V další části seriálu o historii Bohemia Interactive se podíváme na vše důležité ohledně jednoho z nejnovějších projektů, simulátoru vrtulníků Take On Helicopters.
Místo války vrtulníky
S Take On Helicopters, dalším projektem mníšeckého studia, vývojáři v Bohemia Interactive splnili to, co několikrát prohlásili už v minulosti. Že končí s válečnými simulátory, alespoň dočasně. V roce 2010 se tak pustili do simulátoru civilního, zaměřeného na obyčejné vrtulníky. Pro potřeby Take On Helicopters přitom vytvořili tvůrci novou verzi enginu Real Virtuality. Dalo by se říci, že tato verze je někde na pomezí verze enginu v Armě 2 a enginu chystané Army 3, aspoň podle slov Jorise-Jana van 't Landa, jednoho z designérů hry a vedoucího celého projektu. Proto tato verze enginu nemá konkrétní číselné označení. Pokud jde o jeho hlavní přednosti oproti předešlým verzím, měl disponovat především propracovaným systémem mraků a celkově vzdušného prostoru, což hraje v případě simulátoru vrtulníků nezbytnou úlohu.
Vývoj Take On Helicopters by se každopádně dal považovat za nejlépe organizovaný tvůrčí proces v historii studia. Přinejmenším z pohledu veřejnosti nebyl nejmenší důvod k obavám, už od oznámení na konci března 2011 vypadala celá hra slibně. Především pro fanoušky Army byla představa simulátoru civilních vrtulníků na Real Virtuality enginu nesmírně slibná. Zvlášť poté, co bylo oznámeno, že se bude celá hra odehrávat v Seattlu, zpracovaném přesně podle reality.
Nutno však říci, že ostatní si Take On Helicopters během vývoje nijak zvlášť nevšímali. Vydaných screenshotů a trailerů bylo sice dost, ale neznalí hráči si jich málokdy všimli. Často totiž vznikaly dojmy, že jde jen o nějaký nevýrazný a skromný simulátor, který se s rozsahem jakékoliv Army nebo Operace Flashpoint nemůže rovnat. Co velkého a zajímavého by přece mohly nabídnout obyčejné civilní vrtulníky. Co na tom, že znalci her od Bohemia Interactive brzy zjistili, že se o žádné skromnosti mluvit nedá. Co na tom, že jsem já sám, stejně jako několik dalších českých herních redaktorů, měl možnost navštívit sídlo Bohemia Interactive a vidět hru v dost pokročilé a nesmírně lákavé podobě, abych si odnesl množství velmi pozitivních dojmů. Neznalé hráče zkrátka Take On Helicopters málokdy zajímalo.
Navzdory tomuto faktu se vývojáři rozhodli k rozsáhlé propagaci celé hry. Screenshoty a trailery totiž nebyly všechno, za zmínku stojí především Community Preview, speciální přídavek do Army 2: Operace Arrowhead, který umožnil každému vlastníkovi vyzkoušet si jeden z vrtulníků, jenž Take On Helicopters nabízí, včetně nesmírně pokročilého a realistického ovládání a modelu létání. Mezi příznivci se Community Preview rychle ujalo, došlo k velké zpětné vazbě, která napomohla vývoji celé hry, a kromě toho bylo už tehdy vidět, že bude mít Take On Helicopters s Armou společného víc, než jen engine. Chvíli před vydáním na podzim 2011 navíc Bohemia Interactive vydalo beta verzi pro všechny, kteří si hru předobjednali na své distribuční síti, Bohemia Interactive Store. Pro potřeby redaktorů byla zase vydána preview verze, která nabídla totéž co beta, tedy několik misí, slušné množství vrtulníků, velkou část Seattlu a také editor. Jeho uživatelské rozhraní se sice od Army dost liší, všechny jeho principy a možnosti se však nijak zvlášť neliší od editoru v Armě 2.
