Napoleon: Total War – když strategie je strategií

Ačkoliv, malý „velký“ muž jménem Napoleon Bonaparte, snil o různých věcech, to že se pod jeho záštitou vytvoří v budoucnu jeden z dílů strategické hry Total War, to skutečně tušit nemohl. Autoři se zřejmě sami, po dokončení zatím posledního Empire: Total War, zahnali do slepé uličky a jako by nevěděli kam se dále se sérií upínat. Spásný nápad, ale přišel velmi brzy, jelikož nový díl je na světě rok po vydání předešlého, a tak se nabízí otázka, zda není jen pouhou rychlokvaškou vyvařenou od minula.

Jsem snad pouze datadiskem?

Pojďme si to říci na rovinu a jasně. Napoleon: Total War je v principu stejná hra, jako předchozí Empire: Total War, a tak nečekejte žádné zásadní inovace a zásahy do prvků hratelnosti. Koncept hry zůstává zachován, tak jak je tomu už pěkných pár let a kupodivu stále si s ním chlapci v Creative Assembly vystačí a hráči jsou s ním spokojeni. Tak a jsme na konci recenze. Jak se vám nový Napoleon líbí? Nelíbí? Krátká recenze? Dobře přesvědčili jste mě, ale příště už se toho nedočkáte, jelikož příště budu mít mušketu nabitou.

Hurá do hlavní kampaně! Zde se vtělíte do role samotného Napoleona Bonaparta a v jeho jménu zaštítíte svá početná vojska. Jak jsme se přesvědčili v Empiru, stávalo se, že jednotky přes svůj počet byly „neukázněné“ a občas byla potíž se na bojišti vyznat. Ani tak velké jméno, které titul v názvu nese, nenapomáhá vašemu vojsku udržet morálku na dobré úrovni a dosti často se stává, že neposlouchá tak jak má, ale nyní zpátky k velkému dobrodružství. V kampani nechybí, mnoha hardcore hráči nenáviděný, mnoha nováčky oblíbený tutorial. Poté je tažení rozděleno do tří hlavních částí, a těmi jsou egyptská invaze, italské tažení a v poslední řadě, jde o pár důležitých historických bitev, včetně té proslulé u Waterloo. U ní se ještě sluší zmínit, že zde si můžete dle libosti navolit podmínky boje a je pouze na vás, jak se s nimi posléze vypořádáte. Každá z částí kampaně dostala do vínku krásně vyrenderované filmečky, které krásně doplňují celý příběh, jenž se neslyšně odvíjí v pozadí bitev. Co mi však u velké kampaně chybí? Větší komplexnost, přeci jen, jde tu pouze o Napoleona a jeho největší protivníky. Ostatní národy jsou z těchto bitev vynechány a musím přiznat, že mě to trochu mrzí, poté co si vzpomenu na dlouhé hodiny strávené u Empiru.

Válečné tažení napříč Evropou

Sami brzy zjistíte, že boje v Evropě jsou podstatně větším oříškem než ty předchozí. Zde se teprve projeví vaše schopnosti pravého vojevůdce. Ne každý dokáže udržet armádu na nohou a čas od času o nějakého toho vojáčka přijdeme. Je nutné dobře rozvrhnou, kde a jak útočit, jelikož síla útoků se stupňuje. Navíc ovládáte ohromné množství jednotek a počítač nepoleví ve svém úsilí vás zničit. Nejenže musíte dobře plánovat taktiku, vyvíjet vyšší aktivitu, ale je nutné dobře zásobovat již nasazené jednotky, jinak bude mít vaše tažení katastrofickou dohru. Doporučuji pokusit se dobít co nejvíce měst v krátkém časovém úseku, bude vám to ku prospěchu věci.

