Co se stane, když se dá dohromady designér Deus Ex, výtvarník, co dělal Half-Life 2, a studio stojící za populárním Dark Messiah of Might & Magic? Vznikne úchvatně jiná hra, která překvapí i ostřílené veterány a zabaví všechny bez rozdílu.
Představte si, že jste bodyguard samotné Císařovny a místo dalšího klidného dne služby vás najdou s jejím mrtvým tělem v náručí. Naneštěstí si všichni také myslí, že jste vrahem vy samotní, takže vám nezbude nic jiného, než utéct a své jméno očistit až následně. Cesta za spravedlností (a pomstou) bude v kůži bodyguarda jménem Corvo pořádně dlouhá, takže se obrňte trpělivostí a vyčkávejte.
Pátrat totiž můžete začít až po několika letech, kdy po vás přestanou ve velkém jít místní ozbrojené složky a vůbec se celé Císařství začne jaksi rozkládat. Dobře to ilustruje jedna z částí hry, předvedená mj. na letošním Quakeconu, jež je umístěna do industriálně/rybářského městečka u ústí řeky, které v mnohém připomíná středověký Londýn. Až na to, že všechno vypadá trochu jinak - umělecké směry totiž zaostaly za rozvojem techniky a magie, takže se může stát, že renesanční budovou prorůstá supermoderní obranná věž a podivná magická pole sloužící jako ochrana proti drobným zlodějíčkům.
Nastínění atmosféry města by však ale nebylo kompletní bez popsání zmaru a nenávisti - v ulicích se totiž potulují špinaví a nemocní žebráci, v řece plují ryby břichem nahoru a skupinka strážných hází z mostu rozkládající se mrtvoly. Takhle, dámy a pánové, vypadá šílenství, takhle vypadá mor, který se pomalu rozlézá po celé zemi, a ochráněni před ním zůstávají jenom bohatí, jež si mohou dovolit zaplatit za ochranné elixíry.
Město tisíce možností
A do toho všeho přichází Corvo zavraždit jednoho jediného právníka, který svou zkorumpovaností ohrožuje všechny kolem sebe. Přestože Dishonored není open-world hrou, a místo toho vás provede sérií jasně oddělených misí, nabídne vám netradiční mix FPS, stealth akce a RPG.
Jen pro ilustraci: z městských slumů se přesunete do dobře zabezpečené čtvrti pro bohaté, kde právník žije, a okouknete všechny možné přístupové cesty. Brzy tak zjistíte, že můžete za pomoci speciální ability vyřadit bezpečnostní systém hlavních dveří a probojovat se dovnitř. Pak se ale schováte ve stínech a vyslechnete konverzaci dvou strážných, která vás navede směrem ke klíči od postranního vchodu. Nakonec se však podíváte na oblohu a zjistíte, že můžete velkou část zabezpečení prostě obejít po střechách.
Pokud by vám i tohle bylo málo, nic moc se neděje: jste v jiném, divném světě, a tak nikoho nepřekvapí, když se dovnitř budete moci dostat převtělením se do krysy nebo prostým přenesením své duše do těla jednoho ze strážných. Cestiček k úspěchu tak vede nespočet (za celou hru dokonce nemusíte nikoho zabít, i když je to údajně "pekelně hardcore") a autoři se dušují, že se to netýká jen úkolů hlavních, ale i vedlejších misí, přičemž si na své přijdou i milovníci pouhého šmejdění v netradičních zákoutích hry.
Zapomeňte na Bioshock
Za každý objev a ukázku neortodoxního herního přístupu vás totiž Dishonored odmění určitou porcí run a peněz, za něž si budete moci kupovat další vylepšení pro svou postavu. Je tak výhradně na vás, jestli se zaměříte na získávání run, které vám odemknou další schopnosti (Corvo ovládá teleportaci a již zmíněné převtělování, ale můžete se naučit i zastavovat čas, posílat na nepřítele hejna masožravých krys a další), nebo budete raději nakupovat lepší a lepší zbraně. Anebo se rozhodnete vyzbrojit sami sebe spoustou kostěných amuletů, které vylepší vaše základní dovednosti?
Všechny vychytávky však mají svou cenu, a tak se budete muset rozhodnout, jestli se raději naučíte spoustu slabších schopností, nebo se spokojíte s menším množstvím silných atp.
Využití se pak samozřejmě různí podle toho, jestli se rozhodnete hrát si na tichošlápka, nebo na Johna Ramba. Pro někoho bude nejdůležitější uhasínat louče a plížit se temnotou po stylu Thiefa, jiný zase bude vděčný za zastavování času a házení projektilů zpět na nepřátele (zvláště pokud půjde o explozivní střely z dvounohých mechanických Walkerů), nebo po vzoru záškodníka přivoláte krysu, přiděláte ji na záda bombu, převtělíte se do ní a vnesete zmatek do řad nepřátel jedním malým atentátem.
Zasaďte finální úder
Kombinování jednotlivých schopností je nedílnou součástí hry, stejně jako již tradiční kombinace zbraní a jednotlivých "kouzel." Při akci samotné hra podle všeho lehce připomíná již zmiňovaný Bioshock, ale svá zůstává ve chvíli, kdy se ocel potká s ocelí, nebo s kůží nepřátel. Chladné zbraně jsou totiž nedílnou součástí hratelnosti a jejich ovládání notně připomíná to z Dark Messiah of Might & Magic - můžete se různě krýt, určovat sílu a směr úderu a dočkáte se i poměrně brutálních zakončovacích chvatů.
A kdy že se to hry máte dočkat? Zatím se musíte spokojit s fádním oznámením, že někdy v roce 2012, ale když se znovu podíváte, jak stylové a originální má Dishonored být, určitě autorům potřebný čas dopřejete. Pravděpodobně se totiž dočkáte jedinečného zážitku ne nepodobnému tomu z Half-Life, Bioshocku, Deus Ex nebo Thiefu. Ostatně, jména tvůrců mluví sama za sebe.