Vzdušný prostor nad Seattlem
Take On Helicopters nakonec vyšlo celosvětově 27. října 2011, nejprve však pouze v rámci digitální distribuce (nejen na Bohemia Interactive Store, ale i na Steamu). Vydání krabicových verzí nastalo až později, vždy v závislosti na každé zemi. Hra každopádně hned ukázala, že opravdu nejde jen o nějaký běžný simulátor vrtulníků, ale o nesmírně rozsáhlý titul. Nechyběla prakticky žádná součást hry, která byla důležitá v předešlých počinech Bohemia Interactive. K dispozici tak bylo množství tutoriálů pro výuku všeho potřebného a samostatných scénářů, které se vyznačovaly velkou variabilitou a většinou také náhodně generovanými úkoly. Pokud jste si chtěli vytvořit něco vlastního, editor vám byl plně k dispozici, oproti předešlým titulům byl navíc obohacen o speciální body trasy určené přesně pro potřeby vrtulníků.
Chybět nesměla ani hra více hráčů a příběhová kampaň. V ní hrál tentokrát hlavní úlohu muž jménem Tom Larkin, který musí se svým bratrem Joem udržet v chodu rodinnou firmu zaměřenou na vrtulníky, kterou zdědili po svém otci. Z rutinních úkolů všude po Seattlu se ale postupně stane nelítostný konkurenční boj se společností Vrana Corp, a co víc, během celé kampaně se objeví i pár starých známých postav. Z Operace Flashpoint je přítomen pilot Sam Nichols a z Army 2: Private Military Company se objevil hlavní protagonista Brian Frost a jeho kolega Henry Asano. Tím pádem není Take On Helicopters z hlediska příběhu nějakým separátním projektem, ale naplno zapadá do příběhu Army a Operace Flashpoint, tím pádem tvoří celistvé univerzum (tzv. Armaversum), což na herní scéně není úplně běžné. I díky tomu příběhová kampaň u fanoušků zabodovala, stejně jako velkou otevřeností. Zatímco u Army fungovala příběhová kampaň většinou jako přímý sled misí, tentokrát je k dispozici heliport, na němž si kromě povinných příběhových misí můžete vybírat i množství nepovinných úkolů, a navíc vylepšovat a upravovat vrtulníky, které ve hře vlastníte.
Take On Helicopters však muselo z hlediska herních prvků přijít i s něčím zcela novým, a to s časovými výzvami. V nich máte vždy určenou trasu, na níž musíte s vrtulníkem létat skrz červené kruhy v co možná nejkratším čase. V tomto případě šlo o opravdovou výzvu, která vás navíc nejlépe naučí, jak správně a přesně létat. Skvěle přitom zapůsobilo i prostředí. Seattle se ukázal jako opravdu velká a detailní mapa, která sice ze země vypadá mizerně, ale ze vzduchu, což je v tomto případě nejdůležitější, dokáže Seattle rozhodně zapůsobit. Stejně jako druhá mapa, která hraje důležitou roli v příběhu, a to jižní Asie. Její název znovu mluví za vše, jde zkrátka o obrovskou a dobře provedenou mapu na motivy Asie, kde nechybí ani oblast Shapur z Army 2: British Armed Forces. Jako takový bonus navíc Take On Helicopters obsahuje i drobnější mapu obsahující ropnou plošinu uprostřed moře. Nezapomnělo se však ani na silný soundtrack. Ten však tentokrát slyšíme jen v kokpitech vrtulníků, nejde tedy o přímý hudební doprovod. Hra přitom nabídla množství různých hudebních stylů, stejně jako několik skladeb z Operace Flashpoint, což v řadě hráčů znovu navodilo slušnou nostalgickou náladu.
