První díl kultovní parkourové survival akce neřekl poslední slovo.
Kdo by si pomyslel, že tvůrci z Techlandu při soustředění na chystané vydání Dying Light 2 zanevřou na svůj původní skvost, hodně by se spletl. První díl se totiž pořád hojně hraje, takže investování zdrojů a času do jeho podpory se stále zdá jako krok správným směrem. Obsah pro zážitek jednoho hráče je ovšem vyčerpán, takže další vývoj směřuje k multiplayeru, který se významně inspiroval módní vlnou battle royale. Polští autoři ovšem přidali notnou dávku inovace, jež dala vzniknout novému žánru – brutal royale.
Kontaktní souboje ve zběsilém tempu
Po krátké prezentaci Roberta Wozińskiho se všichni přítomní přilepili ke svým obrazovkám a připojili se do nerovného zápasu všichni proti všem. Řekněme si na rovinu, že programátoři měli jasnou výhodu a novináři dostávali dost na zadek, pokud se jim dostal do cesty. Přesto soupeři nebyli jediným nebezpečím, které vás mohlo v rozpadlých ulicích prosluněného města potkat. Krmily se v nich desítky nakažených roztroušených okolo pulsujících hnízd. Občas jsme mohli narazit na vyvinutější potvory, jimž vévodil Ničitel vrhající po nás obrovské kusy asfaltu.
Otázkou je, proč se k zmutovaným hladovcům vůbec přibližovat. Principem Bad Blood totiž je nasbírat vzorky oné nakažené krve z hnijících žláz hnízda. Jakmile máte dostatek nechutné tekutiny, dáte signál transportu a ten se začne snášet k jasně určenému bodu na mapě. Sbírání vzorků zároveň zvyšuje vaši úroveň, díky níž jste silnější a při dosažení každé mety se vám plně obnoví zdraví (což je rozhodně potřeba). S plnou brašnou vzorků se také stanete objektem zájmů všech přeživších, protože lokalitu může opustit jen jeden. Půjdou vám po krku a budou se od vás snažit získat svou propustku ze zamořeného pekla.
Zákon přežití
Tvůrci několikrát zmínili, že se inspirovali podstatou lidské existence, tedy udělat pro přežití cokoliv. A opravdu se během svižných, maximálně patnáctiminutových zápasů, setkáte s různými přístupy získávání prvenství. Někteří hráči se zaměřili na zisk co největšího počtu zbraní – nejčastěji kontaktních páčidel, kladiv a mačet, střelných je pomálu, a vypravili se lovit ostatní hráče, aby ubyla konkurence. Jiní se zaměřili na plížení, přechytračení a záludné útoky ze zálohy po oslabení protivníka (takový molotov vržený mezi zápasící přeživší vám získá velkou výhodu) či při poklidném sběru krevních vzorků. Poslední přístup je založený na vyhýbání se oponentům a čistě na lovu nakažených, čištění hnízd a zisku nakažené krve.
V každém případě se ve vašem pohybu opíráte o propracovaný parkour z Dying Light a velký počtu kontaktních soubojů, takže veteráni budou ve svém živlu. Neexistuje jasný postup, jak se stát vítězem. Adrenalinová jízda na vás klade velké nároky v podobě sledování postupu ostatních, vlastního přežívání a ještě modernizování vlastního arzenálu, protože ve hře je přítomna základní výroba předmětů (mačeta s elektrickými výboji patří k mým favoritům). Já se během testování dopustil dvou základních chyb, které prý nováčci udělají téměř vždy – byl jsem neopatrný ve vztahu k ostatním hráčům a během soubojů s nakaženými jsem zapomněl vnímat okolí.
Agresivita jednotlivých zápasů dost významně opodstatňuje slovíčko „brutal“ v pozměněném názvu žánru. Tepová frekvence vám během zápasu povyskočí o několik řádů výše a v případě vítězství si budete připadat opravdu blaženě. Podle mého vzoru netvoří napětí pouze neustálá hrozba ze strany nakažených, ale především nebezpečí ze strany ostatních hráčů. Téměř vždy se totiž utkáte na nože v soubojích z očí do očí, přičemž nejde o nice jiného, než že se lovec dostane k výbavě odpraveného a část si přivlastní, včetně nasyslených vzorků.
Bláznivé hřiště
Pokud se bavíme o Dying Light, musíme si připomenout, že většina šarvátek se odehrává nejen v horizontální rovině, ale také ve vertikálním směru. Soupeřům můžete utéct šplháním a zaskočit je útokem shora. Z výšky také lépe kontrolujete bojiště přímo pod sebou. Ve chvílích klidu a odpočinku můžete seznat, že grafická úroveň odpovídá původní singleplayerové hře, což je jen dobře. Množství staveb nabízí řadu úkrytů, v nichž se můžete krýt při promýšlení další strategie. Cílem totiž nemusí být pouze výhra, ale také sbírání zkušeností projevující se u vašeho charakteru.
Za získané levely totiž dostanete vylepšení schopností a bedny s lootem, v nichž najdete kosmetické doplňky pro svého avatara. Loot boxy samozřejmě půjdou také koupit, ale vzhledem k tomu, že v nich najdete pouze prvky na úpravu vzhledu, nemusíme se bát pay-to-win hrozby. Pomalu se dostávám ke konci svých dojmů, což pro vás znamená možnost podívat se do zamořených arén na vlastní kůži. Od září totiž směřuje Dying Light: Bad Blood do early accessu na Steamu, v němž sami porovnáte svou bojovnost proti ostatním.
Plná verze Dying Light: Bad Blood vyjde letos na PC, PlayStation 4 a Xbox One.
