Přinášíme čerstvé dojmy z prvních dvou dní ve hře.
Tom Clancy´s Ghost Recon: Breakpoint patří mezi nejočekávanější hry tohoto měsíce, což potvrdilo i vaše hlasování v anketě u článku „Říjnové herní menu“. Proto vám za čerstva přinášíme dojmy z plné verze hry, do které jsme se od pondělí vehementně pustili, přesněji tedy do její PlayStation 4 verze, kterou v redakci testujeme střídavě v jednom i více hráčích pohromadě.
První krůčky
Hra začíná záběrem na vrtulníkovou skvadru, která je obsazena speciální jednotkou, tvořenou 32 ghosty. V jednom z vrtulníků sedí i velitel této jednotky, jehož krycí jméno je Nomád - a jehož role se zhostíte. Samozřejmě si ale podobu své herní postavy můžete upravit k obrazu svému, stejně jako případně změnit pohlaví. Možností v editoru postavy není příliš (upravujete v podstatě jen obličej), takže s tvorbou vašeho ranaře či ranařky budete rychle hotoví.
[gallery size="jnews-360x180" ids="96083764,96083765,96083766"]
Jakmile vám to ale bude dostatečně slušet, dochází k sestřelení vrtulníků a jejich následnému pádu na ostrov Auroa. Pak procitáte na stromě u jednoho z hořících vraků, ozdobeni potůčky krve, stékajícími po vámi vymodelovaném obličeji. S obtížemi se dostanete na pevnou zem, seberete od vašeho mrtvého parťáka pistoli a zraněni vyrazíte na průzkum ostatních trosek s nadějí, že naleznete nějaké přeživší.
Atmosféra z náhlého ocitnutí se za nepřátelskou linií funguje na jedničku.
A právě v těchto několika prvních minutách na vás Breakpoint skutečně zapůsobí, jelikož ploužení se tmou s pocitem naprostého osamocení zde funguje skvěle, čemuž do karet hrají i místní lehké survival mechaniky, kdy svá zranění musíte pečlivě léčit, zatímco jinde se zase musíte pořádně vyválet ve všudypřítomném bahně, aby vás nepřátelé vyzbrojeni útočnými puškami nezpozorovali. Atmosféra z náhlého ocitnutí se za nepřátelskou linií funguje na jedničku a vy si jen pomlaskáváte, jak to ti kluci a holky z Ubisoftu vymysleli.
[gallery size="jnews-360x180" ids="96083777,96083778,96083779"]
Erewhon jako sociální hub
Bohužel se toto nadšení z hutné atmosféry a důrazu na přežití trochu vytratí potom, co se dostanete do Erewhonu - tajné základny schované v hoře, která slouží jako místo, kde budete nakupovat věci, přijímat různé úkoly a setkávat se s ostatními hráči (jednoduše se jedná o sociální hub, který známe třeba z The Division nebo Destiny 2, ale tady trochu nabourává atmosféru příběhu).
Tajná základna, schované v hoře, slouží jako místo, kde budete nakupovat věci, přijímat úkoly a setkávat se s ostatními hráči.
Jakmile totiž do této lokace vstoupíte, otevře se vám celý ostrov Auroa k vašemu průzkumu a zároveň se konečně můžete s kamarádem napojit do kooperačního hraní, které umožňuje vytvořit až čtyřčlenný tým (sólo je opravdu v kompletním osamocení bez AI parťáků). Zde v podstatě začne ta stejná šablona hratelnosti, jako v předešlém díle. Chodíte po světě, plníte hlavní a vedlejší mise, občas zneškodníte nějaký ten tábor zlotřilců a k tomu hledáte různé nákresy zbraní či díly na ně. Survival mechaniky po úvodní misi hrají spíše druhé housle, pokud tedy nehrajete na vysokou obtížnost nebo zrovna nad vámi neletí jedno z hlídkových letadel, před kterým je vhodné se schovat třeba právě do toho bláta.
[gallery size="jnews-360x180" ids="96083768,96083767,96083769"]
Hra jedině exploračně
Breakpoint mimo jiné pro vaše cesty po ostrově nabízí dva režimy hraní. Jeden, který vás navádí, což znamená, že na mapě naleznete klasické puntíky s ukazateli úkolů - a potom druhý, jenž je více zaměřen na exploraci. Mezi těmito herními módy si můžete libovolně přepínat, ale určitě bych ihned doporučil přejít na explorativní, jenž přeci jen přidává určitou novou vrstvu hratelnosti a další výzvu.
Určitě bych ihned doporučil přejít na explorativní mód.
Zároveň se veškeré vaše vybavení dočkalo svých vlastních „levelů“ a raritních tříd, obdobně, jak to známe z looter shooter her. Z tohoto systému jsem měl upřímně nahnáno, jelikož jsem se bál, že bude třeba zbytečně grindovat zbraně, abychom mohli porazit nějaké silnější protivníky. To se ale díkybohu (minimálně v prvních hodinách) neděje, jelikož valná většina nepřátel po střelení do hlavy padá k zemi. Kromě těchto úrovní však samotné střílení zůstalo v podstatě beze změny, tedy se jedná o taktičtější arkádu s větším důrazem na stealth, nicméně jde většina situací vyřešit oběma přístupy. Jen je škoda, že vás hra příliš nepotrestá za to, že vás nepřátelé odhalí - a to ani na třetí z možných obtížností.
[gallery size="jnews-360x180" ids="96083770,96083771,96083772"]
Příběh zatím zlehka
Po těch několika málo dosavadních příběhových střípcích mohu potvrdit, že se z hlediska příběhu nejedná o žádný velký šlágr, kterému příliš nepomáhají ani místy průměrné dialogy, které někdy vykouzlí nechtěný úsměv na rtech. Jon Bernthal se sice pro záporné role narodil, ale co naplat, když musí operovat s poměrně triviálním scénářem. Nicméně třeba se to do budoucna zlepší. Kdo ví.
[gallery size="jnews-360x180" ids="96083775,96083774,96083773"]
Stejné pocity neslanosti mám i ze samotného ostrova, jehož zpracování je sice poměrně oku lahodící, jen bohužel zeje relativní prázdnotou a "mrtvolností". Ta je sice do určité míry ospravedlněna v rámci příběhu, nicméně po pěkně zpracované Bolívii z Ghost Recon: Wildlands se jedná o krok dozadu.
Ve výsledku Tom Clancy´s Ghost Recon: Breakpoint z prvních dvou dní hraní působí jako nástavba předešlého dílu, která sice do hry přidává poměrně velké množstvích vlastních mechanik, jenže ty se někde vyplácí a jinde zas tak moc ne. Je také dost možné, že ještě více než u předchozí hry váš zážitek hodně ovlivní, zda ji máte s kým hrát.
