Clandestine – kooperační béčko

Vytvořit kvalitní a hlavně osobitý stealth titul není nic jednoduchého. Za posledních pár let se v tomto žánru pohybují a prosazují jen výrazná jména. Agent 47 a Sam Fisher si na této frontě uzurpují prakticky všechnu pozornost. Občas se sice na scéně objeví i menší projekty, jejich šance prorazit je však mizivá.

Nezávislé studio Logic Artistsse, které doposud pracovalo převážně na tahových strategiích, se o to přesto pokouší. Jejich první stealth kooperace Clandestine představuje úplný odklon od jejich předešlé práce, možná právě proto se rozhodli vypustit jejich titul nejprve do vod Early Accessu. Ten dal vývojářům velký prostor k vyladění jejich díla. Po roce usilovné práce tu máme konečný plod jejich snažení, stojí za to ho okusit?

Konec černobílé éry

V období studené války zažívalo špionské povolání zlaté časy. Černobílá éra ale nemohla trvat věčně, díky pádu Sovětského svazu se svět tajných služeb změnil. Místo vytouženého klidu a míru se ale na scéně po pěti letech objevil zcela nový hráč, který začal bez slitování likvidovat členy všech konkurenčních rozvědek. Napadeným organizacím nezbylo tedy nic jiného, než se spojit a vytvořit skupinu, složenou z jejich elitních zaměstnanců. Do projektu Kingbridge Executive byli nakonec vybráni jen dva agenti. Jejich úkol je jasný, musí najít a eliminovat tajemného protivníka, který všem pije krev.

„Každá z postav vám poskytne zcela odlišný typ hratelnosti.“

Cesta za záhadnou organizací vás provede skrz řadu dobře navržených lokací. Na vaše hrdiny čeká Varšava, Londýn, Mexico City a Paříž. Každé z míst, na které zavítáte, má své osobité kouzlo. Průchod úrovněmi není vůbec špatný, jediné co mi vadilo, byla přílišná linearita jednotlivých misí. Vždy jdete prakticky z bodu A do B. Schází mi tu výraznější přítomnost svobody, která je kupříkladu přístupná u větších projektů. Původní série Hitman by o tom mohla vyprávět.

Příběh jako takový je spíše béčkového formátu. Autoři se z velké části snaží inspirovat starými filmy z 90. let. Zápletka sice není špatná, ale žádný Tom Clancy to rozhodně není. Na podobné úrovni jako hlavní linie jsou i cut-scény a voice-acting. Oba zmíněné prvky by krásně zapadly do časů již dávno minulých. V současnosti ale nemají šanci obstát. Situaci zachraňují snad jen volby, které můžete při hraní primárního děje udělat. Bez nich by na tom byla Clandestine hodně špatně.

Dynamická dvojka

Tým specialistů, který byl zmíněn již v předchozích řádcích, se skládá ze dvou profesionálů. Prvním účastníkem sebevražedné mise je špionka Katia Kozlovová. V její kůži se zaměříte převážně na infiltraci do objektů. V té vám pomůže Martin Symborský, hacker, jenž dokáže prolomit jakýkoliv bezpečnostní systém. Pokud budete hrát Clandestine osamoceni, dostanete pod kontrolu oba příběhové protagonisty. V kooperaci si naopak každý hráč vezme jednoho z hrdinů, což je v praxi zábavnější.

Každá z postav vám poskytne zcela odlišný typ hratelnosti. Katie je tu hlavně pro milovníky tiché akce, její ovládání si každý fanoušek TPS rychle osvojí. Po většinu času s ní budete proklouzávat stíny. Když vás to náhodou přestane bavit, můžete začít likvidovat vaše nepřátele za pomoci nervového plynu a pistole s tlumičem. Její prioritou číslo jedna je infiltrace beze svědků.

Hacker Symborský vám nabídne hru z naprosto odlišné perspektivy. Na bojiště se totiž osobně nevydává, místo toho sleduje celou situaci na obrazovce svého monitoru. Ta je rozdělená na čtyři části. V první sekci je vidět síť terminálů, skrz které se Martin dostává do PC, jež jsou v ní zapojena. Z nich následně čerpá různé typy informací. Jedinou překážku na jeho výpravě za informacemi představují firewally a správce sítě. Tyto dvě položky mu dokáží často znepříjemnit život.

„Postava hackera patří mezi nejvýraznější aspekty Clandestine.“

Druhá sekce prezentuje taktickou mapu, po které se Katia právě pohybuje. Díky perfektnímu přehledu tak může Martin otevřít některé dveře ještě před tím, než se k nim jeho kolegyně dostane, což jí občas může zachránit holý život.

Třetí část ukazuje kamerový záznam. Základní obraz bude vysílán ze snímače, který má na sobě Katia, je tu však i možnost zaměřit se na kamerový systém vašich nepřátel. Díky vám nebudou mít prostor k tomu, aby se zaměřili na vaší kolegyni a ještě jako bonus vám pomůžou označit neustále se pohybující protivníky.

Závěrečným obrazem je konzole, na níž je ukázán primární úkol mise. Postava hackera patří mezi nejvýraznější aspekty Clandestine. Dá se říct, že efektivně posiluje prvek kooperace, který by bez tohoto charakteru nebyl tak kvalitní.

Nedodělek jak má být

Ne zrovna příjemným překvapením pro mě byla umělá inteligence. Protivníci reagují ve většině případů zcela nelogicky, pokud se jim nepostavíte přímo před čumák, plně vás ignorují. Když se vám podaří před nimi utéct do uzavřené místnosti, naprosto ignorují fakt, že jste z ní neměli jak odejít. Pokud vás nenajdou, prakticky pracují s myšlenkou, že se vaše postava vypařila jako pára nad hrncem. Popravdě jsem tak špatnou AI již dlouho neviděl.

„Kdyby se tvůrci vrátili v čase a uvedli svůj titul před pár lety, jistě by u většiny hráčů sklidili ovace.“

Technická stránka se taky moc nepovedla, hra přes svůj pofiderní vzhled není schopná udržet ani 60fps. Animace též vypadají tragikomicky a hlavně se neustále opakují, pestřejší paleta likvidací by rozhodně neuškodila. Možná bych pak neměl pocit, že posílám do mrákot stále stejného protivníka. Smutně vypadá i pohyb samotné hrdinky, která není schopná vyjít ani ten nejmenší schůdek bez toho, abyste nemuseli zmáčknout definovanou klávesu pro šplhání. Samostatnou kapitolou jsou bugy, ale ty má snad každá hra a i bez jejich uvedení působí Clandestine jako celek dostatečně chatrným dojmem.

Cesta do minulosti

Kdyby se tvůrci vrátili v čase a uvedli svůj titul před pár lety, jistě by u většiny hráčů sklidili ovace. Jejich systém hackování, kooperace a možnosti voleb nejsou špatné. Problém je, že hra jako celek není zrovna nic dechberoucího. Jedná se spíš o průměrné dílo, které trpí zastaralou grafikou, tupou AI, špatnými animacemi, nevýrazným příběhem a bugy. Vývojáři ve velké míře promarnili potenciál, který byl z jejich práce cítit v Early Accessu, rozhodně to mohlo dopadnout o hodně lépe. Za 22 euro na trhu pořídíte i kvalitnější kousky než je tento. Jde jen o další průměrnou stealth akci, kterých jsou na herní scéně mraky.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.