Hearts of Iron IV - Československo znovu na výsluní

Tvorba titulů zaobírajících se alternativní minulostí lidstva jde švédskému studiu Paradox Interactive od ruky. Hry z jejich produkce dokáží trpělivého stratéga udržet ve svém náručí po řadu hodin. Jejich komplexnost, zábavnost, náročnost a chytlavost jsou na velmi vysoké úrovni, konkurence to vedle nich nemá vůbec lehké. Expanzí do vesmíru v minulém měsíci Paradox jasně ukázal, že se nebojí rozšířit sféru svého vlivu do pro něj dosud neznámých vod. Stellaris se mu až na pár menších nedostatků skutečně povedl. Nyní se vrací ke své klasické herní sérii Hearts of Iron, za niž doposud sklízel jen samou chválu. Povede se mu s ní oslovit hráče i tentokrát?

Válka bude, víc vám neřeknu

První historická kampaň Hearts of Iron IV startuje na počátku roku 1936. Vybrat si v jejím rámci můžete buď jednu z primárních mocností, nebo jeden z mnoha menších, pro historii méně významných států. K dispozici je i staré dobré Československo, na které se pomalu ale jistě začíná snášet stín jeho agresivního souseda. To, jestli mu odolá, bude jen na vás.

Druhý historický scénář začíná na sklonku léta roku 1939. Samostatné Československo je díky zradě jeho spojenců již minulostí. Namísto něj tu máme Protektorát Čechy a Moravy, nad kterým má plnou moc sousední Německo. Oběť malého státu ve středu Evropy měla svět uchránit před válkou, na smůlu mocných se tak nestalo, Adolf Hitler měl totiž jiné plány.

„Prostoru pro vaše kreativní a vůdcovské schopnosti bude již od začátku hry mnoho, komplet si v prvních etapách drží pomalejší tempo, takže se s ním budete mít možnost pořádně seznámit.”

Při hraní kampaně jsem si při prvním průchodu zvolil poválečné Československo. Vzhledem k jisté znalosti předválečných dějin jsem se zaměřil na zlepšování vztahů s Východem. Po čase se mnou Sovětský svaz uzavřel spojenectví, z něhož jsem pak dlouhodobě těžil. Mnichovskému diktátu jsem se přesto nevyhnul. Naštěstí jsem měl silného vojenského partnera, takže jsem se mu nemusel podřídit. Válka v Evropě trvala v mé alternativní minulosti jen šestatřicet měsíců. Na jejím konci stálo Československo na stupni vítězů, z něhož si mohlo diktovat podmínky na pokořeném Německu.

Elementární scénář Hearts of Iron IV je započat v lednu 1936. Jeho průběh je v mnoha směrech náhodný. Některé zásadní historické události jsou ale, i přes řadu neočekávaných momentů, jasně nadefinovány. Konání olympiád či akce různých legendárních osobností zřejmě plně redefinovat nelze. Kampaň jako celek končila v mé režii rokem 1957.

Cílevědomý národ

Po vybrání národa a spuštění kampaně se před vámi objeví stát, který potřebuje nutně vaše vedení. Určit mu musíte národní zaměření, složení vůdčích osobností, směr výzkumu, rozložení továren, zacílení výroby a složení armády. Prostoru pro vaše kreativní a vůdcovské schopnosti bude již od začátku hry mnoho, komplet si v prvních etapách drží pomalejší tempo, takže se s ním budete mít možnost pořádně seznámit.

Prakticky každý národ v Hearts of Iron IV se může jako celek zaměřit na specifickou myšlenku, kterou se po určité období zabývá. Vylepšit si tímto způsobem můžete efektivitu svého průmyslu, výcviku jednotek či expanze politických stran. Velké frakce mají k dispozici historická zacílení, která jim umožňují aktivování některých zásadních momentů lidských dějin. Německo má ve svém národním stromu například cíl nesoucí název Osud Československa. U menších států je prvek národního zaměření hodně osekán. Pokud si chcete hru vychutnat i po stránce historických okamžiků, je dobré hrát za jednu z velmocí.

Na začátku kampaně mají všechny národy jasně nadefinované politické smýšlení. Změnit ho můžete za pomoci obměny vůdčích osobností daného státu. Tímto způsobem je možné podpořit růst komunizmu, demokracie či fašizmu. Každá ideologie má svá pro a proti. Fašizmus je například dobrý, když chcete zbrojit a napadat vaše sousedy, spokojenost obyvatelstva v něm ale není zrovna z nejvyšších. Vedení národa se naštěstí nezaobírá jen otázkou politiky, navolit mu můžete i specificky zacílené vědce, vojáky a odborníky na průmyslovou výrobu.

„Nové divize si můžete nadefinovat dle svého uvážení. Upravit je možné jejich vybavení, složení a velikost.”

Systém výzkumu nových technologií je v Hearts of Iron IV pojat hodně kvalitně. Hra vám dává k dispozici celkem jedenáct výzkumných stromů, zaměřených na specifické typy vojenského i civilního průmyslu. Vyvinout je možné lepší zbraně, tanky, letadla, auta či lodě. Vědecký vývojový strom je za všech okolností omezen datem. Pokud některé technologie začnete vyvíjet dřív, než byly ve skutečnosti vynalezeny, budete penalizováni. Postih se naštěstí netýká vojenských taktik, ty je možné studovat dle libosti bez jakýchkoliv omezení.

