Grand Theft Auto V - na PC v celé kráse

Vzpomínám si na to, jako kdyby to bylo včera. Psal se prosinec roku 2008. Bylo slunečné odpoledne a já v rukou držel krásně zabalenou, ten den vydanou PC verze GTA IV. Celý natěšený žongluji s herními disky a trpělivě vyčkávám, až mi instalátor oznámí, že se hra úspěšně nainstalovala a já se mohu ihned vypravit do ulic Liberty City. V ten moment jsem ale netušil, kolik problémů mě čeká. Částečně nefunkční ochrana Social Clubu, která se nechtěla správně nainstalovat. Platforma .net framework, která mi při pokusu o spuštění neustále hlásila problémy, i když v jiných případech fungovala bezchybně. Games for Windows Live, v jehož případě snad není třeba zvlášť zdůrazňovat problémy, protože GfWL byl problém sám o sobě. A když jsem tyhle nesnáze překonal, zjistil jsem, že na mém tehdy slušném hardwaru hra běží neskutečně mizerně. Nízký framerate a obecně hrozná optimalizace, doskakování a opakované mizení textur, pády hry, na co jsem si vzpomněl, to v GTA IV bylo a dost mě to otravovalo.

PC verze čtvrtého dílu byla zkrátka obrovské selhání. I když se postupem času situace trochu zlepšila, pachuť zklamání z prvních týdnů nikdy zcela nevymizela. I z toho důvodu jsem přistupoval k PC verzi GTA V se značnou opatrností. Věděl jsem, že Rockstar PC verzi několikrát odložil, tudíž se v průběhu vývoje zdálo, že si na ní dal záležet. Věděl jsem také, že Max Payne 3, poslední projekt Rockstaru na PC, byl velmi povedený. Jenomže jsem také věděl, že odklady nejsou vždy zárukou kvalitního výsledku a že Max Payne 3 byl sice úspěch, ale je rozdíl mezi lineární střílečkou a obřím open-world titulem. Důvodů k pochybnostem bylo zkrátka vlivem zkušeností s GTA IV a minulosti Rockstaru víc než dost. S potěšením ale můžu říct, že už první momenty strávené ve světě GTA V, které předcházela naprosto bezproblémová instalace, jakékoliv pochybnosti rozprášily.

Překvapivě dobrý výkon

Hned v úvodu se sluší zmínit, že se v této recenzi zaměřím jen na novinky v PC verzi. Obsah hry zahrnující singleplayer a GTA Online je prakticky totožný s verzemi pro PlayStation 4 a Xbox One, takže vás v případě zájmu o zhodnocení samotné hry odkážu na Mikyho recenze PS4 verze, která pro změnu odkazuje na corferovu recenzi PS3 verze. Věřím, že potřetí už nemá smysl zabývat se tím samým, obzvlášť s ohledem na to, že i já považuji GTA V za hru, na jejímž hratelném obsahu je téměř nemožné najít zásadní chyby. Celé singleplayerové tažení Michaela, Franklina a Trevora i GTA Online doplněné o čerstvé Heisty je zkrátka nevídaný herní zážitek.

První věc, která v případě PC verze stojí za pozornost, je optimalizace a celková grafická úroveň hry. Právě v tomto ohledu došlo k největšímu selhání GTA IV, ale situace se naštěstí neopakuje a GTA V je optimalizované překvapivě dobře. O lecčem svědčí na dnešní dobu velmi nízké HW nároky, díky kterým si může hru na slušné grafické nastavení zahrát téměř kdokoliv s pár let starým PC. Můj hardware rozhodně není žádný moderní high-end a už před dvěma lety, kdy jsem ho kupoval, nepatřil mezi naprostou hardwarovou špičku. Přesto stačí k tomu, abych mohl nové GTA hrát na překvapivě vysoké nastavení a při udržení slušného počtu snímků za sekundu. Za to může především velmi rozsáhlé nastavení grafiky, ve kterém můžete nastavit prakticky vše. FXAA, MSAA, teselace, dohlednost, zalidnění města a hustota dopravy, kvalita textur, efektů, vody, stínů, odlesků, trávy, změnit můžete opravdu všechno a dosáhnout tak optimálního výkonu na své sestavě.

