Druhé Far Cry bylo pro mnohé zklamáním a někteří dokonce začali otevřeně mluvit o konci série. A právě ty by Ubisoft rád definitivně umlčel třetím pokračováním.
Nakročeno k tomu francouzský vydavatelský dům ostatně má docela slušně. Už od premiéry na E3 2011 se o titulu mluví vesměs jen v superlativech, přičemž poznámky nabádající k mírnému skepticismu jsou rychle zašlapávány do země tunami obrázků a videí, které vypadají jedno lépe než druhé. Škarohlídi se ale přesto odmítají vzdát a vcelku oprávněně kontrují, že bez ohledu na pozlátko audiovizuálního zpracování bude hratelnost klíčovým prvkem Far Cry 3, jenž bude rozhodovat zda-li se tento flák zapíše do hráčských srdcí, nebo stolice. A zatím to vypadá ve výhru orgánu, jenž nás každý rok touto dobou nutí nakupovat hory kýčovitých pitomin.
Redaktoři zahraničního magazínu Edge totiž byli pozváni, aby si gamesu vyzkoušeli a dojmy z ní publikovali v aktuálním čísle svého měsíčníku. Své poznatky přitom mohli čerpat z docela rozsáhlé demoverze, která měla za úkol vesměs jediné, představit žurnalistům rozmanitost hry jako takové, což se jí podle všeho povedlo. I přes celkem nezáviděníhodnou startovní pozici. Třetí Far Cry je totiž tak trochu hra bláznů … nebo pro blázny. Tytam jsou genocidy a občanské války. Tenhle titul bude mnohem osobnější, intimnější, což je jasně patrné od samého počátku. Vše je prý cíleno přímo na hráče a jen na něm záleží, jak se s tím popere a kolik příčetnosti mu vydrží až do závěrečných titulků.
Snaha pohrávat si s naší myslí je údajně hlavní devízou celého titulu, čemuž je podřízeno absolutně všechno. V jedné misi se tak kupříkladu s těžce zraněným hlavním protagonistou, Jasonem Brodym, prodíráte jeskynním komplexem ve snaze nalézt lékaře. Když se konečně dostanete z temnoty na světlo, objeví se před vámi bíle natřený domek s výhledem na poklidný oceán, jenž je v přímém kontrastu s nedávno prožitými hrůzami. V něm pak, pečujícího o kytičky ve skleníku, naleznete výstředního doktora Earnhardta, který vás sice dá dohromady, ale na oplátku po vás požaduje nasbírání jakýchsi hub, jež rostou někde v těch bohem zapomenutých jeskyních. Vaše první krůčky ve Far Cry 3 se tak vcelku paradoxně obejdou bez jediného výstřelu.
Prostě se jen „procházíte“ po ostrově, prozkoumáváte jeho přírodní krásy a snažíte se nepřijít o rozum. Samozřejmostí je spousta skákání a šplhání, díky čemuž si budete připadat chycení v akční adventuře a ne first-person střílečce. Ale má to smysl. Autoři vás velice nenásilnou, leč líbivou formou vpravují do příběhu a připravují si půdu pro pozdější dění. Navíc celá situace působí nesmírně atmosféricky, kdy se neustále noříte hlouběji a hlouběji do jeskyně a vlivem zranění i léků se vám realita začíná pomalu ztrácet a na její místo nastupuje zmatení a halucinace. Barevné schéma hry se mění, vaše vidění se rozostřuje a perspektiva už dávno není co bývala. Věci, které se zdáli daleko jsou hned před vámi a ty, které vám sloužili za styčné body, se vytrácí.
