale již předem mohu říci, že si zkrátka nevyberete, nic není dokonalé a 3D rozhodně není vyjímkou, ba naopak. Princip všech 3D technologií je stejný a liší se pouze v detailech, ovšem základní myšlenka je vždy stejná. Jde o to, promítnout každému oku jiný obraz, což dnes už takový problém není, mozek si to pak celé zpracuje a rázem vidíme prostorově, to je celé kouzlo 3D. Ačkoliv se to může zdát jako snadné, ani dnes nenaleznete dokonalou 3D technologii, která by se dala zcela normálně používat, bez újmy na zdraví, což pochopitelně souvisí i s již zmíněným „oblbováním mozku“.

3D sem, 3D tam

O jednotlivých 3D technologiích se zde nebudu rozepisovat z 2 prostých důvodů. Jednak by vás to za chvíli začalo nudit a jednak si myslím, že není nutné znát všechny „typy“ 3D a sám si musím položit ruku na srdce a říci, že bych ty dané informace nesepisoval prostřednictvím vlastních vědomostí. Řekneme si tedy jen něco málo, abychom byli v obraze.

3D brýle rozdělujeme do 3 kategorií a to na brýle pasivní a aktivní. Pasivní brýle nijak zvlášť neřešíte, prostě si je jen nasadíte a užíváte si 3D efekt, ovšem obecně je známo, že s touto technologií dochází jak ke ztrátě Jasu, tak ke ztrátě barev (záleží na konkrétní použité technologii, jelikož třeba polarizačn brýle těmito neduhy netrpí a jedná se o nejlepší možné 3D) jelikož se převážně používají brýle s modro-červenými sklíčky, především díky jejich ceně a tím pádem se pro uživatele stávají použitelnější, než 2. skupina, brýlí aktivních. Tyto brýle jsou o něco složitější, je zde zastoupena už nějaká ta širší elektronika, tyto brýle obvykle potřebují externí monitor. Na trhu jsou dokonce i brýle, které mají pro každé oko svůj vlastní displej a další externí tedy není potřeba. Mezi hlavní nevýhody patří jejich cena, nutnost vlastnit 3D panel s obnovovací frekvencí minimálně 120hz. Právě v tomto spočívá snad největší výhoda brýlí pasivních, s těmito brýlemi a technologií pro ně určenou si vystačíte klidně s 60hz panelem.  

Jako poslední mínus bych označil znatelnou ztrátu jasu. Poslední technologií je Autostereoskopie. Tato technologie nevyžaduje žádné speciální brýle a nedochází ke ztrátě barev či jasu, ani cena není hlavní nevýhodou této technologie. Tím hlavním neduhem je fakt, že se na daný 3D displej musíte dívat z jednoho, předem daného úhlu, v opačném případě by jste nebyli schopni žádný 3D jev spozorovat. Ovšem i tento neduh se dá částečně vyřešit pomocí aktivního 3D displeje, který je schopen sledovat oči pozorovatele a podle toho mu 3D vjem přizpůsobit. Ale jak již bylo řečeno, jedná se pouze o částečné řešení tohoto nepříjemného neduhu.

Co se týče reálného využití, pasivní brýle jsou používány především v kinech (polarizační technologie), aktivní brýle jsou pak nutné kupříkladu u technologie Nvidia 3D vision (technologie využívajíc zatmívací brýle), autostereoskopie je pak použita kupříkladu v nové kapesní konzoli od Nintenda s názvem 3DS, které ovšem disponuje pasivním displejem, vybaveným polarizační technologií. Všechno to zní sice hezky, ale nic není dokonalé a co se týče 3D zobrazení, zde to platí jak už jste se mohli přesvědčit v předchozích řádcích, dvojnásob, nedokonalost 3D technologií může mít negativní  vliv na naše zdraví.

S nedokonalostí nejhlouběji sejdeš

 Z výše uvedených typů 3D technologie si je vskutku těžké vybrat. Co se týče nejlepšího možného 3D zážitku, vévodí Autostereoskopie, ovšem je zde nutnost setrvávat v určitém úhlu, aby se vůbec 3D efekt dostavil, nadruhou stranu zde nejsou potřeba brýle, ovšem cena také není zrovna přívětivá. Pokud si vezmeme 3D za pomoci analgyfu (červeno-modré brýle) jedná se o nejméně náročné 3D na vaši peněženku. Ovšem potýkáme se zde s problémy jako je velmi znatelná ztráta barev a 3D vjem menších rozměrů, než u ostatních 2 typů 3D zobrazení. Vememe-li si třeba 3D vision, 3D vjem je opravdu veliký (vyzkoušeno), ovšem potýkáme se zde s problémy jako ztráta Jasu a opět vyšší cena.

Ovšem tím největším problémem všech 3D technologií je ještě jiná věc. Tou je její negativní vliv na naše drahocenné zdraví. Tím, že všechny 3D technologie "oblbují mozek" se dříve nebo později dostaví alespoň jeden ze zdravotních problémů spojený s 3D. Jistě, záleži na jednotlivém jedinci jak jeho tělo na 3D bude reagovat, ovšem dříve nebo později se dostaví migréna (bolest hlavy) či bolest očí, která může vést až ke zhoršení zraku. Tonuto tvrzení dokonce nahrává fakt, že v případě zakoupení 3D televizoru máte společně s manuálem v krabici od produktu i varování o riziku na lidské zdraví používáním této technologie. Dokonce i lékaři nedoporučují používat jakoukoliv 3D technologii déle, než 30 minut právě kvůli problémům, s ní spojenými.

Nejen naši, ale především obchodníci z dalekého záopadu se nám snaží namluvit, jak je 3D "cool" a všichni to musíme mít, jinak přicházíme o několikanásobně větší divácký zážitek. Není tomu tak, ti co o něco přicházejí jsou lidé pravidelně používajíc tuto technologie, jelikož s trochou nadsázky můžeme říci, že přicházejí o své zdraví, které jim nikdo nezaplatí. Je to trochu úsměvné, když se od velikánů jako Sony,LG, nebo Samsung dozvídáme jak jsou 3D technologie neškodné a zábavné a přitom u svého televizoru mají upozornění pojednávající o nemalých rizicích jejich 3D televizoru. Je to pouze marketing a obrovská bublina, která se čím dál více blíží ke svému zániku (Tak, jak ji známe dnes). Na 3D je totiž stále příliš brzy. Je to stejná situace jako s příchodem SSD médiích, které přišli příliš brzo, již na začátku 90 let (Flash kart nesoucí formát PCMCIA) Bylo to předražené, pro normálního uživatele naprosto nevyužitelné, tím pádem se kruh potencionálních zákazníků zůžil na malé kolečko, v němž svoji pozici měli lidé jako ředitelé bank, nebo obchodní manažeři. Skutečná éra a význam SSD disků přichází až v dnešní době, kdy jsou dokonce vnímány, jako něco nového a revolučního.

Většinou ale podobné "úlety" přijdou za pár let, ovšem už dotažené a navrhnuté tak, že pro širokou veřejnost mají opravdový význam a přesně toto se velice pravděpodobně může stát i s fenoménem nesoucí název 3D.

Tak, můj čas sloužící k ventilaci svých myšlenek již vypršel, co si myslíte vy o 3D technologiích a jejich budoucnosti? Svůj názor můžete sdílet v diskuzi pod článkem. Jinak byl bych velice rád za každou podporu, která bude mít za následek odolnější obranu proti komandu šurikenových vrhačů, děkuji...