V mém případě stačilo snížit kvalitu textur, které žerou nejvíc paměti, a vypnout MSAA a několik dalších méně viditelných možností. Zbytek jsem většinou mohl nechat na vysoké nastavení a počet snímků za sekundu se poté pohyboval mezi 50 a klidně i 120, a to vždy v závislosti na dané scéně, ačkoliv v průměru jsem na ukazateli mohl sledovat 60 fps. Nutno ale říct, že nastavení, které mi při prvním spuštění hra doporučila, takové údaje v žádném případě nezaručovalo, takže doporučuji pohrát si s grafickým nastavením podle svého uvážení a věnovat mu čas i chuť do trochy experimentování.

GTA V zkrátka i na průměrných sestavách běží skvěle, nicméně hra se nepyšní jen vyšším počtem snímků za sekundu. Pokud máte dostatečně silné PC, můžete se dosyta kochat grafikou, která od dob verze pro PS4 a Xbox One udělala viditelný krok vpřed, což poznáte třeba na kvalitě tváří a vegetace nebo na zvýšené dohlednosti. Nemluvě o tom, že je k dispozici možnost hrát hru i v rozlišení 4K, nicméně tahle libůstka byla bohužel mimo mé možnosti. K působivé podívané naštěstí 4K nepotřebujete a i nižší grafická úroveň, která by v některých ohledech mohla být srovnatelná s konzolovými verzemi, zaručuje dostatečně slušnou podívanou. Tu může narušit jen občasný výskyt doskakujících nebo méně kvalitních textur a výjimečné fps dropy v obzvlášť hektických momentech, ačkoliv ve srovnání s GTA IV je jejich výskyt dost vzácný. Ještě vzácnější jsou případy, při nichž hra spadne. Pád hry jsem vlastně zažil jen jednou, což je příjemná změna nejen po zkušenostech s GTA IV, ale i po zkušenostech s PC verzí Maxe Payna 3, která se nehledě na svou kvalitu potýkala s poměrně častými pády.

„K působivé podívané naštěstí rozlišení 4K nepotřebujete a i nižší grafická úroveň zaručuje dostatečně slušnou podívanou.“

Není nad poslech vlastní hudby

Kromě grafiky si samozřejmě můžete upravit i ovládání. V tomto případě by mělo jít o samozřejmost, ale přesto se sluší zmínit, že lze podle svého uvážení přenastavit jakýkoliv ovládací prvek. Na výchozí nastavení ovládání na myši a klávesnici si ale nelze stěžovat. Ve vzácných případech, v nichž po vás hra chce například otáčení myší nebo stisk několika kláves naráz, může sice ovládání působit trochu neohrabaně, ale téměř vždy stačí trocha pozornosti, trpělivosti nebo cviku. Opravdu jde ale jen o vzácné případy a výchozí ovládání by vám většinou nemělo dělat žádné potíže, a to ani při ovládání letadel, které často bývá kamenem úrazu. Využívání numerické klávesnice při ovládání letadla nebo vrtulníku působí v roce 2015 trochu archaicky, ale bohatě postačí.

K PC verzi jakéhokoliv dílu série Grand Theft Auto však neodmyslitelně patří rádiová stanice, kterou můžete obohatit vlastní hudbou. Ta naštěstí nechybí ani tentokrát, jen už se nejmenuje Independence FM jako v GTA IV, ale Self Radio. Funkce však zůstala stejná, takže stačí vzít jakoukoliv hudební stopu v rozumném formátu, zkopírovat ji do určité složky, v nastavení hry ji naskenovat a pak už ji můžete poslouchat při jízdě autem nebo jiným dopravním prostředkem. Zůstala i možnost výběru stylu přehrávání skladeb, na výběr máte náhodné či posloupné přehrávání a také klasický formát rádia. V jeho případě se Self Radio chová jako každá jiná stanice, takže nemůžete přeskakovat jednotlivé písničky a občas si musíte vyslechnout nějaké to povídání. Výhodou tohoto formátu je ale skutečnost, že vám neunikne hlášení o tom, co jste právě v Los Santos napáchali.

