Příjemné překvapení ze staré školy.
Letošní podzim multiplayerovým FPS hrám nepřeje. Po nemastném - neslaném Call of Duty: Vanguard a bídném Battlefieldu 2042, zůstala spoustě hráčům hořká pachuť na jazyku a oči pro pláč. O to milejším překvapením je vydání multiplayerové části Halo Infinite, které připadlo na 15. listopadu. Toto datum je všem fanouškům oblíbené sci-fi série i samotného Xboxu jistě dobře známo. Před dvaceti lety totiž vyšla první herní konzole od Microsoftu a tu doprovodil i první díl Halo s podtitulem Combat Evolved. Za dvě dekády si konzole i série získaly miliony příznivců po celém světě. Poslední iterace - Halo Infinite, vychází již 8. prosince a i přes počáteční skepticismus, založený na nepříliš povedeném oznamovacím traileru, to nevypadá vůbec špatně. Dnes se ale zaměříme na betaverzi (oficiální verze vyjde spolu s kampaní) multiplayeru, který je dostupný zcela zdarma. A věřte, že by byla chyba jej alespoň nevyzkoušet.
Návrat do dob minulých
Titulů napříč FPS žánrem jsem vyzkoušel nepočítaně. Musím se ale přiznat, že až na druhý díl jsem sérii Halo nikdy příliš neholdoval. To bylo dáno tím, že jsem nevlastnil ani původní Xbox, ani jeho slavného nástupce - Xbox 360. Jsem tím pádem prakticky Halo zelenáčem. Jelikož se zde dnes ale nebavíme o kampani (na kterou se i přes nedostatky ve znalosti příběhu těším), nýbrž o čistě multiplayerové části hry, nepovažuji to za překážku.
Střílečky mi poslední dobou přijdou přeplácané a zbytečně složité. Och jak bych si přál např. klasiku v podobě prvních dvou dílů Call of Duty, pouze s aktuální grafickou podobou. Trhu stále vládne vybrakovaný battle royale, který postupně ztrácí na půvabu. Stálicí je snad pouze kultovní Counter-Strike. Moc dobře si pamatuji na školní léta, kdy jsme se spolužáky hráli Quake 3 Arena v hodinách informatiky. A přesně tuto dobu mi multiplayer Halo Infinite připomněl.
Střílečky mi poslední dobou přijdou přeplácané.
Neřešíte žádné loadouty, žádné attachementy na zbraních. Prostě se připojíte do zápasu a hrajete. A baví vás to. Jednoduché, funkční, účinné. Střelba ze zbraní je zpracována velice dobře, ale stále nedosahuje kvalit gunplaye z Destiny 2 (ano, vím že toto porovnání už ode mne musí znít až fanaticky, ale střelba v Destiny je prostě boží!). Každý zápas (s výjimkou módu v aktuálně probíhajícím eventu) začínáte s obyčejnou útočnou puškou.
Na mapě se nachází místa, na kterých můžete najít další arzenál. Ten sestává z pistolí, odstřelovaček, kulometů, pulsních pušek, raketometu a i takových kuriozit, jakým je např. kůly střílející speciál. Větší mapy obsahují také bojovou techniku ve formě ikonických vozidel jakými jsou Warthog, Banshee, Chopper, Ghost, Scorpion či Wraith. Své si najde opravdu každý. Jedinou výtkou je snad poněkud prkenná ovladatelnost vozítek, ale pravděpodobně v tom hraje roli i fakt, že jsem hrál na klávesnici a myši. S Xbox ovladačem se technika ovládá lépe. Samostatnou kapitolou jsou poté gadgety, které váš Spartan může využívat. Je libo vystřelovací hák, zesílený osobní štít, barikádu či ultra silný úder pěstí? Není problém, všechno máme.
Větší mapy obsahují bojovou techniku.
Samotná hratelnost je pak pro fandy stříleček čirou radostí. Ale pozor, v Halo Infinite opravdu záleží na vašem umu. Nic nedostanete zadarmo. Granáty létají vzduchem, brokovnice dělají z hráčů cedník, údery pažbou jsou na denním pořádku a dobíjení štítů nebude nikdy dostatečně rychlé. Design map je povedený, ale některé módy trpí na jejich rozlohu (pouštní ruiny). Grafická stránka nenadchne ani neurazí. Pochválit ale musím optimalizaci, která je naprosto bezproblémová a vše šlape jako hodinky. A nyní vstříc herním módům.