Nově vynalezené stroje se sami nevyrobí. K jejich produkci a následné modernizaci budete potřebovat síť vojenských továren, jež budou čerpat suroviny od svých civilních kolegů. Výrobu válečného vybavení je možné nastavit přesně dle vašich představ, vždy je ale nutné mít na paměti určitou omezenost dostupných zdrojů. Když nebudete vaše výrobní komplexy dostatečně zásobovat, jejich efektivita začne prudce klesat.

Příprava na konflikt

Hearts of Iron IV vám, krom továren a civilních budov, nabídne také možnost výstavby infastruktury, radarů, doků, bunkrů, leteckých základen, protiletecké obrany a jaderných elektráren. Každá ze zmíněných staveb váš stát podpoří trošku jiným způsobem. Bunkry vám například pomohou pří útoku vašich nepřátel, vaše obrana bude díky nim výrazně zefektivněna. Budování nových struktur vašim dělníkům vždy zabere určitý čas, spoléhat se tím pádem můžete jen na budovy, které máte již postaveny. Dosud nevybudované kousky přibydou většinou až po několika měsících.

Nejlepší obranou je útok. Budování armády je závislé na vaší populaci a dostupných zásobách. Nové divize si můžete nadefinovat dle svého uvážení. Upravit je možné jejich vybavení, složení a velikost. Jednotku horských specialistů je kupříkladu možné obohatit o artilérii, zásobovací vozy, polní nemocnici, protitanková děla či logistické družstvo. Naverbované útvary se dají slučovat do armádních celků, které jsou vždy vedeny vámi navoleným velitelem.

„Chování umělé inteligence ve směru diplomacie je občas hodně zvláštní. Některé její kroky bych se nebál označit za sebevražedné.”

Armáda vedená velitelem je schopna plnit různé typy specifických rozkazů. Vojáci se pod kontrolou svého nadřízeného mohou účastnit vojenských cvičení, seskoků padákem, vyloďovacích akcí a obrany hranic. Jednotky sloučené do armád jsou díky systému rozkazů efektivnější než divize bez stabilního velení a zásobování. Pro vítězství ve válce je, krom efektivních pozemních sil, zásadní také podpora loďstva a letectva. Vzdušné síly se v tomto díle zaměřují hlavně na pomoc pozemním a námořním jednotkám. Při vysokém ovládnutí nebe je možné na území vašich protivníků shodit atomovou bombu.

Bitvy tu fungují prakticky na stejné bázi jako v jiných titulech od Paradoxu, jejich výsledek je možné ovlivnit jen nasazeným počtem jednotek, zvolenou taktikou a schopnostmi generála. Zbytek už záleží jen na vašem štěstí a dovednostech vámi vybraného velitele. Úspěšné naplánování bitev a zásobování určuje výsledek války jako takové. Konflikt probíhá podobně jako v ostatních hrách z dílen Paradoxu. Vítězem se stává ten, který dostane pod svou kontrolu největší část oponentova území. Absence přímého střetu mi tu trošku schází, pokud by tu byla, možná by se celek posunul na vyšší úroveň.

Atomovkou neoslníš

Diplomacie je pro další díl oblíbené série Hearts of Iron hodně důležitá. Jednotlivé státy mezi sebou mohou uzavírat různé typy paktů. Svým spojencům můžete nyní pomoci v jejich boji buď přímo, tím, že se zapojíte do jejich války, nebo nepřímo, posláním jednotek a vojenské výzbroje. Zajímavá je také možnost rozvracet stát vašeho protivníka za pomocí revolucionářů, kteří se vetřou do společnosti a zasadí v ní semínko nepokojů, jenž může po určitém čase vyklíčit v povstání proti legitimní vládě.

Chování umělé inteligence ve směru diplomacie je občas hodně zvláštní. Některé její kroky bych se nebál označit za sebevražedné. Za všechny podivné akty AI uvedu nyní jeden příklad. V průběhu kampaně za Československo jsem vedl válku proti zbytkům Německa, do války se na jeho straně připojila Etiopie a Mongolsko. Německo padlo pár dní po začátku války, zbytek jeho spojenců prakticky nepřestal bojovat ani poté, co jsem jim na hlavu shodil 10 atomových bomb. Komický byl také moment, kdy moje vojska nemohla vpadnout do Etiopie kvůli tomu, že byla obklopena mými spojenci, kteří se do války nechtěli připojit. Naštěstí se mi tento malý problém podařilo po pár letech vyřešit zkušenou jednotkou parašutistů, kteří obsadili územní celek zevnitř.

AI může primární scénář absolvovat ve dvou režimech. V prvním z nich se řídí podle historických faktů a událostí. V druhém se naopak rozhoduje podle toho, co je pro ni nejlepší. Více svobodomyslná umělá inteligence je tu hlavně pro ty, kterým se nelíbí akty velmocí v minulosti. Německo se například nemusí v historií neřízeném světě na Československo ani podívat.

Strategie jak má být

Další vydařené dílo od Paradox Interactive je tu. Hearts of Iron IV je hra, která se vyvedla snad v každém směru. Vytknout je jí možné snad jen podivné jednání AI v otázkách diplomacie, zbytek aspektů je na hodně vysoké úrovni. Celek je komplexní, zábavný, náročný a extrémně návykový. Jednoduše řečeno strategie jak má být. Pokud hledáte titul, jenž je podobný oblíbenému CK II či EU IV, určitě si Hearts of Iron IV nenechte ujít, hra rozhodně stojí za to.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.