Pokud by vás ale vlastní skladby nelákaly a už vás omrzely dostupné stanice, možná uvítáte jednu zcela novou stanici nazvanou The Lab. Díky ní se můžete zaposlouchat do několika skladeb inspirovaných soundtrackem hry a zasazením do Los Santos. Na této stanici lze občas slyšet více hudebních stylů, ale jasně jim dominuje rap nebo hip hop (nebojím se přiznat, že jsem nikdy nepochopil, v čem je vlastně rozdíl). Z toho důvodu je The Lab novinka určená spíše pro konkrétní skupinu hráčů.

Režisérské choutky

Jednou z nejvýraznějších novinek v PC verzi GTA V je ale bez nejmenších pochyb Rockstar Editor, následovník videoeditoru z GTA IV. Díky němu máte kdykoliv v průběhu hraní možnost nahrávat vaše činnosti a posléze z nich poskládat menší film. Celý herní svět je vám přitom k dispozici a je opravdu jen na vás, na vaší představivosti, trpělivosti a čase, co natočíte a co z toho vznikne. S trochou snahy není až takový problém dát dohromady krátký film ve stylu Rychle a zběsile nebo akční podívanou, která je tak nabitá explozemi, že by i Michael Bay zezelenal závistí.

Každý vámi nahraný klip lze samozřejmě editovat. Můžete přidat jeden z mnoha filtrů, upravit kameru, pohrát si se zvukem, přidat jakoukoliv hudební stopu z rádií ve hře, není ani problém vložit do obrazu text v jednom z několika nabízených fontů. Po dokončení vašeho výtvoru pak můžete váš výtvor snadno nahrát na YouTube. A pokud by vám nestačily záběry s hrdiny ze singleplayeru nebo z GTA Online, není problém využít speciální Director Mode. Díky němu se lze chopit ovládání jakékoliv postavy ze hry (klidně i zvířete) a i s ní natáčet vše, co vás napadne, a to podobným způsobem, jakým byste natáčeli nějaký zážitek v kůži Michaela, Franklina nebo Trevora. Většinu postav přitom můžete využít ihned, ale pokud byste si rádi pohráli s postavami z příběhu, budete si je nejdřív muset odemknout skrz postup hrou.

Možnosti editoru jsou zkrátka docela široké a rozhodně postačí. Stěžovat si nemohu ani ovládání. Osvojení ovládacích prvků střihu a dalších nezbytných funkcí sice chvíli trvá, ale ovládání jako takové vám rozhodně neklade žádné velké překážky a dá se poměrně brzy naučit. Kromě toho, ve hře najdete i tutoriály, které práci s editorem ještě víc usnadní. Celý editor tak musím rozhodně pochválit a už se těším na to, co šikovní hráči v budoucnu natočí. Už nyní koneckonců po internetu koluje řada velmi zajímavých projektů.

„Celý herní svět je vám k dispozici a je opravdu jen na vás, na vaší představivosti, trpělivosti a čase, co natočíte a co z toho vznikne.“

Krásy online hraní a moddingu

Další věc, kterou bych rád pochválil, je funkce GTA Online. Už v prvních dnech po vydání jsem nenarazil na žádné velké potíže s připojením nebo s infrastrukturou serverů. Celé GTA Online, včetně Heistů a všech dalších slibných součástí, v naprosté většině případů funguje a hráči tak nemusí čekat na to, až Rockstar stabilizuje servery. Pokud se objeví nějaký problém, většinou souvisí s internetovým připojením konkrétních hráčů a jen výjimečně jde o problémy spojené s porodními bolestmi online režimu. Nutno říct, že GTA Online jako takové stále není dokonalé a můžete narazit na bugy, které byly k vidění už v konzolových verzích, ale nesmírně bohaté a zábavné možnosti online režimu jakékoliv drobné chybky mnohonásobně převažují.