Klasika i originalita
Halo Infinite aktuálně nabízí sedm módů (z toho jeden eventový) - Capture the Flag, kde spolu dva týmy zápolí o vlajky. Oddball, ve kterém se snažíte zmocnit artefaktu a následně za jeho držení získáváte body potřebné k výhře. Slayer je variací na Team Deathmatch, eventová Fiesta vás pak spawnuje s náhodnou zbraní. Netradičním je poté mód Stockpile. Dva týmy o dvanácti hráčích se snaží nasbírat tzv. "power seeds", která jsou rozeseta napříč mapou. Pokud tým odevzdá pět semen, utrží bod. K výhře je potřeba bodů tří. To vše v časovém limitu patnácti minut.
Stronghold si můžete pamatovat z Halo 5: Guardians. Strany zápolí o tři zóny. Ta, která okupuje dvě a více, získává body. Posledním módem je Total Control. Úkolem je zabrat všechny tři zóny na mapě zároveň. Pokud se tak stane, utržíte jeden ze tří bodů nutných pro výhru. Menší módy mají své variace a určeny jsou převážně pro hru 4v4. Ve větších zápasech 12v12 pak často nalezneme již zmíněná vozidla a techniku. Módů je dostatek, co ovšem zamrzí je fakt, že v Halo Infinite není žádný filtr zápasů, což považuji za nešťastné designové rozhodnutí. Ostatně stejně jako celé uživatelské rozhraní, které je značně nepřehledné. Zde bohužel má kritika nekončí.
Season Pass? Kámen úrazu.
Season Passy jsou dnes již zažitým standardem. Pravděpodobně jsem ale neviděl tak špatný, jakým je ten v Halo Infinite. Přibližně 60% ze stovky úrovní obsahuje XP bonusy či itemy pro změnu denních úkolů. Ty jsou tak "lajdácky" vymyšlené (i po opravném patchi), že se člověk nestačí divit. Zabij patnáct hráčů tou a tou zbraní, obsaď zónu, vyhraj x zápasů. Úkolům chybí duše a díky absenci filtrů módů, je splnění některých požadavků vyloženě osinou v zadnici a navíc mnohdy narušuje týmovou souhru.
Úkolům chybí duše.
Co mi hlava nebere je navíc to, že challenges pro aktuálně probíhající Tenrai event jsou blokovány výzvami obyčejnými. Hráči tak musí hrát klasické módy, aby se jim časem zobrazily eventové mise. Nelogické, otravné, špatné. Špatný je také systém customizace. Tvůrci ze 343 Industries se dříve dušovali, že získávání kosmetických předmětů půjde klasickým hraním. Realita je ovšem taková, že i za obyčejnou barvu na armor, si nyní řeknou klidně o deset euro. Měli by se stydět. Nerozumím proč nejdou např. cestou Call of Duty Warzone. Ta nabízí vypiplaný Season Pass, který je radost odemykat. Peníze sice vládnou světu, ale čeho je moc, toho je příliš. Postup levely je navíc natolik pomalý, že to může mnoho hráčů odradit. Za Season Pass tedy dávám velké významné mínus.
Určitě zkuste!
Jelikož je multiplayer Halo Infinite k dispozici zcela zdarma (Steam, Game Pass), určitě jej doporučuji zkusit. Pokud máte rádi střílečky ze staré školy, budete se cítit jako ryba ve vodě. Ideální herní zkušenost je poté hra čtyř kamarádů, se kterými se pustíte do klání v menších módech. Pocit ze střelby sice nedosahuje takové kvality, ve kterou jsem doufal, ale rozhodně neurazí. Široká plejáda zbraní a bojové techniky okouzlí nejednoho Sparťana. Mapy jsou dobře nadesignované, dostatečně různorodé a graficky povedené.
Ideální zkušeností je hra čtyř kamarádů.
Dostatek módů vám zaručí zábavu na dlouhou dobu. Tedy pokud podlehnete specifickému kouzlu série. To a mnohem více sráží pouze příšerný Season Pass, špatný systém progresse a nadsazené ceny za kosmetické předměty. Tak či tak se jedná o nejlepší multiplayerovou FPS za celý podzim. Ale musím uznat, že laťka nebyla nastavena příliš vysoko. Když k tomu přidáme Free to Play model, není co řešit. Zkuste to. Ideálně s přáteli. Teď ještě co předvede kampaň. Halo Infinite má nicméně velmi solidně našlápnuto.
