Fight Night Champion – cesta šampióna

Se sérií Fight Night jdeme už nějaký ten čas. Vždy se jednalo tak nějak o laťku nových technologií ve sportovních hrách, alespoň co se animací a vzezření boxerů týče, vždy nám tu ale chybělo něco chytlavého. Tedy nemyslete si, že se nejedná o kvalitku, Fight Night Round 4 nedostala přehršel ocenění pro nic za nic. Bez pořádné motivace ale zkrátka hra daleko nedoskáče. To si nejspíše uvědomili pánové z Electronic Arts a rozhodli se obdařit další díl věcí pro sportovní tituly značně neobvyklou. Příběhem.

I´m Andre Bishop bitch

Pokud jste viděli alespoň jednoho Rockyho, máte Fight Night Champion přečtený. Tedy alespoň jeho příběhovou část. Mladý boxér Andre Bishop je nejen fešný, ale i schopný. Se svým mladším bráchou vzdávají čest tragické smrti svého otce, profesionálního boxera, a pomalu se drápou na vrchol. FNCH se rozhodně neštítí inspirací známými filmovými dramaty, a tak je cesta za titulem dlouhá a trnitá. Z amatérských kruhů se pomalu propracováváte do profesionálního boxu střední váhy a lidé pomalu začínají na vaše příjmení slyšet. Konkurence je ale neúprostná, a o to více i zkorumpovaný svět za ní.

Strejda trenér má dobré srdce, ale nemůže vás ochránit od všeho. Jako Andre tedy ochutnáte vše, co je s hvězdnou dráhou spojené – zklamání, prohry, vězení a zradu, ale i sílu vůle a přátelství. Atmosférický příběh má vše, aby vás udržel přikované k obrazovce po celou dobu, která bohužel netrvá příliš dlouho. Je cítit, že je tu Champion mód pouze jako dodatek k hlavnímu obsahu sportovního titulu, což je velká škoda. Příběh totiž dojedete za nějakých šest hodin a budete mít chuť vrátit se do toho chumlu znovu. Nejen proto, že rádi mlátíte vězně, ale hlavně protože je tu prvotřídní scénář.

Po celou dobu jsem nenašel nic, co by zavánělo stereotypem či monotónností. Každý z připravených zápasů je něčím vyjímečný a nabízí zkoušku pro váš taktický um. Někdy musíte vyhrát jednoznačným knockoutem, jindy zase chránit zlomenou ruku či více protivníka tlačit. Příběh tak v zásadě slouží i jako skvělý trénink všech aspektů boxu pro využití v samotné kariéře.

Jsem to já, nejsem to já

Ostatní části hry jsou si velmi podobné předchůdci. Jako hlavní dlouhotrvající mód je tu Legacy, což je vaše osobní kariéra. V jednoduchém editoru si vytvoříte svého bijce, obdaříte schopnostmi i stylem, pořádným oblečením a skočíte rovnou na první příčku žebříčku. Odtud je to dlouhá cesta z amatérských zápasů až na mistrovství a titul o nejlepšího světového boxera. Jakým způsobem budete kariérou postupovat je zcela na vás, nesmíte však zapomínat na pořádnou přípravu a tréninky.

Ty jsou tu zastoupeny tělocvičnami rozesetými po světě. Do začátku budete často navštěvovat místní tréninkový sál, později ale vystartujete např. do tělocvičen v Barceloně či Detroitu. Každá nabízí unikátní bonusy a plusy k vašemu stromu schopností, takže si časem zplácáte boxera vašich snů a postavíte se těm nejlepším z nejlepších.

Legacy mód se úzce pojí také z multiplayerovou složkou. Kromě klasických zápasů v rychlé hře tu jde především o vytvoření vlastní tělocvičny a sociálních funkcích. Pozvěte si své kamarády a zatrénujte spolu, vyměnte důležité informace o protivnících a postupujte žebříčkem společně. Nebo si jednoduše dejte přes hubu, je to na vás!

Blok, hák a herda do brady

Příjemné změny postihly i samotnou hratelnost. A vypadá to, že vývojáři opravdu poslouchali fanoušky. Není tajemstvím, že mnohé iritovala nutnost pro údery používat analogovou páčku. Mě osobně tento styl vyhovuje a dává možnost větší kontroly a stratagického nahlodávání soupeře. Pro ty ostatní ale přišla hra s funkcí rubačky klasickými tlačítky. Tak, jak to máme rádi z arkádových mlátiček. Nyní tak máte na výběr přímo během hraní obě možnosti a veškeré funkce tlačítek (úder hlavou, změna postoje atd.) se přenesly na ovládací kříž. Jednoduché a účelné.

Pryč je ultra propracovaný systém bloků, jenž mnohé jen zdržoval a bránil kvalitnímu zážitku. Kvůli neustálé nutnosti mávat páčkou pro jednotlivé bloky se totiž box v předchůdci zvrhával v lehce parodickou podívanou, která měla k opravdové rvačce daleko. Nyní stačí držet jedno tlačítko a boxér vše blokuje automaticky, v závislosti na jeho reflexech a rychlosti. Hráč se tedy může mnohem více soustředit na pohyb po ringu a protiútoky, díky čemuž zápasy působí dynamičtěji a aktivněji. Už žádné plácání po ramenou, tady padají rány.

Ani vlastní máma tě nepozná

Již ve čtvrtém dílu všem padala čelist z technologie, kterou se EA podařilo do hry vecpat. Realistický pohyb svalů, ztvárnění kůže, krve a potu byly lákavou kombinací pro fajnšmejkry, FNCH tento trend ještě více rozšiřuje. K realistickým animacím a reakcím se přidává úplný model poškození vašeho milého ksichtíku. Po několika kolech s Mikem Tysonem vám tak může bez problémů opuchnout obočí, zkrvavět lícní kost či natéct oko. Čím více zranění podlehnete, tím větší jsou šance na předčasné ukončení zápasu, takže přichází na řadu velké taktizování, což je jen a jen dobře. Nechybí luxusní zpomalené záběry brutálních knockoutů, kde to hezky křupe.

Milovníci série se tu budou cítit jako doma nejen z audiovizuální stránky. Také soundtrack je věrný předchozím dílům a zásobuje vaše uši především černošským rapem či moderním hip-hopem. Objeví se však i rockové znělky. Naprosto skvělým nápadem se mi jevilo začlenění atmosférické dynamické hudby do příběhu. Ta pružně reagovala na situaci během zápasu a občas dokázala opravdu vytlačit adrenalin z uší.

Zazněl zvonec, zápasu je konec

Fight Night Champion důstojně pokračuje ve šlápejích svých předchůdců. Nejen, že vylepšuje mnohé aspekty série a odstraňuje nedostatky, ale navíc nabízí zbrusu nový příběhový mód, což je ve sportovním žánru odvážný krok. Přidejme k tomu propracovanou kariéru a téměř nekonečné možnosti multiplayeru a vyjde vám titul, který vrací každou korunu. Ten zkrátka musíte mít!