Dragon Age: Prameny – po dlouhé době jedno old-school RPG

V první řadě si musíme ujasnit jednu podstatnou věc. Dragon Age je RPG, popř. fantasy hra starého stylu, chcete-li něco přívětivějšího, kupte si raději Mass Effect. Tady se s vámi nikdo mazlit nebude. Znamená to však, že by hra nebyla dostupná nováčkům? Nikoliv, jen to prostě znamená, že vás nikdo nepovede za ruku. Všechno je jen na vašich schopnostech a vaší vůli prosedět u hry desítky hodin. Ale hezky jedno po druhém.

Bez příběhu by to ani nemohlo být RPG

Ano. Pořádné RPG musí mít také pořádný příběh. Dragon Age to naštěstí splňuje, ovšem podává si dějovou stránku hry po svém. Zatímco v jiných hrách je příběh pevně daný a hráč jen běhá po předem připravené cestě, zde je tomu jinak.

Jeden z klíčových prvků hry je možnost zvolit si původ. Už to samo o sobě dává neuvěřitelný prostor znovuhratelnosti. Vlastně to funguje tak, že si zvolíte nějaký původ (např. lidského šlechtice, ale klidně i obyčejného trpaslíka, „divokého“ elfa atd.), rozdělíte zkušenostní body a určíte specializaci (tohle všechno časem vylepšujete a postupujete na vyšší úrovně, stejně jako v jiných RPG). Poté nějakou dobu plníte menší úkoly (jako je obrana hradu), a teprve po nějaké době, kdy už máte v malíčku základy hry, se každý původ napojí na hlavní příběhovou linii a od té chvíle jdou všichni hráči podobnou cestou. Ta má však spoustu odboček. Nikdo vás nenutí držet se pouze příběhu, k dispozici je velké množství vedlejších úkolů, díky kterým hráč může získat množství výhod. Ale pokud si už koušete nehty, jak celý příběh dopadne, můžete se na nějaké vedlejší questy lidově řečeno vykašlat a jít jen a pouze vstříc závěru hry. Ten je sice poměrně předvídatelný, ale garantuji vám, během této netradiční pouti zažijete nejedno překvapení. A o čem vlastně Dragon age pojednává?

Na první pohled je děj prostý. Jednou za čas se na kontinentu zvaném Thedas, konkrétně v zemi jménem Ferelden, objeví tzv. nákaza. Ta ze všech inteligentních ras dělá odporné krvelačné zrůdy zvané Zplozenci. Vše má na starosti Arcidémon, většinou v podobě velkého draka, a hráč se dostane do role člena dávného klanu Šedých strážců, kteří po staletí nemají na starost nic jiného, než nákazu zastavit. Překvapivě, nákaza se zastaví právě smrtí Arcidémona. Jednoduché, ale prosté. Jak nás však život učí, někdy nejdou věci tak snadno. Věci se nemile zkomplikují, navíc se do všeho ještě zamotá zrada v řadách krále Fereldenu. Hráč má tak na starosti nejen zničit Arcidémona a zastavit Nákazu, ale také dopadnout a usvědčit zrádce. Děj se nezdá kdovíjak propracovaný, ale opak je pravdou. Časem zjistíte, že i sebemenší prvek v příběhu je předem dokonale vymyšlený. Co však kromě hlavního hrdiny žene děj kupředu? Především postavy. Ty si ale zaslouží vlastní popis.

Poznávací znamení her od BioWare? Propracované postavy

A ani Dragon Age nevybočuje z řady. Téměř na každém kroku potkáte jak běžné obyvatele, tak i významné postavy. Pár z nich se k vám časem přidá, nemůžete si myslet, že takovou hru proběhnete sami. Některé z postav dostávají opravdu velký prostor, jak ukázat svůj charakter. Jeden příklad za všechny je pohledná čarodějka Morrigan. Zprvu se chová jako obyčejná puberťačka, avšak časem ukáže svojí pravou povahu a vy si jí chtě nechtě oblíbíte. Můžete s ní dokonce zažít menší milostnou aféru, ale nečekejte nějaké prasečinky. O tomhle Dragon Age vážně není.