Tak a kampaň máme vyhranou. Vidíte, jak to bylo jednoduché. Přejděme tedy k vlastním bitvám. Jako tradičně v celé série Total War, máte možnost vybrat jednotky, mapu, počasí, další podmínky a počet soupeřů. Poté rozmístíte jednotky a bitva započne. Hodně záleží právě na dobře rozloženém vojsku, kdy pak můžete využít některé skupiny jako zálohy. Zde není možné generovat nové jednotky, tudíž se musíte snažit rozdrtit nepřítele tím, co dostanete zpočátku. Pokud jste v úzkých, nezoufejte. Vyřiďte nepřátelského generála, čímž slušně podrtíte morálku celého soupeřova vojska a naopak vaše oddíly budou touto zprávou posíleny. Další možností je co nejrychlejší odstranění dělostřelectva. Jde o jednu z velmi mocných zbraní, takže vyřazení této grupy z boje je také nedocenitelné.

V bitvách si můžete zvolit, zda si to s ostatními rozdáte na souši, na moři, nebo se snad rozhodnete některou z dostupných pevností bránit? Dokonce ani útok na onu pevnost není vyloučen, a tak jste postaveni před rozhodnutí, jak se vlastně do bitvy pustit. Ta na souši nabízí naprosto klasický boj, jako v každém jiném strategickém titulu, takže ji nemá ani cenu nijak dále rozebírat. Co však přineslo nový vítr do této série, tak to bylo zasazení vynikajících námořních bitev a něco málo si k nim teď povíme. Námořní bitvy jsou vynikající. Je možná trochu zvláštní, že to říkám hned, ale jinak to snad ani nejde. Opět si rozmístíte lodě podle svého a jde se na věc. Na nepřítele se dá především střílet, a to různými typy dělových koulí, každá z nich způsobí jinou škodu. Plachty se dají zapálit a nepřátelské lodě i obsadit, pokud jste dostatečně blízko. Velmi účinnou se stává hromadná salva. Lodě mají okolo sebe jakási pole, do nějž když se nepřátelská loď dostane, tak se na ní dá vypustit tolik ran, že na jeden zátah dostane kritickou ránu. Bohužel, každá loď má své střelné pole, a tak se často stává, že námořní bitvy jsou poněkud chaotické a nepřehledné, ale toto bych autorům odpustil. Zážitky z námořních potyček jsou tak úchvatné, že občas připomínají dokonalé bitvy z filmu Piráti z Karibiku a mnohé další hollywoodské výkvěty.

Pořád je to štramák!

Pokud jde o zpracování hry. Věřte, že lépe ztvárněnou strategii budete hledat velmi těžko, jelikož Napoleon patří k tomu nejlepšímu, co bylo v tomto žánru stvořeno. Díky tomu vidíte i ty nejmenší detaily. Každičký voják po zazoomování vykonává tu činnost, kterou od něj očekáváte. Při lodních bitvách se dočkáte všeho možného, včetně létajících kusů dřeva, pobíhajících jednotek snažících se bojovat o holý život, zapálených plachet, potápějících se lodí a topících se námořníků, tohle je nepopsatelný skvost. Co je však důležité, je fakt, že chyby z předchozího titulu byly opraveny, a tak je hra o něco plynulejší. Dokonalé grády tomu dodává skvělý herní soundtrack, u nějž stojí za to se do něj na určitou chvilku zaposlouchat a užívat si parádních zvukových efektů v pozadí.

Postavíš se mi?

Co by to bylo za strategii bez pořádného multiplayerového klání. Jako tradičně se jedná o Steam formu, což je pro některé skličující (pro mě také), ale nic s tím nenaděláme, takže pojďme k jádru věci. Zde se připojíte buďto k vytvořené hře nějakého hráče, anebo si založíte vlastní bitvu. Nově se můžete přidat do hry rovnou. Co to však má za následek? Steam vám automaticky vyhledá vhodného soupeře, což má ohromnou výhodu v rychlosti, ale poté již nemůžete cokoliv měnit. Občas budete tedy Steamem vyzváni, zda přijímáte pozvání cizího hráče, či ne. Totéž platí i o vašem soupeři, jenž je pro započnutí bitvy nucen vaší výzvu přijmout.

Velká pochvala opět patří českému distributorovi CD Projektu, který se opět pustil do lokalizace ve formě českých titulků. Bohužel dabing se českého znění nedočkal, což může být pro některé z vás zklamáním, nicméně otitulkování u této hry je nadmíru důležité a více než vhodné.

Pro Zing.cz napsal Martin Pilous.