Jak už jsem ale zmiňoval, jde vesměs o výjimku. Většinu času hra ani zdaleka nebude tak psychedelická. To se vám jen vývojáři snaží naznačit, že vaším hlavním nepřítelem tentokrát nebudou po zuby ozbrojené gorily, nýbrž váš mozek. Ostatně ostrov, na kterém jste se ocitli, se zdá být plný bláznů a magorů. „Od začátku jsme věděli, že chceme, aby Far Cry 3 bylo mnohem emotivnější,“ vysvětlil producent hry, Dan Hay. „A slovo šílenství se začalo skloňovat od prvních setkání. Začalo nám docházet, že chceme dát dohromady syrový zážitek a chceme, aby to byl příběh jednoho člověka tak nějak chyceného v okamžiku. Definitivně jsme se v tom utvrdili, když se na scéně objevil Vaas.“
Hvězda loňské E3, která si během projekce debutového traileru získala sympatie tisíců hráčů po celém světě. Správně, jde o toho šílence s převážně vyholenou hlavou, jenž pár vteřin před tím, než spoutaného Brodyho shodil z útesu, detailně objasnil, jak vlastně takové šílenství vypadá. Na pivo byste s ním asi nezašli, ale přesto se mu daří zavrtat se pod kůži a vydržet tam. Nejspíš i proto se z něj velice rychle stala ikonická postava celé gamesy, přičemž ale nechybělo mnoho a vůbec by se v titulu neobjevila. „Vaas je hodně výbušná povaha a je vážně zábava ho hrát,“ prozradil jeho dabér Michael Mando. „Je jedním z těch lidí, kteří nerozlišují mezi tím, co cítí, co říkají a co dělají.“
Mando se ovšem původně ucházel o roli zcela opačnou. Když mířil na konkurz, doufal, že se mu podaří ukořistit skalp jiného padoucha. Mnohem obyčejnějšího, stoického zmetka, který se nenechává ovlivňovat svými pocity. „Jelikož ale takový vůbec nejsem, pojal jsem celý casting krapet po svém, nabídl jsem jim vlastně jeho přesný opak. Zcela logicky jsem tu roli nedostal, ale asi po třech týdnech mi volal agent s tím, že jsem se lidem z Ubisoftu hrozně líbil, že by na základě mého projevu rádi pro gamesu vytvořili zbrusu nového záporáka.“ Ačkoliv se to tak může na první pohled jevit, Vaas je trojrozměrnou postavou. „Osobně o Vaasovi nepřemýšlím jako o sociopatovi, nebo zločinci. Pokud se mu dostanete pod povrch, zjistíte, že je to jen hluboce zraněný člověk.“
A to je jen špička ledovce. Tvůrčí studio Ubisoft Montreal třímá otěže vývoje pevně ve svých zkušených rukou a je jasné, že má celou ideu třetího Far Cry do detailu promyšlenou. Přesto ale v první řadě musí jít o zábavnou akční jízdu, na což autoři naštěstí nezapomněli. V další části hratelné ukázky se proto lidé z Edge podívali na misi, v níž měli za úkol zničit radiovou stanici, jež Vaasovi sloužila ke komunikaci. Jinými slovy nic, co by pár dobře mířených kulek nespravilo. Současně ovšem vývojáři znovu upozornili, že otevřený herní svět tu není jen tak náhodou. Téměř každá situace, do které se v průběhu hraní dostanete má několik možných řešení.
Můžete všechno vystřílet, zahrát si na Sama Fishera, nebo to libovolně nakombinovat. Výjimkou přitom nemusí být ani kompletní ignorace boje. Jak vedení Ubisoftu prozradilo, jeden z testerů třeba výše zmíněnou misi splnil tak, že si sehnal rogalo, doletěl až k radiostanici a úplně tak obešel předpřipravenou bojovou sekvenci. Kreativitě se zkrátka meze nekladou a ve Far Cry 3 to bude snad platit dvojnásob. I tak se ovšem do titulu procpala trocha toho narativního postupu, kdy se chtě nechtě budete muset prokousat naskriptovanými událostmi. Zdaleka se prý ale nebudou objevovat v takovém počtu jako v Call of Duty a víc než kvůli čemukoliv jinému tam budou kvůli dotvoření atmosféry a herního zážitku. To, čeho by autoři nejraději dosáhli je fáze, kdy hráči uvidí opuštěnou důlní šachtu, nebo tajemnou cestičku vedoucí do džungle, a řeknou si „Wow, důlní šachta, to musím prozkoumat.“ Jednoduše jen proto, že můžou. Odměnou jim za to budou nepředvídatelné události a s tím spojené zážitky.
Celý ostrov má být totiž jednou velkou živoucí jednotkou, což kromě vojáků, rebelů a turistů znamená i rozmanitou faunu. Pokud tedy kupříkladu zabloudíte hluboko do okolní džungle, není vyloučeno, že narazíte na zvíře, jež z vaší návštěvy nebude mít zrovna radost. A klidně to může dát i ostře najevo. Stejně tak bychom nedoporučovali lézt do vody, pokud se v ní (vaším přičiněním) nachází krvácející těla vašich protivníků. Copak nevíte, že žraloci dokážou být velice dotěrní?
