Čím víc arkádových hříček mi prošlo pod rukama, tím víc mě tenhle subžánr přesvědčuje o své výjimečnosti. Obzvlášť, když dojde řeč na Shank.
Už první Shank byl sympaticky brutální záležitostí, které se za třetinovou cenu podařilo zabavit vesměs na stejně dlouho jako kterémukoliv z posledních několika dílů Call of Duty. A jelikož se pro pokračování počítá i s kooperativním multiplayerem, fanouškům CoD se brzy před očima rozsype i poslední použitelný argument. Ale ne, vždyť víte, že jen tak rýpu. O Shank 2 jsem ovšem nelhal! Tvůrci se rozhodli oživit gamesu podařenou kooperací, jež sice zatím nabízí pouze jediný mód, ale není vyloučeno, že se postupem času objeví další. Ne, že by to bylo vyloženě třeba.
Survival co-op nezůstává nic dlužen svému názvu a dle očekávání se s kolegou na jedné konzoli (přiznám se, že si teď nejsem jistý, jestli bude k dispozici i online verze) octnete na malé mapě o několika podlažích, na níž se společnými silami bráníte vlnám nepřátel. Ty chodí ve stále stejných intervalech a nikoho asi nepřekvapí, že postupně sílí. Aby to ale nebylo tak snadné, protivníků je víc druhů a hned od začátků se objevují magoři s výbušninami, jejichž jediným úkolem je odpálit celý level do křemíkového nebe. Pokud se vám je nepodaří odpravit dřív, než bombu položí, musíte k ní sprintovat a honem ji zneškodnit. Možná jen blbůstka, do hry však přidává zbrusu nový náboj.
Co se vln samotných týče, těch je prý nekonečno (pokud budete dostatečně dobří, můžete se u Shank 2 bez přestání bavit až do soudného dne), přičemž jejich složení se mixuje náhodně. Postupem času se navíc začnou objevovat i bossové, kterých je prý aktuálně šest, nebo tak nějak, ale pravděpodobně se jejich řady ještě rozrostou. Tím posledním zajímavým na survivalu pak jsou jednak bonusy padající z nebe (ať už zdraví, nebo zbraně) a druhak možnost využívat k popravování nepřátel samo prostředí. K vidění byla ohnivá past a dokonce i elektřina, jestli se nepletu.
Singleplayer pak opět sestává z celé řady „podlouhlých“ úrovní, v nichž se budete muset vypořádat s protivníky i nástrahami vývojářů, kteří každý level sestavili tak, aby jeho projití nepřipomínalo procházku zámeckou zahradou. Celkově to působilo velice fajn, ačkoliv jsme tak úplně netušili o co v příběhu jde (k dispozici byla jen druhá úroveň). Ovládání bylo jako vždy nesmírně intuitivní a i novináři, kteří s dnes již sérií neměli žádné předchozí zkušenosti, po pár minutách bez problému pobíhali sem a tam až po kolena v krvi a s šíleným výrazem si užívali finální porcovačky aka dorážečky.
Těch by údajně mělo být oproti předchozímu dílu mnohem víc, přičemž autoři se pochlubili, že jsou specifické pro každou jednu zbraň ve hře. Čím nevinněji navíc vypadá, tím brutálnější koncovku povětšinou má. Na zobrazovaném násilí vývojáři odmítali cokoliv změnit, maximálně ho ještě zvýraznili, díky čemuž si Shank 2 zachovává feeling původní hry. Pokud tedy byla explicitní brutalita přesně ta věc, jež vás k Shanku přitáhla, jsem si téměř stoprocentně jistý, že koupí pokračování ani v nejmenším neprohloupíte.
Když navíc dodám, že menším faceliftem prošla i gamesa jako taková, jak postavy, tak prostředí se mohou nově pochlubit přibližně dvojnásobným rozlišením, nenapadá mě jediný kloudný důvod proč nad pořízením gamesy zdlouhavě dumat. Jedinou překážkou proto zůstává datum vydání, které je stanoveno až na příští kalendářní rok. A to je přece tak strašně daleko.
Níže se můžete podívat na tři nová videa:
