Podle všeho svižná, návyková a údajně s velkým potenciálem sebrat vám vše od drobáků až po mladší sourozence.
Podle všeho svižná, návyková a údajně s velkým potenciálem sebrat vám vše od drobáků až po mladší sourozence.
Byť si studio Blizzard rozhodně nemůže stěžovat na nedostatek financí, nejhranější onlinovka světa World of Warcraft pomalu umírá, což kromě hráčů samotných začali nepřímo potvrzovat už i vývojáři. Hlavní designer hry Tom Chilton se kupříkladu nedávno nechal slyšet, že de facto nemůžou přijít s žádnými zásadními změnami, které by hru zatraktivnily, aniž by pobouřili hráče, kteří jsou s WoW mnohdy od začátku. Ten samý člověk pak o něco později potvrdil, že začali vcelku regulérně uvažovat o přechodu na free-to-play model. Toho se samozřejmě jen tak nedočkáme, 7,7 milionů platících hráčů je stále 7,7 milionů platících hráčů, ale je to dost zásadní proměna. Až doposud se totiž Blizzard proti něčemu takovému stavěl dost ostře. Ve světle těchto událostí je nicméně vcelku logické, že se studio snaží vyšlechtit novou dojnou krávu, která možná nebude dávat dost mléka na pravidelné omlazující koupele, ale za to se z ní bude dát odsávat alespoň těch pár kapek na jogurt dlouhodobě.
Stromy v deštných pralesích proto s hrůzou ve větvích a dolarovou značkou na kmenu sledovaly oznámení titulu Hearthstone: Heroes of Warcraft, který je de facto digitální verzí relativně populární kartičkovky World of Warcraft TCG. Aktuálně se sice stále ještě nachází ve fázi betatestování, avšak dojmy z hraní už lze šířit beze strachu. Ono se ani není moc čemu divit, když je většina novinářů nadšených. Nudnou, nebo spíš tradiční základní premisu, v níž proti sobě stojí dva hráči s předpřipravenými balíky, se tvůrcům podařilo zpracovat v rámci možností svěže a hlavně hravě. Díky tomu se gamesa zvládá už po pár hrách zavrtat dostatečně hluboko pod kůži na to, abyste ji ven dostali jen s pomocí krucifixu a svěcené vody. Obrovskou výhodou Hearthstone je totiž přítomnost jednotlivých povolání, totožných s těmi z World of Warcraftu.
Díky nim se jednotlivé balíky stávají nesmírně rozmanitými a máte v podstatě jistotu, že nikdy nenarazíte na stejného soupeře. Současně se ale variabilita promítá i do sestavování vlastního decku, kdy se díky kombinaci běžných a pro povolání specifických karet dá dosáhnout bezpočtu různých výsledků. Opravdu každý si tak po čase najde herní styl, který mu vyhovuje, aniž by se ale musel bát, že by kvůli příliš pasivní, nebo naopak agresivní hře, nebyl schopný vzdorovat soupeřům. Vše je navíc zpracováno dostatečně přehledně na to, aby mohl zaválet i člověk, kterého kartičkovky až doposud míjely obloukem o velikosti Mattrickova ega. Všichni totiž začínají se základním balíčkem, se kterým plníte zpočátku víceméně primitivní zadání. Za každý úspěšně splnění „quest“ získáte nové karty, které jsou následně odměnou i za vyhrané souboje s umělou inteligencí ovládanými protivníky.
Právě tady se ovšem projevuje největší slabina celé hry, která ji může velice snadno potopit. Jakkoliv parádní karty si tímto způsobem odemknete, dřív nebo později vám dojde, že skutečný poklad můžete najít jen v doplňujících balíčcích, jež ovšem nelze pořídit jinak než za skutečné peníze. Ano, karty, které jsou v nich namixované samozřejmě můžete koupit jednu po druhé za herní měnu, ale nadřete se. Za vyhrané duely totiž zas tolik neinkasujete a na ty nejlákavější kousky si vyděláte asi stejně rychle jako redaktor herního webu na Ferrari. To samozřejmě brutálním způsobem ovlivňuje celkovou vyváženost titulu a pokud to s Hearthstone myslíte jen trochu vážně, tak vás to nutí i do utrácení. Chcete-li totiž vykazovat nějaké výsledky, dobře se umisťovat v ligách a na soutěžích, bez dalších investic to prostě nepůjde.
Na druhou stranu je ale fajn, že veškeré v betě promrhané prašule se vám vrátí. Jakmile totiž titul oficiálně vyjde, všichni začínají od píky a ti, kteří se činili v testovací verzi, dostanou odpovídající sumu v herní měně na opětovné utracení. Věřím, že spoustě hráčů nebude tu a tam nákup nějakého toho boosteru za drobný peníz vadit, koneckonců stejně už nějaký ten pátek funguje i digitální podoba Magic: The Gathering, která si na nezájem ze strany hráčů rozhodně stěžovat nemůže. A jelikož po technické stránce nelze Hearthstone v podstatě nic vytknout (dokonce se v něm najde něco málo i pro milovníky fluffu), bude holt jen potřeba dát si sakra pozor na to, aby se z něj ve finále nestala pay2win záležitost. Zda-li se to vývojářům podaří však odhalí až čas.