Dobrá zpráva každopádně je, že i v GTA Online máte k dispozici Self Radio, ale samozřejmě musíte počítat s tím, že funguje na straně klienta, ne serveru, takže kromě vás vámi dosazené skladby nikdo neuslyší. Stejným způsobem budou s největší pravděpodobností fungovat i mody.

Možnost moddingu je další věc, která k sérii Grand Theft Auto na PC neodmyslitelně patří. Rockstar sice mody nikdy přímo nepodporoval, ale ani jim nikdy nebránil, což mělo za následek vznik obří komunity, která je i v případě starších dílů dodnes aktivní. Živě si vzpomínám, jak jsem ve Vice City vyměnil Tommyho za Bendera z Futuramy nebo jak jsem se v San Andreas proháněl ve Felicii, Batmobilu nebo na speederové motorce Dartha Maula ze Star Wars. Leckdo si také jistě vzpomene na nechvalně proslulou legendu všech legend, Hot Coffee mod. A pokud jde o GTA IV, tam jsem se do moddingu pustil i já sám a dokázal jsem vytvořit celkem použitelná mobilní témata s motivem Mafie 2 nebo Star Wars. Osobně si zkrátka GTA bez možnosti moddingu nedovedu představit a troufám si říct, že klasické rčení „mod it until it crashes“, obyčejně spojované se sérií The Elder Scrolls, nejvíc pasuje právě na kterýkoliv díl Grand Theft Auto.

Modding GTA V je samozřejmě teprve v plenkách. Už se sice objevují první pokusy, ale ty jsou prakticky k nerozeznání od tradičních cheatů, jejichž zadávání je mimochodem na PC o poznání jednodušší. Ty pravé mody tak nejspíš přijdou až po přizpůsobení nástrojů, které zjevně zabere nějaký čas. Rockstar ale pokusy fanoušků neblokuje a modding je prostě a jednoduše i tentokrát možný, což nám zatím musí stačit. Podobně jako v případě Rockstar Editoru platí, že jde v první řadě o příslib do budoucna a já se ani neodvažuji odhadovat, co moddeři dříve či později vytvoří. Jsem si totiž jistý, že by práce nadšenců jakékoliv mé představy brzy předčila.

Odškodné za léta čekání

Jako PC hráč mám pocit, že GTA V je konečně ta hra, na kterou čekám už od roku 2006, kdy jsem s velkým nadšením dokončil San Andreas. Zároveň je to hra, díky které můžu konečně zapomenout na neblahé zážitky spojené s portem čtvrtého dílu. Veledílo Rockstaru se zkrátka na osobních počítačích ukazuje v tom nejlepším světle a troufám si říct, že v tuto chvíli je právě PC verze ta nejlepší možná volba. Rockstar si sice za všechnu tu práci, kterou odvedl na obou generacích konzolí, zaslouží hlubokou poklonu a řeči o tom, že se konzolisté postarali o alfa/beta test jsou k smíchu, ale faktem zůstává, že právě PC verze v tuto chvíli nabízí největší potenciál pro nejbohatší zážitek.

Už tak téměř bezchybná hra byla obohacená o pokročilejší grafiku, funkci vlastního rádia a velmi slibný Rockstar Editor, nemluvě o tom, že je celá hra překvapivě dobře optimalizovaná, online složka funguje bez výraznějších problémů a už nyní jsou z GTA V cítit široké možnosti moddingu, které jakýmkoliv potenciálem bez nejmenších pochyb dost zamávají. A to myslím v kombinaci s kvalitami samotné hry bohatě stačí a PC verze nakonec nabízí vše, co bychom si jen mohli od nového GTA přát. Pokud tedy uvažujete nad koupí, není třeba váhat a jsem si jistý, že vás Grand Theft Auto V na PC nezklame. Čekání sice bylo nezdravě dlouhé, ale rozhodně se vyplatilo a protože PC verze není v žádném ohledu horší než ta konzolová, můžu GTA V s klidem udělit nejvyšší hodnocení. Co na tom, že si ho hra od nás odnáší už potřetí.