Zahraniční redaktoři na chvíli upustili od investigativní novinařiny, hodili nohy na stůl a pokusili se z křišťálové koule vyzvědět, jaký bude nový Assassin’s Creed, což ještě doplnili o vlastní názory na to, jaký by měl být.
Ať se nám to líbí nebo ne, sequelitidy se herní průmysl jen tak nezbaví. Stejně jako v případě pohlavních chorob nestačí jen náplast a nějaká antibiotika, ale především uvědomělost. Bohužel, dokud projekty jako Call of Duty budou vydělávat stamiliony dolarů, obávám se, že nás nezachrání ani polygonové kondomy. A to by v krátkodobém výhledu mohl být sakramentský problém, neboť i kvalitní série, mezi něž bezpochyby patří Assassin’s Creed, začínají vykazovat prvotní příznaky. Zatímco rozdíl mezi prvním a druhým dílem zmíněné série byl markantní a dvouletý tvůrčí proces byl patrný na každém pixelu, v případě Brotherhood a Revelations (ty vyšly vždy cca po roce) jasně vyplavalo na povrch, že největším zabijákem originálních nápadů je právě snaha vydavatelských domů bryskně uspokojovat poptávku. Přesto ale fanoušci věří, že Assassin’s Creed 3, jehož vydání je naplánováno na říjen tohoto roku, navrátí značce lesk a slávu. A to i přesto, že se na trhu objeví necelý rok po Revelations.
Jak to s ním ale nakonec dopadne a jak moc inovativní bude, si však nechme na jindy; třeba na dobu, kdy o hře budeme vědět něco konkrétního. Prozatím si musíme vystačit s pouhými spekulacemi (ačkoliv opřenými o zdroje vně vývojářského studia, údajně), které ovšem přichází s celou řadou docela zajímavých myšlenek.
Zasazení
V podstatě už od vydání Assassin’s Creed 2 se mezi hráči spekuluje o tom kam se s Desmondem, nebo spíš s jeho předky, podíváme příště. Zatímco v případě Brotherhood a Revelations to bylo tak trochu předem dané, AC3 je zbrusu nová kapitola a představám se proto meze nekladou. Řada nadšenců věří, že správným krokem by pro autory bylo navštívení samurajského Japonska, jiní doufají ve starověký Egypt či dokonce období některé ze světových válek. Kde se nakonec octneme, je zatím ve hvězdách, avšak jako doposud nejpravděpodobnější teorie se jeví koloniální Amerika. A to hned z několika důvodů. Nový svět v té době stále ještě „úpěl“ pod nadvládou Britského impéria, což nám dává jednoznačné rozčlenění na zlé a hodné a současně konflikt, na jehož pozadí lze rozjet pořádný spiklenecký příběh. Dvojnásob, když jde o časové vymezení, v němž už lze počítat s teoretickými potomky Templářů – Svobodnými zednáři – kteří by mohli plynule převzít jejich úlohu.
Do hry bychom se navíc měli dostat v roli polovičního indiánského válečníka, jenž by do děje mohl zamíchat ještě rozpory mezi bělochy a rudochy. Jelikož by se navíc dějová linka měla motat okolo revolučního roku 1776, není vyloučeno, že bychom s hlavním hrdinou mohli formovat a v rámci možností snad i přetvářet skutečné historické události. Na druhou stranu, argumenty proti zasazení do Ameriky daného století jsou docela pádné. Tak zaprvé, Assassin’s Creed si vždy zakládal na exotických lokacích, což tehdy ještě neSpojené státy rozhodně nejsou. Zadruhé, klíčovým prvkem každého dílu byl volný pohyb a lezení budovách, čím vyšších tím lepších. Amerika na přelomu osmnáctého a devatenáctého století však žádnými příhodnými stavbami nedisponovala a série by tím přišla o jedno z největších lákadel.
Pravdu se dozvíme možná zítra, Assassin’s Creed chystá velké oznámení.
Pokud se tedy za velkou louži s Desmondem a jeho partou podíváme, zdá se nejpravděpodobnější zasazení třeba do Chicaga konce 19. století, nebo pak až na počátek toho dvacátého. Kupříkladu v New Yorku. Obě možnosti ovšem nezní nikterak lákavě a sám za sebe mohu říct, že bych se mnohem raději s novou postavou pohyboval po viktoriánském Londýně. Což by bylo mnohem logičtější zasazení i z pohledu série jako celku.
Hlavní hrdina
Ačkoliv se pro pozici klíčového člověka údajně uvažuje o polovičním indiánovi, tento krok by měl smysl skutečně pouze v případě, že by se gamesa odehrávala v Severní Americe. V tomto směru jsou tak možnosti skutečně téměř neomezené, neboť vývojáři si do titulu můžou prosadit, a obhájit (!), vesměs kohokoliv. Kdo to bude je ale hodně těžké hádat a jedním z nejjistějších tipů tak prozatím zůstává assassinka Shao Jun, jež si svou premiéru odbyla v animované mini-sérii Assassin’s Creed: Embers. V ní se zčistajasna objevila v Eziově vile a nějakou dobu se tam poflakovala. Možná, že autoři chtěli univerzum jen nějak okořenit, možná, že si připravovali půdu pro příchod nové herní postavy. Kdo ví. Každopádně se zdá zvláštní, že by v příběhu o Eziovi kladli takový důraz na nějakou nevýznamnou Číňanku. Ať už to ale bude jakkoliv, většina fanouškovské obce se shoduje na tom, že by nebylo od věci vybavit nového hrdinu (nebo hrdinku) podstatně kvalitnějším morálním kompasem. Doteď totiž nebylo možné jeho konání (když došlo na pro příběh klíčové scény) v podstatě nijak ovlivnit a co se stane, bylo předem nalinkované. Alespoň iluze existence etické volby by určitě nebyla od věci.
Hratelnost
Středobodem každého titulu, pokud se chce zapsat do hráčských srdcí, však byla, je a vždy bude hratelnost. Jen na ní závisí, jak se bude na hru vzpomínat za pár let a jestli udělá díru do světa. A v tomto směru by se proto prý měl Ubisoft uchýlit k razantnějším změnám. I když na předchozích dílech nebylo nic vyloženě špatně, zahraniční novináři dospěli k přesvědčení, že hra postrádá filmovost jakou má třeba Uncharted a hlavně s tím spojené plynutí děje. Zatímco Naughty Dog se podařilo hrané části s těmi nehranými dokonale skloubit a přechody mezi nimi působí uceleně, Assassin’s Creed se potýká s trošku barbarštějším přístupem, kdy se člověk propracovává svou cestou a najednou bum - cut-scéna. To se projevilo především u Revelations, kde byla rovněž hodně patrná minimálně invence v otázce animací.
A skrz prsty se hledí i na mini-hříčky, především tower defense intermezza, které ve hře jednak nejsou potřeba a druhak svým způsobem kazí výsledný dojem. Autorům sice lze připočíst pár plusových bodů za snahu, ale to je tak všechno. Se změnou časového zařazení, lokací i hrdiny by navíc mohla přijít rovněž drobná úprava soubojového systému. Tomu sice není prakticky co vytknout, ale jak se postupně blížíme k současnosti, možná by bylo fajn, kdyby se alespoň trochu zrychlil. I kdyby jen o pár procent. Hra by tak získala nejen na atraktivitě, ale rovněž by mnohem snáz odsýpala. Ostatně stačí se podívat na Batman: Arkham City, s nímž v tomto směru Rocksteady urazili pořádný kus cesty.
