Dan Vávra ve svém novém blogovém příspěvku popisuje, jaké problémy musejí překonat při vývoji očekávaného husitského RPG.
Dan Vávra, kreativní ředitel ve studiu Warhorse, na oficiálních stránkách tvůrčího celku zveřejnil nový blogový příspěvek s názvem Video a ponorková nemoc. V článku se věnuje problémům, které musejí překonávat při vývoji nadějného husitského RPG. Konkrétně jak se rodila ukázka pro třetí stranu.
Když máte pevně daný termín, ve kterém se mají všechny věci poskládat dohromady do hratelné verze hry, vede to vždy ke „kouzelným“ situacím. Tak kupříkladu máte plně funkční pathfinding a s tím zcela nesouvisející bezproblémově funkční craftovací minihru, a když tyto věci spojíte do jednoho buildu, přestanou obě ze zcela nepochopitelných důvodů fungovat. To se začne dít úměrně často tomu, kolik věcí dohromady spojujete, takže když spojíte dohromady všechno, nefunguje nic.
Samozřejmě na sebe začnete také klást větší nároky, takže přestanete tolerovat „drobné“ nedostatky, jako třeba clipping (mizení grafiky příliš blízko kameře) při soubojovém systému, který nikomu dosud nevadil, protože se všichni radovali, že vůbec jde bojovat, a kosmetické věci, jakože nám tady trochu prolézají zbraně skrz sebe, vyřešíme někdy potom. Jenže když ukazujete hru někomu zvenku, první věc, které si při souboji všimne, je clipping a to, že zbraně prolézají skrz sebe. Co na tom, že v žádné jiné hře nikdy nikdo neměl takhle zpracované souboje, nějak to bliká a vypadá to nepřesně = fuj.
No, a když tyhle věci chcete odstranit, tak zjistíte, že k tomu potřebujete novou verzi enginu, která má vyjít za měsíc, tedy přesně týden po tom, co budete hru prezentovat. A co teď? Musíme vymyslet nějaký hack. Což se podaří, ale kvůli tomu se začíná AI nepřátel chovat divně a už jedeme pěkně po spirále dolů. Lidem tečou nervy, jsou nervózní a začínají se hádat. Takže kromě toho, že jste taky nervní, ještě jako šéf děláte firemního psychologa, aby nervní nebyli ostatní.
Celý článek si můžete přečíst v češtině na blogu studia Warhorse.