Bez chyb to nejde
Ani Take On Helicopters se však neobešlo bez chyb. Mezi ty nejdůležitější rozhodně patří vysoké nároky na hardware, což už se stalo v případě her od Bohemia Interactive klasikou, a také časté pády hry. Situace, že se hra uprostřed nějaké akce z ničeho nic sama ukončila, nebyla zpočátku vůbec výjimečná. Došlo také na řadu menších chyb, řada hráčů a recenzentů si navíc stěžovala i na fakt, že Take On Helicopters obsahuje jen tři typy vrtulníků, lehké, střední a těžké. Většině příznivců však tři typy bohatě stačily, navíc hra nabízí i několik zástupců armádních strojů, které jsou schopné rychle a účinně střílet (vhodné především pro hru více hráčů). Recenze byly nicméně poměrně často rozporuplné, i když téměř nikdy nedošlo na vyloženě negativní recenze. Hodnocení se většinou pohybovalo mezi 70 a 80 procenty. Já jsem dal hře 8 bodů z deseti, vrtulníky si mě totiž opravdu získaly.
Budoucnost vrtulníků
Ani tentokrát Bohemia Interactive nezapomnělo na dodatečnou podporu. Patche a záplaty se staly samozřejmostí, stejně jako dodatečný obsah. Take On Helicopters se nejdříve dočkalo placeného rozšíření s podtitulem Hinds. Ještě před finálním oznámením přídavku vydali tvůrci několik náznaků, které poukazovaly na přidání vrtulníků Mi-24 Hind. To se nakonec stalo, z čehož měli hráči velkou radost. Hinds, vydané 15. března 2012, se zaměřilo především na tři typy známého vrtulníku, a to Mi-24P, Mi-24V a Mi-35 Superhind, vše navíc v několika různých barvách a nástřicích v závislosti na zemi. Nechybí tak Hind používaný českou nebo kubánskou armádou.
Dostalo se také na čtveřici samostatných scénářů, které sice nebyly zrovna originální nebo výjimečné, ale i tak dokázaly zabavit, stejně jako série časových výzev. Hind je rozhodně něco jiného než civilní vrtulník, ale i tak byla snaha prolétat kruhy v časovém limitu dost zábavná a chytlavá. Jenom škoda, že se nedostalo alespoň na krátkou příběhovou kampaň nebo tutoriály. Hind je totiž už "od přírody" schopný střílet, a zatímco ovládání samotného stroje je shodné s civilními vrtulníky původní hry, systém střelby je prakticky totožný s Armou 2, v níž Hind taktéž nemohl chybět. Tak se stalo, že nováčci, kteří nikdy s Armou nepřišli do styku, nebyli ve většině případů schopní prakticky nic trefit.
11. května došlo na další přídavek, tentokrát bezplatný, jenž nesl název Noisecontrollers. Vznikl totiž ve spolupráci s Basem a Arjanem, dvojicí hudebníků, kteří si říkají právě Noisecontrollers. Tím pádem se přídavek zaměřil především na hudební stránku, a tak je díky němu možné ve všech vrtulnících ve hře poslouchat dost netradiční a rytmickou muziku z alba E=nc2. Noisecontrollers také přidalo 14 časových výzev, speciální nástřiky na vrtulníky s příslušným motivem a také postavy obou hudebníků, které bylo možné využít třeba v editoru.
O pár měsíců později, konkrétně 14. září, se Take On Helicopters dočkalo ještě jednoho bezplatného přídavku, Rearmed. Ten dovoluje přenést do hry veškerý obsah z Army 2, datadisku Operace Arrowhead i přídavků British Armed Forces a Private Military Company. Vše je přitom plně využitelné v editoru, přímo v Take On Helicopters je díky tomuto přídavku dokonce možné pustit několik samostatných misí nebo celou kampaň Private Military Company. Tedy za předpokladu, že některý výše zmíněný titul vlastníte. Díky Rearmed vznikla řada zajímavých fanouškovských videí, za zmínku stojí především The Beginning of Sorrows, ukazující fiktivní útok Rusů na Seattle. Ačkoliv Take On Helicopters z hlediska modů nezaznamenal ani zdaleka takový úspěch jako jakýkoliv předešlý titul od Bohemia Interactive, alespoň v tomto případě došlo na skvělou invenci ze strany fanoušků. Vydáním Rearmed nicméně vývoj Take On Helicopters skončil, tím pádem končí i dnešní kapitola.
Další kapitola bude zaměřená na další významný projekt poslední doby, a to ambiciózní Carrier Command: Gaea Mission.
