Recenzemi Mafie II se to na blogách jen hemží, co takhle si ale připomenout jinou českou akci. Mezi kupou starších recenzí, které se mi chaoticky válí…
Recenzemi Mafie II se to na blogách jen hemží, co takhle si ale připomenout jinou českou akci. Mezi kupou starších recenzí, které se mi chaoticky válí na disku, jsem našel právě tuto.
Že by se čeští vývojáři konečně trochu kousli a vyrobili hru v pravém slova smyslu? U El Matadora se o to pokusili.
Od chlápků z Plastic Reality Technologies se čekalo asi o něco víc, než další laciná cetka. Tito vývojáři mají na svědomí strategii nebo třeba i simulátor. Jestliže si mysleli, že konečně natrefili na dobrý žánr, muselo to pro ně být obrovské zklamání.
Od El Matadora si jak hráči, tak i vývojáři slibovali pořádnou akci z pohledu první osoby. Měl to být takový upgreadovaný Max Payne. Ale, něco se zvrtlo.
Propracovaný příběh? Ani ve snu. Nedočkáme se kvalitního příběhu, my se totiž nedočkáme žádného příběhu. Pokud se někdo dostane přes první misi tak zjistí, že hru doprovází několika minutové monology, které spíše kazí hru. Váš úkol je tedy jednoduchý: chodit po fiktivních místech a zabíjet vše co vám přijde pod ruku. Zde se vývojáři dopustili druhé, ale zásadní chyby, která snižuje hratelnost. Nepřátelé chytří, přátelé hloupý. V praxi to znamená, že stojíte proti několikanásobné přesile, která vám pořád míří na hlavu a zdi? To slovo asi neznají.
Victor Corbett. Vaše identita, vaše já. Pracujete pro protidrogovou organizaci DEA, která vás poslala zničit drogovou organizaci La Valedora do ráje drogových magnátů – Kolumbie. Vydáme se tedy hrdě s odznakem na prsou rovnou do náruče těch největších grázlů na světě. Stejně jako v Max Paynovi i zde můžete využít takzvaného bullet- time, zpomalení času. Narážíme na třetí problém. Místo aby vám bullet-time pomohl budete ho raději nepoužívat. Pokud ho použijete, stanete se tím okamžitě synem smrti. Vědět v tomhle módu, kde je nahoře a kde dole je opravdové umění. Tím se zvyšuje i obtížnost hry, protože vývojáři počítali s tímto zlepšením.
Není nad to pokochat se krásnou krajinou, plnou zničených aut a baráků. Poslouchat krásnou hudbu drogových gangsterů a čekat se zbraní v ruce než se vyvalí ze svých beden. Různorodost map a zbraní je to, co dělá že nemůžeme El Matadora hned hodit do koše. Desítky druhů do detailu propracovaných zbraní nenechá žádného zbraňového fanatika chladným.
I když není grafika špatná, tak se podívejte na hardwarové nároky. Není to trochu moc, na takovouto hru, nehru?
Verdikt
El Matador je tedy další do série nedopracovaných stříleček bez příběhu, kde jen chodíte a zabíjíte na co přijdete. Kdyby aspoň přidali do hry vývojáři multiplayer nebo bonusové levely bylo by mé hodnocení alespoň o něco kladnější. Takže z toho znovu vyšel čistý průměr. A to se říká zlaté české ručičky!
