Construction Simulator 2015 - pach virtuálních montérek

Již jsme si navykli na každoroční přírůstky do rodiny sportovních her či AAA sérií a jejich podobnost akceptujeme a kvitujeme. Občas se však najdou série, u nichž je periodické vydávání tak trochu na pováženou. Je sice pravda, že loňský Construction Simulator, honosící se číslovkou 14, se podíval pouze na mobilní zařízení disponující Androidem, letos se ovšem se vší pompou vrací na počítače. A rovnou mohu říct, že nepůjde o kdovíjak velkolepé vystoupení.

Construction Simulator 2015 spadá do segmentu simulátorů, které by se daly definovat jako tak trochu “za vlasy přitažené” už jenom proto, že simulují činnosti, kterým by se normální herní designéři zpravidla vyhýbali jako čert kříži. Zde naopak takové práce hrají prim. Hra prezentuje s tradičním pseudo-fetišistickým nadšením rýpání do drnu jako napínavou řežbu a převoz tvárnic jako zábavu filmovějšš než všechny díly Call of Duty dohromady. Realita je přirozeně úplně jinde a zdaleka nejnapínavější částí hry jsou nekonečné obavy z toho, kdy si zase fyzikální model hry usmyslí odpálit ten či onen blok materiálu někam na oběžnou dráhu Jupiteru. Obecně je tak bezproblémové hraní hry prakticky nemožné, ale nepředbíhejme.

Již z názvu plyne, že ve hře budeme především konstruovat, stavět. A to je také (částečně) pravda. Dočkáme se tak bagrování, zvedání jeřábem, válcování, převážení, lití betonu, vysypávání a… to je tak vše. Čistě ruční práce se (naštěstí) nedokazí, na vrtání nebo sváření můžete rovnou zapomenout. I přes to hra ovládání vaší postavy nabízí. To nicméně slouží pouze k přesunu mezi vozidly nebo komunikaci s několika málo NPC postavami, které postávají kolem. Chudý výběr pěších činností naštěstí vzhledem k příšerným animacím ani trochu nezamrzí. Nadšení ochladne ještě více, když si uvědomíte, že mnohem více něco někam převážíte, než abyste aktuálně prováděli práci. Většina zakázek, které ve hře plníte, se totiž sestává z úkolu “Převez X něčeho a Y něčeho z Z do P”. Vozíte tak cihly, tašky, sazenice, kontejnery, sem tam něco vykopete nebo zválcujete a zase odvážíte suť. Vzhledem k tomu, že je neustálé nakládání a vykládání neuvěřitelná otrava, stávají se pak ze hry opravdová muka.

Z technického hlediska jde o katastrofu. Graficky titul rozhodně neoslní, i přesto je optimalizace naprosto otřesná. Na průměrných sestavách těžce hratelné, se záškuby se setkáte dokonce i na těch nejvýkonnějších sestavách, což už jde naprosto mimo moje chápání. Abych jen nekritizoval, modely a animace různých dílů vehiklů, které ve hře proháníte, jsou zpracovány na jedničku. Všelijaké písty, vzpěry a otočné elementy do sebe uspokojivě zajíždějí a všelijak se vykrucují, což dokáže jednou dvakrát příjemně zahřát u srdce. To se však rozhodně nedá říct o jízdním modelu. Náklaďáky si to po silnicích (i mimo ně) hasí s grácií hatchbacků, při nehodě objektem buďto záhadně projedete, nebo nastane reakce podobná baseballovému odpalu následovanému desítkami odrazů a salt. Autoři vás navíc nijak nedrží na silnicích, můžete vesele drandit po lukách a lesích a užívat si nulového vlivu povrchu na jízdní vlastnosti strojů. Bonusem jsou pak stromy tvořené obyčejnou nehmotnou texturou. Kam se hrabe Forza Horizon 2.

Ovládání celkem sympaticky využívá dvou analogových páček gamepadu (při bagrování), jinak je naprosto standardní a na poměry hry poměrně intuitivní. To je ale vykoupeno velice krokolomnou kontrolou pomocí klávesnice a myši. Pokud opravdu chcete hru zkusit, nezapomeňte na pořízení ovladače, jinak nepochodíte. Smutná je i nápověda, která si v případě vašeho ztracení poletuje po obrazovce sem a tam jako by se nechumelilo. Potěší snad jenom poměrně profesionálně a přirozeně zpracovaná česká lokalizace, snažící se (nepříliš úspěšně) využít i profesní slang. Setkáte se tak s úsměvnými konverzacemi, jenž můžete vidět na přiložených screenshotech.

Nijak pozitivně se bohužel nedá mluvit ani o ostatních aspektech hry. Ozvučení je nevýrazné, repertoár vozidel chudý, design mapy naprosto nezajímavý. Sluší se však zmínit, že již vybudované domky zůstávají na mapě v konečném stavu a při projíždění kolem se tak můžete kochat vaší prací. A nejde jenom o rodinné domky, ale i o paneláky nebo třeba stadion. Bohužel i tento sympatický prvek ztrácí na svém lesku v momentě, kdy si uvědomíte, že veškerých budov jsou ve hře maximálně tři modely, které se stále opakují (stejně jako systém jejich stavby). Ve výsledku tedy ve hře nezažijete prakticky nic víc, než vám ukáže tutoriál.