Cestování na hřbetu laskavého obra.
Odjakživa jsem velkým fanouškem budovatelských simulátorů, v nichž máte možnost sledovat, jak se vámi budované městečko rozrůstá, jeho obyvatelstvo kmitá a čelí různým strastem. Originálně působícím The Wandering Village jsem byl proto hned po ohlášení zaujat. Jak se hraje, si máte možnost přečíst v našich dojmech z hraní.
- Platforma: PC (testovaná verze)
- Datum vydání: 14. září 2022 (Předběžný přístup)
- Vývojář: Stray Fawn Studio
- Vydavatel: Stray Fawn Studio, WhisperGames
- Žánr: Budovatelská strategie
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: Ne
- Cena: 22 Euro (Steam)
Gigantický spasitel
Svět The Wandering Village je neúprosným místem, jehož povrch je zamořen toxickými výpary, jež zabíjí vše živé. Spočítané to má na počátku prakticky i skupinka přeživších z vaší malé vesničky. Pak se však na scéně objevuje obří tvor Onbu, který všechny živáčky vezme na svá impozantní záda a nabídne jim dočasný domov na cestě za novým a především lepším životem. Start je to obdobný jako v jiných totožně laděných titulech. Ve zkratce tu Parta lidí čeká, až jim nalajnujete život.
Hned od počátku je nutné myslet na budoucnost. Vystavět pro přeživší malé chýše, farmy starající se o generování jídla a následně se pustit do očesávání hřbetu Onbu, na němž stejně jako na krunýři gigantické mořské želvy rostou stromy, skály i keříky plné jídla. Hlavní prioritou je zaopatřit lidi, protože právě ti potřebují stabilní místo k odpočinku, potraviny k zasycení hladu a také lékaře, který je ochrání před účinky toxicity. Ta se totiž dříve či později stejně na tělo stále kráčejícího titána dostane. Načež už je jen na vás, zda se s ní dokážete vypořádat, nebo ona naopak zneškodní vás.
Voda pro váš lid není až tak důležitá. Tedy minimálně v tom smyslu, že by ji musel kvůli přežití konzumovat. Potřebujete ji v The Wandering Village však na řadu jiných věcí, protože s její pomocí pěstujete zeleninu, nebo bylinky nutné k léčení smrtících chorob. Její přísun navíc není ničím, nač se dá spolehnout. Definuje ho primárně to, kudy Onbu kráčí. V pouštích vám kupříkladu nespadne ani kapka a tak se musíte plně spoléhat na technologie, k nimž se dostanete v průběhu hraní. Spásou pro vás budou kupříkladu kaktusy, jež mají být zásobárnou vody na zlé časy. Samotný vývoj se mi tu hodně zamlouvá, už se těším na to, až tvůrci přidají další mechaniky a budovy.
Buduj vztah, nebo zemři
Na první pohled ve všech ohledech působí The Wandering Village jako tradiční budovatelský simulátor. Má však jeden prvek, jímž se od konkurence liší. Tímto aspektem je právě Onbu, tvor ochotný nést lidstvo na svých zádech. Nejedná se totiž pouze o pasivního nosiče. Jedná se o myslícího tvora, o nějž se musíte během hraní starat a pečovat o jeho nálady. Obyvatelstvo k němu má dokonce možnost promlouvat a tím definovat tempo, jakým se pohybuje, nebo kdy si má odpočinout od únavy, která na něj při pochodu doléhá.
Aby Onbu vesničany poslouchal, je nezbytné se o něj pečlivě starat a budovat s ním jistou formu vztahu. Když totiž ignorujete jeho potřeby, nebo ho dokonce přetěžujete, začne vás po čase ignorovat, což se vám může vymstít třeba v momentu, kdy se vydá přes poušť pomalým krokem, zatímco váš lid strádá kvůli absenci stabilního zdroje vody. Zajímavé je, že při ztrátě důvěry v obyvatele vesnice dokonce ignoruje jejich snahy mu pomáhat, kvůli čemuž si třeba svévolně lehne do toxických hub a začne pomaličku podléhat otravě, již šíří.
Myšlenka nutné spolupráce s Onbu představuje jeden ze základních kamenů The Wandering Village. Zatímco jinde činíte stabilní volby, tady sice jsou, avšak nejsou až tak zásadní jako to, jak moc spolupracujete s obrem, jenž vás nese na svých zádech. Důležité pro přežití je dosáhnout jisté symbiózy, protože když na snahu sžití s titánem rezignujete, automaticky to pro vás může znamenat potupnou smrt v pustinách. V nich totiž bez svého nosiče nemáte žádnou šanci.
Je kam se posunout?
The Wandering Village právě vstoupilo do předběžného přístupu, takže je ve své podstatě na počátku cesty. Už nyní se jedná o slušný budovatelský simulátor, který má své silné stránky. Budování vesničky je zpracováno zajímavě, krajina není nikdy stejná, takže nuda nepřichází ani po několikátém pokusu se přes ní dostat. Zásadním prvkem je navíc jistá forma budování vztahu s obrem, na jehož zádech se nesete.
Na bugy jsem během hraní The Wandering Village nenarazil. Hlavním problémem je asi rozsah budovatelského prostoru, menší škála budov a s tím spojený prvek stereotypu. Tento problém chtějí však tvůrci během early accessu odstranit. Pokud se autorům podaří splnit všechny jejich sny, můžeme se těšit na perfektní budovatelský zážitek, jenž se jen tak nevidí.