Další nezapomenutelnou postavou je i pes, kterého můžete libovolně pojmenovat. I němá tvář má propracovaný charakter a občas dokáže čtyřnohý přítel skutečně pobavit. Bohužel, nepřidá se k vám automaticky a tak mohou leckteří nepozorní hráči propásnout jedinečnou šanci. O důvod víc, proč se ve hře soustředit a nebát se plnit vedlejší úkoly.

Takhle by šlo pokračovat dál, ale ne. Postavy jsou jedna z nejúchvatnějších prvků hry a byla by škoda všechno vyzradit a připravit vás tak o jedinečný zážitek. Přesto věřte, že s jednotlivými charaktery si užijete dost a dost.

Chci nějakýmu grázlovi zapíchnout kopí až po játra, kde se mám hlásit?

Titulek už napovídá, že je nejvyšší čas vzít si na mušku boj. Ten probíhá skutečně v duchu starších kousků, občas připomíná legendy jako Baldur’s gate. Tento pocit navozuje především úhel kamery. Na bojiště můžete koukat hezky shora, stejně tak je možnost si kameru přiblížit na maximum a sledovat dění zblízka. A rozhodně je, na co se koukat.

Samotný boj probíhá tradičně. Potkáte nepřítele, kliknete, vaše postava vytáhne zbraň a jde se bít, ať už prostým klikáním na protivníka, nebo vybíráním schopností z dolní lišty, kterou si může každý přizpůsobit. A buď padnete vy, nebo protivník. Nicméně, hra nabízí také rozsáhlé taktické orgie, nic vám nebrání do boje plně zapojit i vaše spolubojovníky a zadávat jim rozkazy podle svého. Občas se zdá, že nehrajete RPG, ale tahovou strategii. Pokud ale chcete začít skutečnou akci, je tu také možnost. Zkrátka a dobře, každý si vybere, jaký styl boje mu vyhovuje nejlépe. A tak to má být.

Hej, ty, nechceš prohodit pár slov?

Že bychom něco vynechali? Jasně, rozhovory. Tak to pojďme napravit. Jak už bylo zmíněno, postav je ve hře skutečně hodně a s velkou částí z nich se dá rozvádět slušný rozhovor. To také probíhá klasicky, kdy vám někdo vykecává díru do hlavy, a vy jednou za čas zvolíte vhodnou odpověď nebo další směr hovoru. Někdy jsou rozhovory unavující, občas se informace jen hrnou, ale nebojte se toho. Je lepší dát si chvilku pauzu než přijít o nějaká důležitá fakta. Prospíte-li většinou konverzace, přijdete značnou měrou o výjimečný zážitek ze hry. Proto ještě jednou, nebojte se rozhovorů!

Pěkně to vypadá, pěkně, a i poslouchat se to dá…

Dostáváme se k dalšímu významnému prvku, a to je audiovizuální stránka. A ta se skutečně povedla. Na vyšší detaily vypadá prostředí skutečně nádherně, i když slabší chvilky se pochopitelně najdou. Chcete příklad? Občas se stalo, že jeden z parťáků, kamenný Golem Shale, trochu změnil vzhled a najednou neběhá po boku hráče osoba s lidskými proporcemi, ale jakýsi hranatý objekt zahalený v podivně poskládaných plátech zbroje. Přitom Shale žádnou zbroj nemá…Naštěstí takových problémů není mnoho, a i tento popisovaný byl k vidění jen dvakrát během celé hry.

Mimika postav je také dobře propracovaná, zkrátka a dobře engine hry šlape jako hodinky. K navození správné atmosféry slouží rozsáhlý soundtrack. Ten je také podařený, některé melodie jsou nezapomenutelné, a nestane se vám, že byste byli hudebním doprovodem znechuceni. Je šitý přesně na míru a ve hře je to znát.

Dobojováno, posbírejte padlé a přineste mi pivo, holoto žebrácká…

Tak. A to bude asi tak vše. Chcete víc? A nechcete rovnou popsat celou hru? Přátelé, to bychom tu byli ještě dlouho a nikoho by to stejně nebavilo číst. Jenže Dragon Age ve stručnosti popsat nejde. Je to tak komplexní a propracovaný titul, že nejde popsat pár slovy. Zároveň je to tak komplexní hra, že nemusí sednout každému a pár hráčů možná nad hrou zlomí hůl. Ať už jste příznivci RPG a starých her obecně či nikoliv, s Dragon Age neuděláte chybu a po dohrání stejně nebudete mít klid.